Od počátků vzniku Velké Ostravy (vznikla sloučením sedmi politických obcí v roce 1924) se na území nově seskupeného a v té době třetího nejlidnatějšího města v Československu počítalo se vznikem moderního letiště. Zvolená komise vybrala vhodné umístění letiště v jihozápadní části Hrabůvky, kde se nacházel souvislý celek polí dostatečně vzdálený od obytné zástavby. Již v roce 1925 město […]
čtěte dále »
Zářijové povodně roku 2024 byly jasnou inspirací k sepsání historie záplav na území našeho obvodu. Jsou to právě řeky Odra a Ostravice, které dnes tvoří východní a západní hranici našeho obvodu. Oba vodní toky v historii přinášely kromě užitku také zkázu v podobě četných povodní. Vsi Výškovice, Zábřeh a Hrabůvka kvůli rozvodněných řek často trpěly. Největší škody […]
čtěte dále »
Jen pár metrů od hlavního vstupu do kostela Panny Marie, královny posvátného růžence v Ostravě‑Hrabůvce stojí žulový pomník, který připomíná zastřelení dvou letců britské RAF, kteří před osmdesáti lety, 27. března 1944, přišli v Hrabůvce o život. Stalo se tak jen pár dní po útěku z německého zajateckého tábora Stalag Luft III, který se nacházel poblíž města Záhaně (dnes polské město Żagań, […]
čtěte dále »
V roce 1924 byla Hrabůvka přičleněna k nově utvořenému velkoměstu Moravská Ostrava, čímž skončila samostatnost obce, která se stále vyznačovala agrárním charakterem a skromnou dělnickou zástavbou maximálně jednopatrových domů. Po roce 1924 se však začala Hrabůvka rozvíjet ryze městským způsobem. Stavební vývoj nově městské čtvrti Hrabůvka vykazoval až do závěru 80. let minulého století nebývalé […]
čtěte dále »
U příležitosti 105. výročí vzniku samostatné Československé republiky vydal městský obvod Ostrava-Jih speciální výtisk novin Ostravský jih, které reflektují události 1. světové války a rok 1918 v našem městě a blíže i na území současného obvodu. V úvodu naleznete otisk článků, které byly vydány v periodiku Ostravský kraj 30. října 1918. Následující odstavce přibližují vyhlášení republiky v Moravské […]
čtěte dále »
Počátky knihoven v našem obvodu sahají až do 90. let 19. století, kdy docházelo ke vzniku prvních čtenářských spolků. Po vzniku Československa začal platit zákon, jenž obcím nařizoval zřídit obecní knihovny. Posledních sto let tak mohou obyvatelé jižní části Ostravy chodit do veřejných půjčoven knih, které náleží k základní občanské vybavenosti. Hrabůvka Počátky knihovnictví v Hrabůvce sahají do závěru […]
čtěte dále »
Náš obvod skrývá řadu míst, kam se běžně nedostaneme, případně se tam dostanou jen oprávněné osoby. Co se skrývá pod i nad zemí v objektech, kolem nichž denně chodíme? V článku společně navštívíme podzemí, povrch i nadzemí a snad budete překvapeni, jak vypadají „tajná“ místa v našem obvodu. V podzemí Jihu Naše putování začneme na jižním […]
čtěte dále »
Tramvajová doprava má na území našeho obvodu již více než stoletou tradici. První tramvaj projela Zábřehem roku 1913 a od těch časů se síť kolejí neustále zahušťovala. Dnes patří území Jihu k částem Ostravy, kde naleznete nejvíce tramvajových zastávek i tratí. Nejstarší tři dráhy První tramvajovou trať začaly budovat Vítkovické železárny, respektive jejich vlastník Vítkovické horní […]
čtěte dále »
Jubilejní kolonie v Ostravě-Hrabůvce je nejčastěji skloňovaným místem našeho obvodu, alespoň z hlediska turismu, knižních průvodců či místopisných děl. Sídliště pro dělníky Vítkovických železáren z let 1921–1950 je oprávněně přezdíváno jako „rodinné stříbro městského obvodu Ostrava-Jih“. Hodnota Jubilejní kolonie spočívá zejména v jejím architektonickém a urbanistickém řešení. Porovnejte, jak vypadá většina ostravských či karvinských kolonií – jedná se téměř […]
čtěte dále »
Koncem 40. let vznikaly první série typizovaných domů, domů, které se měly stavět podle jednotných plánů v celém Československu. Ale k tomu, aby se mohly stavět všude stejné domy, bylo potřeba vyřešit mnoho počátečních problémů a překážek. Přichází typizace Navrhnout několik základních typů domů bylo to nejjednodušší. Jedny plány pro celý stát, zní to jednoduše, […]
čtěte dále »