Tramvajová doprava na Jihu od počátků k dnešku

Tramvajová doprava má na území našeho obvodu již více než stoletou tradici. První tramvaj projela Zábřehem roku 1913 a od těch časů se síť kolejí neustále zahušťovala. Dnes patří území Jihu k částem Ostravy, kde naleznete nejvíce tramvajových zastávek i tratí.

Nejstarší tři dráhy

První tramvajovou trať začaly budovat Vítkovické železárny, respektive jejich vlastník Vítkovické horní a hutní těžířstvo (VHHT) v letech 1912–1913 mezi areálem vysokých pecí ve Vítkovicích a dnešním sídlištěm Pískové doly, kde byla v blízkosti Odry v roce 1895 místním židem I. V. Goldbergrem založena pískovna. Z té Vítkovické železárny odebíraly pro svou slévárnu kvalitní bílý písek, který byl hlavním impulzem ke stavbě trati. První parní tramvaj vyjela na tzv. drobnou dráhu 3. července 1913. Na trati naši pradědové mohli vidět dvounápravový parní vůz soustavy Ing. Janke a také třínápravové lokomotivy vítkovické závodní dráhy táhnoucí vlečné vozy pro cestující nebo nákladní vagony. Soupravy jezdily maximální rychlostí 20 km/h. Rentabilita trati byla zajištěna díky osobní i nákladní přepravě. V roce 1918 byla na dráhu napojena také První zábřežská strojová cihelna nacházející se u dnešního heliportu na Výškovické ulici. Dne 29. března 1934 vyjely na trať poprvé elektrické tramvajové vozy (lidově zvané komárek), které zajišťovaly přepravu cestujících až do zániku dráhy dne 30. září 1964. Nejstarší trať Jihu vedla po ulicích Ruská, Dolní a U Hrůbků, vlečky pak odbočovaly do dnešních ulic Říční a Rezkova. Více informací a fotografií k dráze naleznete v bývalé konečné stanici u dnešní autobusové zastávky Pískové doly, kde byl 8. října 2021 odhalen v bývalé drážní telefonní skříni památník dráhy, jeden z projektů loňského participativního rozpočtu Ostravy-Jihu.

Dvounápravový vůz systém Ing. Janke na snímku okolo roku 1920.
Dvounápravový vůz systém Ing. Janke na snímku okolo roku 1920.

Až 28. dubna 1929 byla do Zábřehu protažena první elektrická tramvajová trať Společnosti moravských místních drah. Koleje vedly od Lidické ulice ve Vítkovicích po dnešní ulici Zengrova a Rudná, přičemž konečná stanice se nacházela v místech nynějšího mostu Mládeže. V roce 1941 byla trať prodloužena podél dnešní Plzeňské ulice o 1,1 km až k německým kasárnám v Bělském lese. Po válce byla trať ještě o kousek prodloužena a jezdila odsud přímá linka až do Hlučína.

V pořadí třetí trať vybudovalo opět VHHT. Trať odbočovala z Ruské ulice z dráhy vedoucí do Pískových dolů, procházela celou Závodní ulicí a následně pokračovala po dnešní ulici U Haldy a Aviatiků. Přibližně u dnešní autobusové zastávky Benzina se nacházela konečná zastávka. První parní souprava na kolejích zasyčela 5. října 1930 a také tato dráha byla v březnu 1934 elektrifikována. V roce 1948 byla trať prodloužena po dnešní cyklostezce vedoucí kolem kostela sv. Kateřiny v Hrabové až do Ščučí, kam tramvaje zajížděly až do zrušení Hrabovského úseku (1. září 1975).

Lokomotiva vítkovické závodní dráhy v nynější stanici Most Čs. armády (kdysi Zahrádky), okolo1930.
Lokomotiva vítkovické závodní dráhy v nynější stanici Most Čs. armády (kdysi Zahrádky), okolo1930.

