Domy na Letecké ulici - některé již s novým kabátem, snímek patrně z roku 2003.

Jubilejní kolonie jako památková zóna obvodu

Jubilejní kolonie v Ostravě-Hrabůvce je nejčastěji skloňovaným místem našeho obvodu, alespoň z hlediska turismu, knižních průvodců či místopisných děl. Sídliště pro dělníky Vítkovických železáren z let 1921–1950 je oprávněně přezdíváno jako „rodinné stříbro městského obvodu Ostrava-Jih“. Hodnota Jubilejní kolonie spočívá zejména v jejím architektonickém a urbanistickém řešení. Porovnejte, jak vypadá většina ostravských či karvinských kolonií – jedná se téměř […]

čtěte dále »

Architekt Arnošt Korner – nejen domy Jubilejní kolonie!

Architekt Arnošt (Ernst) Korner je v rámci historie našeho obvodu často zmiňován jako architekt, jenž navrhl domy II. stavební etapy Jubilejní kolonie (1927-1929). Jen pro připomínku – jsou to domy, které stojí podél Jubilejní ulice, zejména mezi ulicemi Velflíkovou a Leteckou. Komplex je ukázkou expresionistické architektury inspirované sociální výstavbou tzv. Rudé Vídně. Rudá Vídeň nese v […]

čtěte dále »

Domy I. poválečné dostavby Jubilejní kolonie

Po 2. světové válce bylo třeba zamýšlet se otázkou výstavby nových obytných domů, jelikož řada domů na území Ostravy byla zastaralá, část zástavby byla poškozena válečným bombardováním a osvobozovacími boji. Také Vítkovické železárny se potýkaly s nedostatkem bytů pro své zaměstnance. Již těsně po válce začaly řešit bytovou otázku. V květnu 1946 vznikl plán na rozšíření Jubilejní kolonie. […]

čtěte dále »

Knihovna v Ostravě-Hrabůvce: století stěhování

Karel Čapek kdysi napsal: „Kniha je nejmocnější zbraní národa. Národ, který si váží knih, váží si zároveň své duchovní nezávislosti a neztratí ji, dokud bude mít svou literaturu.“ V následujícím příspěvku se podíváme do historie české knihovny v Hrabůvce, která má své kořeny již v roce 1892. Dějiny hrabůvské knihovny jako takové začaly v roce 1921 a její […]

čtěte dále »

Poválečná výstavba Jubilejní kolonie, domy II. etapy

Jubilejní kolonie, která byla postupně budována Vítkovickými železárnami od roku 1921 na katastru Hrabůvky, byla rozšiřována i v 30. letech, kdy dosáhla dnešní ulice Mládeže. Během 2. světové války pokračovala její další výstavba mezi dnešními ulicemi Mládeže a Dvouletky, podél Jubilejní ulice. Po válce se začalo se stavbou dalších domů, tvz. dvouletek (spadaly do I. […]

čtěte dále »