Tramvajová doprava má na území našeho obvodu již více než stoletou tradici. První tramvaj projela Zábřehem roku 1913 a od těch časů se síť kolejí neustále zahušťovala. Dnes patří území Jihu k částem Ostravy, kde naleznete nejvíce tramvajových zastávek i tratí. Nejstarší tři dráhy První tramvajovou trať začaly budovat Vítkovické železárny, respektive jejich vlastník Vítkovické horní […]
čtěte dále »
Tramvajové dráhy zažívaly v meziválečném období rozmach. Nově vznikající vilová čtvrť zvaná Družstvo v jižní části Zábřehu nad Odrou volala od poloviny 20. let po napojení na přímou městskou dopravu, pomocí níž by mohli zdejší obyvatelé pohodlně dojet do městských center Velké Ostravy – Vítkovic, Mariánských Hor, Moravské Ostravy a Přívozu. Prozatím bylo takové spojení s jádry městských […]
čtěte dále »
Po 2. světové válce vznikala na území Ostravy nová sídliště, která vyrostla na původním okraji městského území, stranou historických komunikací. Historicky zásadní význam měla pro Ostravu silnice spojující Těšín s Opavou (dnes Opavská – 28. října). Spíše národohospodářsky důležitá byla silnice spojující Ostravu s Místkem a s Pobeskydím. Její význam vzrostl ve 30. letech 19. století, tedy po […]
čtěte dále »
Komárek – pojmenování pro tramvaje, jež zajížděly do Zábřehu a Hrabové-Ščučí. Mezi ostravským lidem se jedná o ještě známý výraz, i když komárky přestaly jezdit po ostravských kolejích v 70. letech 20. století. Na jedné z přednášek konané na radnici městského obvodu Ostrava-Jih jsem se seznámil s Hedvikou Čižmářovou, která se mnou dne 16. června 2017 zavzpomínala na […]
čtěte dále »29. března 1934 proběhlo slavnostní zahájení jízd tramvají z Vítkovic do Hrabové, tentokrát pod elektrickou trakcí. Rychlost tramvají se po elektrifikaci dráhy zvýšila z 30 na 40 km/h. Zvýšil se také počet nehod, soudíme-li dle dochovaných archivních protokolů. Úkolem tohoto článku bude postupné zmapování nehod na zmíněné dráze od její elektrifikace po rok 1942. Srážky […]
čtěte dále »
V roce 1928 byl položen základní kámen nové parní dráhy, která spojila Vítkovice s Jubilejní kolonií a Hrabovou. Pro stavbu byla využita koncese JUDr. Edmunda Palkovského, který vlastnil oprávnění pro stavbu místní dráhy Mariánské Hory – Brušperk. Koncesionář počítal s nahrazením parního provozu elektrickým proudem. Dráha byla ale nakonec vystavěna Vítkovickým horním a hutním těžířstvem (VHHT). Osobní doprava […]
čtěte dále »
Od roku 1913 vedla ze zábřežských pískových dolů do Vítkovic tramvajová trať určená pro osobní a zejména nákladní dopravu. Tato trať se nesetkala s velkým ohlasem občanů bydlících podél kolejí. Parní provoz – saze, zápach, blízkost kolejnic vzhledem k domům, otřesy vyvolané těžkými vozy. To jsou jen některé z důvodů, proč byla trať místními často […]
čtěte dále »
Československé státní dráhy (ČSD) se již od roku 1949 snažily řešit otázku nového osobního nádraží v Přívoze. Při pokračující průmyslové i bytové otázce bylo čím dál jasnější, že v Ostravě neexistuje předpoklad pro vybudování jednoho hlavního nádraží. Uplatnit se měl systém několika nádraží, z nichž každé mělo plnit svou funkci, ať už osobní, rekreační si transportní. Důležitými […]
čtěte dále »
Najde se stále mnoho pamětníků, kteří vzpomínají na tramvajovou trať, která odbočovala z dnešní Ruské ulice do ulice Dolní a svou konečnou měla na místě dnešní autobusové stanice Pískové doly na ulici U Hrůbků. Vydejme se po stopách (nebo pražcích?) často vzpomínané dráhy. Projekt dráhy Nová Ves – Zábřeh – Vítkovice Roku 1905 Společnost brněnských […]
čtěte dále »
Od pradávna procházela Hrabůvku od severu k jihu cesta, která spojovala Ostravu s Místkem. Je docela pravděpodobné, že cesta je starší než dějiny samotné Hrabůvky. Silnice byla přirozenou spojkou, po níž hlavně v posledních dvou stoletích proudí ve velkém měřítku lidé a náklad. Kdo si ještě vzpomene na starou Místeckou silnici? Z mapy zmizela přesně před 40 lety. […]
čtěte dále »