Poválečný vývoj

Když se po válce v roce 1947 začalo stavět sídliště v oblasti náměstí SNP, bylo třeba jej napojit na tramvajovou dopravu. Od 1. května 1950 byla v provozu odbočka z dráhy vedoucí do Bělského lesa, která sestávala z jednokolejné trati o délce 883 m v ose dnešní Pavlovovy ulice. V roce 1951 byla kolej prodloužena o 434 m k Výškovické ulici a v roce 1955 k nynější stanici Kotva. Dne 28. listopadu 1965 byla dráha rozšířena o dalších 1,3 km. Nové koleje byly tentokrát položeny v úseku Výškovické ulice a po celé délce ulice Svornosti, kde byla na okraji Bělského lesa vybudována točna. První tramvaj se zde otočila 28. listopadu 1965.

Přestavba sítě v 60. letech

Zásadní tramvajovou stavbou se stalo budování dráhy vedoucí po Plzeňské ulici od novoveské vodárny k ulici Palkovského, kde se trať napojila do již existujícího kolejiště na ulici Závodní. Došlo tím k značně rychlejšímu propojení Poruby a Zábřehu. První tramvaje vyjely po nové trati 3. dubna 1960.

V rámci budování Polanecké spojky došlo k přeložení tramvajových kolejí z Rudné ulice podél budované železniční trati. První tramvaj od smyčky před vítkovickým nádražím směrem do Pavlovovy ulice a do Bělského lesa projela 13. srpna 1964.

Jen necelé dva měsíce nato byla zrušena jednokolejná dráha vedoucí z Vítkovic do Pískových dolů. Úsek tramvajové linky č. 8 o délce 1,5 km byl nahrazen autobusy. Také jednokolejka vedoucí do Bělského lesa byla k 28. dubnu 1969 zrušena a nově nahrazena tratí o délce 2,2 km v osách ulic Horní a Dr. Martínka, jež končila smyčkou v místě dnešní stanice Hrabůvka kostel. První soupravy zde přivezly cestující 8. prosince 1969.

Tramvaj T3 na Výškovické ulici před obchodním domem Rozlet, okolo 1975.
Tramvaj T3 na Výškovické ulici před obchodním domem Rozlet, okolo 1975.

Od 70. let do konce 20. století

Nebývalo zvykem, aby se rodící ostravské sídliště dočkalo již na svém počátku tramvajové dopravy. Výjimku tvořilo sídliště Nové Výškovice, které se začalo budovat na sklonku 60. let. Již 28. října 1972 byl zahájen provoz na nové trati vedoucí po Výškovické ulici od stanice kino Luna o délce 1,511 km.

Jak už bylo řečeno, v roce 1975 byla zrušena část trati vedoucí do Hrabové. Proto na konci Závodní ulice vznikla u kina Edison provizorní tramvajová smyčka. Dne 28. dubna 1978 byla otevřena nová propojka tratí mezi ulicemi Závodní a Dr. Martínka. Spojila zastávky Provaznická a Hrabůvka kostel a její stavba spočívala ve vybudování tramvajového tunelu, tzv. minimetra. Výstavbou propojky došlo k zániku prozatímních točen v Závodní ulici a v třídě Dr. Martínka.

Dne 1. listopadu 1977 byl položen tramvajový oblouk mezi ulicemi Ruská a Palkovského, čímž došlo k lepšímu propojení zde se křižujících tratí. Dvoukolejná 2,013 km dlouhá trať v ose páteřní Plzeňské ulice v úseku mezi současnými stanicemi ÚMOb Jih a Hulvácká byl předán do provozu 7. května 1978. Došlo tak k mnohem rychlejšímu spojení mezi Hrabůvkou a Porubou/Mariánskými Horami. K 1. červnu 1981 byla uvedena do provozu menší 1,2 km dlouhá trať vedoucí po ulicích Na Obvodu a Místecká, která spojila vítkovické nádraží s třídou Dr. Martínka. Rozrůstající se sídliště Dubina se 30. dubna 1985 dočkalo nové trati, která vedla od stanice Josefa Kotase k dnešní stanici Václava Jiříkovského (tehdy Dubina). Brzy poté byl zahájen také provoz na 2,26 km dlouhé tramvajové propojce, která byla postavena v ulicích Ruská a Výškovická mezi dnešními stanicemi Ředitelství Vítkovic a Zábřeh vodárna. První cestující využili této trasy 1. září 1987.

