Dne 16. června 2017 jsem se vypravil s panem Mojmírem Zmítkem ke starým zábřežským křížům. Kamenictví Zmítko od dubna provádělo restauraci křížů z 2. poloviny 19. století na Starobělské a Zimmlerově ulici. Opravu financoval Městský obvod Ostrava-Jih.
Pane Zmítko, jakým způsobem jste restaurovali dva zábřežské kamenné kříže?
Nechali jsme kříž na Starobělské a Zimmlerově ulici v takovém stavu, aby nepůsobily jako nové, ale přiznaly své stáří. Vlastně jsme se snažili hlavně o konzervaci. Nejprve se kříž očistil chemickou cestou a tlakovou vodou, následně se kámen napustil speciální organokřemičitanovou látkou. Kříže se musely zabalit do folií a 2-3 týdny byly ponechány v obalu, nesměly přijít do styku s vodou. Tím se zpevnila povrchová vrstva kamene. Injektáž prasklin proběhla pomocí pryskyřice, jíž se zacelovaly trhliny v kameni, tak se vyplnily a zpevnily. Proběhla oprava ulomených defektů, případně se kříže dobarvovaly pomocí přírodních pigmentů a disperzí. Původní spáry jsme vysekali a nahradili novou spárovací hmotou. Ve výsledné fázi se provedla impregnace hydrofobní látkou, takže pokud se nyní při dnešním dešti podíváme na kámen, dělají se na něm kapičky vody. Nakonec jsme vyčernili původní nápis u paty kříže na Starobělské ulici.
V čem byla oprava jednotlivých křížů specifická, v čem se lišila?
V kříži na Starobělské ulici byly zasazeny zpevňující železné trny, které korodovaly a působily na kříž destrukčně, tyto trny jsme nahradili mosaznými. Renovace probíhala na místě, bez jakéhokoliv rozebrání jednotlivých dílců, z nichž je kříž tvořen. Při renovaci jsme si všimli původní polychromie – bylo patrné, že kdysi byly původní reliéfní prvky pokryty vrstvou barvy. Když se podíváte zblízka třeba na reliéf Panny Marie, svatozář na sobě ještě místy nese stopy zlacení, ale pravděpodobně byl motiv vyzlacen lacinou metodou, kdy se použilo méněkarátové zlato ve spojení s mědí, proto zlacení zezelenalo a nebylo na zčernalém kříži patrné. Barvy jsme odstranili a nechali křížům čistě kamenný vzhled. U kříže jsme opravili také původní vzpěru lucerny, která byla již ve zchátralém stavu.
Kříž na Zimmlerově ulici byl v horším stavu. Nepůvodní je díl mezi hlavními kamennými bloky a celý vrchní díl – kříž s Ježíšem Kristem. Patrně v roce 1940 byly vytvořeny kopie původních prvků z hořického pískovce, ale jak vidíte, tento typ pískovce docela rychle zvětrává, je i měkký – ale na druhou stranu se dá dobře tvarovat.
Z jakého materiálu jsou vůbec vytvořeny zábřežské kříže? Odkud mohl pocházet?
Je to přírodní pískovec, otázku přesné lokace, ze kterého lomu byl kámen přivezen, lze jen usuzovat. Určitě to není žádný lokální pískovec z řeky, není to ani slezský pískovec. Možná božanovský pískovec – struktura by mu odpovídala. Vrchní díl s křížem je určitě hořický pískovec od Horního Újezdu.
Kříž Jana Holáně na Zimmlerově ulici byl na opravu náročnější?
U tohoto kříže jsme museli opravit díly, byly uštípnuty – třeba tady na podstavci, v havarijním stavu byla i Kristova ruka. Někdo kdysi vybetonoval spodek kříže, my jsme beton odstranili až na zeminu, dali jsme místo betonu strusku, v níž nic nechce růst, a zasadili jsme do toho žulové dlaždice. Celý podstavec byl opraven, vyhlazen.
Zábřežské církevní památky dostávají opět důstojný vzhled. O historii křížů a dalších církevních památek na území Zábřehu se můžete dozvědět více zde.
Petr Přendík