Od poloviny 17. století až do roku 1848 byl Zábřeh součástí petřvaldského panství, spravovaného olomouckou kapitulou. Zástupcem vrchnosti a vykonavatelem poddanské správy byl v obci fojt, jenž měl mimo jiného právo provozovat obecní hostinec, který byl jedním ze středobodů společenského života v Zábřehu (dnes v objektu bývalého fojtství sídlí známá restaurace Havránek).
Zrušení poddanství a vznik obecní samosprávy
Změnu přinesl až revoluční rok 1848, který vyústil ve zrušení poddanské správy. Pro obyvatele Zábřehu to jednoduše znamenalo, že se po zaplacení stanoveného poplatku vyvázali z podřízenosti olomouckému arcibiskupství a své záležitosti si již pro příště řídili v rámci platných zákonů sami. Funkce fojta tedy zanikla a vrchnostenskou správu nahradila od 1. 1. 1850 obecní samospráva.
V Zábřehu zřejmě dlouho nebyly žádné zvláštní prostory pro vyřizování obecních záležitostí. Bylo tomu tak jistě i proto, že objem tehdejší byrokracie byl velmi malý. K projednání těch několika nutných záležitostí obecní zastupitelé pravděpodobně využívali prostor některého z místních hostinců, starosta také jistě přijímal návštěvy jednoduše ve svém domě.
Postupem času však úřední agendy přibývalo a stávala se složitější. Zřízení obecní kanceláře se tak stalo nutností. Na základě zpráv z poloviny sedmdesátých let 19. století víme, že obecní kancelář se nacházela v domě čp. 110 (tato budova, vystavěna v r. 1871, tehdy sloužila primárně jako škola). Na sklonku 19. století se obecní kancelář podle dostupných pramenů nacházela v budově čp. 101, která tehdy sloužila jako hostinec. Není zcela jasné, zda se obecní kancelář stěhovala, nebo zda zábřežská samospráva úřadovala zároveň na více místech. Pravděpodobnější se zdá být druhá možnost, zejména ke konci 19. století, kdy Zábřeh byl už dosti lidnatou obcí a rostly také byrokratické požadavky.
Zřízení zábřežské radnice
V poslední čtvrtině 19. století prošel Zábřeh obdobím skutečně překotného rozvoje. K lepší představě rychlosti změn snad pomůže informace, že ještě v roce 1880 měla obec jen 1439 obyvatel a o dvacet let později – v roce 1900 – již 7653 obyvatel, tedy více než pětinásobek. Rychlý rozvoj Zábřehu si nakonec vynutil úvahy o zřízení samostatné úřední budovy. Obec proto v roce 1900 zakoupila od majitele zábřežské pískovny a štěrkovny I. V. Goldbergera objekt hostince, který se nacházel v budově bývalého fojtství (dnes je zde restaurace Havránek) a v zadní části objektu si zřídila své kanceláře a zasedací místnost. Zároveň s koupí objektu obec získala i hostinskou koncesi, sama se však do provozování hostince nepustila, koncesi pouze pronajímala. Po půlstoletí se tedy o záležitostech Zábřehu rozhodovalo opět z budovy bývalého fojtství.
Za necelých deset let, v roce 1909, se však sídlo obecního úřadu opět stěhovalo, i když jen co by kamenem dohodil, hned za silnici Hrabůvka–Svinov (dnes ulice v tomto úseku nese pojmenování U Hrůbků). Zastupitelé Zábřehu tehdy zakoupili budovu čp. 101 v dnešní ulici Závoří. Budova měla za sebou již bohatou historii – byla vystavěna v roce 1801 olomouckou kapitulou, tehdejší zábřežskou církevní vrchností, ještě jako přízemní objekt a až do roku 1871 sloužila jako zábřežská jednotřídní škola. Pak se škola přestěhovala, budova byla prodána, nový majitel přistavěl patro a vznikl zde hostinec s velkým tanečním sálem v 1. patře a výčepem v přízemí.
Hostinec před přestavbou, fotografie z roku 1905
Když obec v roce 1909 bývalý hostinec koupila za účelem zřízení radnice, objekt bylo nutné přestavět. Provedení stavebních úprav bylo svěřeno zábřežskému staviteli Josefu Navrátilovi. Z tanečního sálu byla vytvořena zasedací místnost, kde probíhaly schůze obecního výboru a prostory v přízemí byly adaptovány na obecní kanceláře. V této době byly také pravděpodobně štítové zdi budovy vyzdobeny dvojicí obecních znaků. Svému účelu radnice sloužila do roku 1924, kdy obec Zábřeh ztratila samostatnost a stala se součástí velkoměstské Moravské Ostravy.
Zábřežská radnice v první polovině dvacátých let 20. století
Další osudy budovy bývalé radnice
V následujících desetiletích sloužila budova staré radnice různým účelům – například až do výstavby Husova sboru v roce 1932 byl bývalý jednací sál využíván jako modlitebna věřících Církve československé. Následně zde sídlila mateřská škola, prostory sloužily jako kulturní dům, nebo jako školní jídelna nedaleké střední zemědělské školy.
Od roku 1994 využívá budovu jako svou modlitebnu Bratrská jednota baptistů, která budovu zrekonstruovala pro své účely. Při rekonstrukci byly staré obecní znaky na fasádě budovy nahrazeny kříži.
Budova bývalé radnice ve starém Zábřehu v roce 1977
Antonín Szturc
Zdroje
BARCUCH, Antonín a Eva ROHLOVÁ: Místopis starého Zábřehu nad Odrou a Hulvák. V publikaci: Ostrava: příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska, 24. Šenov u Ostravy 2009.
BARCUCH, Antonín a Eva ROHLOVÁ: Místopis starého Zábřehu nad Odrou a Hulvák (pokračování). V publikaci: Ostrava: příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska, 25. Šenov u Ostravy 2011.
JANEK, Ladislav: Kulturní a politický život v Zábřehu nad Odrou od 2. poloviny 19. století do roku 1924 (rukopis diplomové práce). Opava 2010.
1 thoughts on “Zábřežská radnice”