Tramvaj odbočující po novém oblouku mezi Ruskou a Palkovského ulicí, 1977.
Tramvaj odbočující po novém oblouku mezi Ruskou a Palkovského ulicí, 1977.

Od srpna 1997 probíhala na katastru Vítkovic stavba jedné z nejdůležitějších tras, a to to 2,413 km měřící úsek vedoucí podél Místecké ulice od vítkovických vysokých pecí směrem k sídlišti v Hrabůvce. Pravidelná doprava linek 1 a 10 zde byla zahájena 15. prosince 1999. V říjnu 2021 probíhala modernizace tohoto úseku, aby tudy tramvaje mohly jezdit rychlostí až 80 km/h.

V současném století

V průběhu 2. poloviny 20. století byla na území Ostravy-Jihu postupně dotvořena základní síť tramvajové dopravy. V posledních dvaceti letech docházelo k výstavbě dalších úseků jen ojediněle. Dne 17. prosince 2005 byl zahájen provoz na novém úseku trati směřující od původní točny na Dubině k nové točně, která byla vybudována před tehdejším hypermarketem Interspar. K 31. srpnu 2014 byl uveden do provozu nový tramvajový oblouk mezi Rodinnou ulicí a dráhou vedoucí podél Polanecké spojky k Pavlovově ulici, kterého začala využívat nová linka 15 jezdící mezi Dubinou a Výškovicemi.

Co možná nevíte?

Věděli jste, že naším obvodem projíždí dvanáct ze šestnácti ostravských tramvajových linek? Kromě denních linek  1, 3, 6, 10, 11, 12, 15 a 17 jsou to také celodenní linky 2 a 7 a noční linky 18 a 19. Obyvatelé Jihu mohou v současnosti využít pětatřiceti tramvajových zastávek. Délka všech tratí na Jihu činí necelých 20 km. Zásadní rekonstrukcí prošla v poslední době trať na Výškovické a Pavlovově ulici. V plánu je též přestavba tramvajového úseku mezi stanicemi Josefa Kotase a Dubinou, kde by tramvaje měly zrychlit na 80 km/h. Nejsložitější křížení tramvajových tratí nalezneme na rozhraní Zábřehu a Vítkovic, kde se setkávají ulice Ruská, Závodní a Palkovského. Dalším zajímavým křížením tratí je rondel v Hrabůvce, kde mají tramvaje přednost před automobily.

Na území obvodu nalezneme různá protihluková opatření. Mezi Zábřehem-Družstvem a vítkovickým hřbitovem jsou na Závodní ulici položeny pryžové koberce, mezi stanicemi Moravská a Dřevoprodej betonové nízké protihlukové stěny, na ulici Dr. Martínka jsou v kolejišti kvetoucí záhony nízkých rostlin, na Výškovické zase travnaté pásy. Všechna opatření vedou ke snížení hluku při průjezdu tramvají. Valná část kolejnic v nejvíce obydlených částech obvodu je opatřena pryžovými tlumiči hluku.

Obvodem se ještě i dnes prohání tramvaje Tatra T3 z éry minulého režimu, ale také jedny z nejmodernějších tramvají v Evropě od společnosti Stadler, které nabízejí např. i USB nabíjení či klimatizované vozy. Oproti nepohodlným parním vozům z roku 1913 docela pokrok, nemyslíte?

Petr Lexa Přendík

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.