Kdy byla v Zábřehu zřízena poprvé farnost, nevíme. Máme však zprávy o tom, že po třicetileté válce nebyla fara obsazena a po dvě století vykonávali bohoslužby a církevní obřady duchovní z moravskoostravského kostela sv. Václava. (O příchodu duchovního Adama Hynka Oskevia do Zábřehu po třicetileté válce se můžete více dozvědět zde.) Samostatnou římskokatolickou duchovní správu v podobě lokálie […]
čtěte dále »
Dne 16. června 2017 jsem se vypravil s panem Mojmírem Zmítkem ke starým zábřežským křížům. Kamenictví Zmítko od dubna provádělo restauraci křížů z 2. poloviny 19. století na Starobělské a Zimmlerově ulici. Opravu financoval Městský obvod Ostrava-Jih. Pane Zmítko, jakým způsobem jste restaurovali dva zábřežské kamenné kříže? Nechali jsme kříž na Starobělské a Zimmlerově ulici v takovém stavu, […]
čtěte dále »
Do poloviny 19. století byl Zábřeh součástí petřvaldského panství, spravovaného olomouckou kapitulou. Zástupcem vrchnosti a vykonavatelem poddanské správy byl v obci fojt. Změnu přinesl až revoluční rok 1848, který vyústil ve zrušení poddanské správy. Pro obyvatele Zábřehu to znamenalo, že si své záležitosti mohli řídit v rámci zákonů sami. Vrchnostenskou správu nahradila od 1. 1. 1850 obecní samospráva.
čtěte dále »
Určitě jste někdy šli či jeli okolo zajímavé stavby na vyvýšeném místě na nároží ulic Horymírova a U Hrůbků. Nachází se zde mezi sídlištní zástavbou nenápadný a jednoduše působící Husův sbor. Vraťme se dnes na začátek příběhu, do období po skončení 1. světové války. Vznik nové církve Po 1. světové válce byla 8. ledna 1920 […]
čtěte dále »