Počátky knihoven v našem obvodu sahají až do 90. let 19. století, kdy docházelo ke vzniku prvních čtenářských spolků. Po vzniku Československa začal platit zákon, jenž obcím nařizoval zřídit obecní knihovny. Posledních sto let tak mohou obyvatelé jižní části Ostravy chodit do veřejných půjčoven knih, které náleží k základní občanské vybavenosti. Hrabůvka Počátky knihovnictví v Hrabůvce sahají do závěru […]
čtěte dále »
Náš obvod skrývá řadu míst, kam se běžně nedostaneme, případně se tam dostanou jen oprávněné osoby. Co se skrývá pod i nad zemí v objektech, kolem nichž denně chodíme? V článku společně navštívíme podzemí, povrch i nadzemí a snad budete překvapeni, jak vypadají „tajná“ místa v našem obvodu. V podzemí Jihu Naše putování začneme na jižním […]
čtěte dále »
Tramvajová doprava má na území našeho obvodu již více než stoletou tradici. První tramvaj projela Zábřehem roku 1913 a od těch časů se síť kolejí neustále zahušťovala. Dnes patří území Jihu k částem Ostravy, kde naleznete nejvíce tramvajových zastávek i tratí. Nejstarší tři dráhy První tramvajovou trať začaly budovat Vítkovické železárny, respektive jejich vlastník Vítkovické horní […]
čtěte dále »
Jubilejní kolonie v Ostravě-Hrabůvce je nejčastěji skloňovaným místem našeho obvodu, alespoň z hlediska turismu, knižních průvodců či místopisných děl. Sídliště pro dělníky Vítkovických železáren z let 1921–1950 je oprávněně přezdíváno jako „rodinné stříbro městského obvodu Ostrava-Jih“. Hodnota Jubilejní kolonie spočívá zejména v jejím architektonickém a urbanistickém řešení. Porovnejte, jak vypadá většina ostravských či karvinských kolonií – jedná se téměř […]
čtěte dále »
Koncem 40. let vznikaly první série typizovaných domů, domů, které se měly stavět podle jednotných plánů v celém Československu. Ale k tomu, aby se mohly stavět všude stejné domy, bylo potřeba vyřešit mnoho počátečních problémů a překážek. Přichází typizace Navrhnout několik základních typů domů bylo to nejjednodušší. Jedny plány pro celý stát, zní to jednoduše, […]
čtěte dále »
Dnes představený typ panelových domů měl v Ostravě, potažmo v jižním obvodě, pouze doplňkový charakter. Tyto domy se stavěly pro zpestření sídlištní výstavby a obecně je tak lze zařadit k těm vzácnějším. Často se jednalo o domy stavěné v rámci družstevní výstavby. I z tohoto důvodu mají byty často zděná jádra.
čtěte dále »
Tělocvičný spolek Sokol vznikl v Praze roku 1862. Jeho myšlenky, které vycházejí z antické kalokagathie, jsou platné i dnes. Spolek dbal o rozvoj těla i ducha a nacházel tisíce příznivců. Postupem času se spolek stal masovou organizací, která měla svou tělocvičnou jednotu téměř v každém městě či obci. V Moravské Ostravě a ve Vítkovicích Sokol působil již od roku […]
čtěte dále »
V tomto díle načneme novou kategorii panelových domů, a to domy výškové. Oproti věžovým domům postrádají některé typické prvky, jako třeba téměř čtvercový půdorys, okna na všechny světové strany a zejména dvojici výtahů. Pojem dvojdům označuje samostatně stojící dům o dvou vchodech (sekcích, adresách).
čtěte dále »
V dopoledních hodinách neděle 28. června 1914 nikdo v Zábřehu, Hrabůvce a Výškovicích netušil, že zakrátko dojde k události, která ovlivní osudy rodin v těchto obcích. Kolem třetí hodiny odpoledne dorazila do Moravské Ostravy zpráva o zavraždění arcivévody Františka Ferdinanda d´Este v bosenském Sarajevu. Lokální válka na hranici Rakouska-Uherska a Srbska přerostla do velké války, která později získala přívlastek světová […]
čtěte dále »
Věžové domy VM-OS jsou přímým nástupcem věžových domů V-OS, popsaných v minulém díle. Vznikly zejména kvůli protipožárním normám, které se koncem 60. let výrazně zpřísnily a starší typ V-OS jim přestal vyhovovat. Věžový dům VM-OS vylepšil prakticky všechny neduhy svého předchůdce a stal se velmi povedeným věžákem.
čtěte dále »