V tomto díle načneme novou kategorii panelových domů, a to domy výškové. Oproti věžovým domům postrádají některé typické prvky, jako třeba téměř čtvercový půdorys, okna na všechny světové strany a zejména dvojici výtahů. Pojem dvojdům označuje samostatně stojící dům o dvou vchodech (sekcích, adresách).
čtěte dále »
Bodovým domem se rozumí samostatně stojící objekt čtvercového půdorysu do výšky osmi podlaží, který má okna umístěná na všechny světové strany a obsahuje jedno číslo popisné. Existuje velké množství typů bodových domů, my si dnes představíme ty vůbec nejvzácnější na Jihu – bodové domy typu T03B-OS Waller.
čtěte dále »
V minulém díle jsme si ukázali věžové domy T06B-BTS – nejčastěji se vyskytující věžáky v Ostravě. V tomto díle na ně navážeme a ukážeme si jejich nižší soukmenovce – řadové domy. Řadový panelový dům je ve své podstatě nejběžnější kategorií paneláků – klasický dům obdélníkového půdorysu s okny na dvě protilehlé strany. Takovéto domy lze stavět do řady […]
čtěte dále »
Ve druhém díle o našich bytových domech si ukážeme vůbec nejčastější věžáky Ostravy. Věžové domy T06B-BTS se v Ostravě vyskytují celkem v 76 kusech, z toho na jižní obvod připadá 47 kusů rozprostřených ve všech jeho částech, zejména ve Výškovicích.
čtěte dále »
Pan Stanislav Mazurek se narodil v roce 1943 ve Výškovicích. Jeho celoživotní zálibou se krom jiného stal sběr historického materiálu k dějinám obce. Také díky panu Mazurkovi mohla vzniknout kniha o historii našeho obvodu, do níž přispěl zásadně fotografickou částí k dějinám starých Výškovic. Společně jsme se sešli 17. ledna 2018 a zavzpomínali na zmizelé Výškovice. Pane Mazurku, […]
čtěte dále »
Výškovice si i po začátku průmyslové revoluce zachovaly svůj zemědělský charakter a život zdejších obyvatel se příliš nezměnil. Zemědělský charakter si obec udržela až do konce 70. let, kdy obec zasáhly rozsáhlé demolice z důvodu rozšiřování výstavby sídliště Nové Výškovice. Mnohá místa starých Výškovic bychom dnes již nepoznali. O tom, jak probíhala proměna starých Výškovic, […]
čtěte dále »
Konec 19. století byl v Českých zemích obdobím prudkého rozvoje spolkového života. Byly zakládány spolky vzdělávací a osvětové, tělovýchovné, politické, duchovní, nebo profesní. Zvláštním typem spolků byly také sbory dobrovolných hasičů, které vznikaly téměř v každé obci. Založení sboru a první hasičské skladiště Ve Výškovicích vznikl sbor dobrovolných hasičů v roce 1889 s cílem sdružit […]
čtěte dále »
Při vycházce starými Výškovicemi k řece Odře musí každý návštěvník minout budovu obecné školy, nacházející se naproti obecní kaple u Husarovy ulice. Přestože školní budova pochází z počátku 20. století, historie výškovického školství sahá dále do minulosti a ve svých počátcích je úzce spojena s nedalekou Starou Bělou. Počátky výškovického školství Pravděpodobně již před polovinou […]
čtěte dále »
Výškovice neměly svou kapli až do konce 19. století. Lidí zde žilo málo. Výškovice spolu s Antošovicemi, Martinovem, Pustkovcem a Proskovicemi byly obcemi, které nezasáhla imigrační vlna na přelomu 19. a 20. století. V roce 1843 zde žilo 317 obyvatel ve 48 domech. Do roku 1930 se jejich počet příliš nezvýšil – na 798 lidí. K nárůstu […]
čtěte dále »
Názvy ulic se v minulosti měnily tak, jako se měnily státní útvary a doba vůbec. Nejstarší pojmenování výškovických ulic pocházejí z období 1. republiky. K přejmenování ulic ve Výškovicích (dnes Staré Výškovice) došlo v období 2. světové války. Po skončení války, v roce 1945, dostaly ulice nová pojmenování. V souvislosti s výstavbou panelového sídliště v […]
čtěte dále »