Knihovna v Ostravě-Hrabůvce: století stěhování

Karel Čapek kdysi napsal: „Kniha je nejmocnější zbraní národa. Národ, který si váží knih, váží si zároveň své duchovní nezávislosti a neztratí ji, dokud bude mít svou literaturu.“ V následujícím příspěvku se podíváme do historie české knihovny v Hrabůvce, která má své kořeny již v roce 1892. Dějiny hrabůvské knihovny jako takové začaly v roce 1921 a její minulost je v mnohém zahalena tajemstvím historické mlhy. Rozplyne se ještě vůbec?

Počátky knižního fondu

Počátky knihovnictví v Hrabůvce sahají do závěru 19. století. V roce 1892 vznikl v Hrabůvce čtenářský spolek, který dbal o svou knihovnu. Knihy byly do spolkové knihovny pořizovány svépomocí samotnými členy spolku. Pro své členy pořádal spolek programy ze čtené literatury, zábavné večírky či taneční zábavy. Od roku 1910 jeho činnost stagnovala, až v roce 1915 spolek zanikl.

První česká obecní hrabůvská knihovna vznikla až po 1. světové válce na základě knižních fondů místních spolků. Prvním impulzem ke zřízení knihovny byl zákon o obecních knihovnách z roku 1919 (obce nad 400 obyvatel měly zajistit obecní knihovnu). Spolky ochotně svěřily své knihy obcím. Roku 1920 vznikly v Ostravě a okolí knihovní rady, které dbaly o zřízení místních knihoven.

Knihovna v Hrabůvce byla zpřístupněná veřejnosti 16. ledna 1921 a sídlila v obecné škole u kostela. Roku 1923 byly ostravské obecní knihovny sloučeny pod veřejnou knihovnu sjednocené obce Moravské Ostravy. Knihovna byla vlastnictvím města. Všechny knihovny byly přístupné všem obyvatelům širší Moravské Ostravy, bez ohledu na obvod, v němž čtenář bydlel. Ve dvacátých letech patřili k nejčtenějším autorům Brodský, Sokol-Tůma, Svátek, Jirásek, Karas, Verne, Leblanc či Klostermann. V oblibě byli angličtí a ruští autoři, na vzestupu byla také díla filozofická a náboženská. Dělníci se začali zajímat o literaturu sociologickou.

Z dvacátých let se nám dochovala knihovní statistika pobočky v Hrabůvce:

rok	celkový počet knih	zábavných	naučných	časopisů	knih pro mládež	počet čtenářů	počet výpuj. dnů	počet výpůjček
1921 1922 1923 1924 1925 1926	464 506 837 1 045 1 196 1 619	394 473 765 932 1 050 1 420	70 33 72 113 146 185	0 0 0 0 0 14	0 0 0 0 0 0	164 98 124 168 182 216	42 39 37 41 41 94 294	1 802 3 692 4 424 4 709 5 230 10 629 29 186

Po šesti letech, tedy v roce 1927, byla knihovna z obecné školy přestěhována do nového objektu v Jubilejní kolonii, kde bylo místo nejen pro knihovnu, ale nově i pro čítárnu.

Knihovna v Jubilejní kolonii

Dům s podjezdem na Jubilejní ulici (který však svým číslem spadá pod ulici Velflíkovu) byl kolaudován roku 1927. V přízemí domu, dnes na Velflíkově č. 8, se nacházely obchodní místnosti pro konzumní spolek, mlékárnu a trafiku, v patře pak byla knihovna a čítárna umístěná ve velkém sále, byt domovního správce a sklad. Čítárna byla pronajata místní pobočce ústřední knihovní rady v Moravské Ostravě za symbolický nájem 10,- Kč ročně.

Na filmu z 5. prosince 1928, kdy se slavilo sté výročí vzniku Vítkovických železáren a kdy byla slavnostně předána do užívání Jubilejní kolonie, je zachycena krom objektů ve Vítkovicích také pobočka knihovny na dnešní Velflíkově ulici. V sále nové knihovny promluvil tehdejší ředitel Vítkovických železáren, Adolf Sonnenschein. Poděkoval mu starosta Moravské Ostravy Jan Prokeš; byl zde také poslanec Národního shromáždění ČSR Ladislav Novák, konstruktér a průmyslník František Křížík či národohospodář František Hodáč. Sál knihovny byl vyzdoben vkusnými skříněmi s vitrínami. Ty tvarově korespondovaly s tvary okenních rámů, které přiváděly světlo ke schodištím. Zdi byly pokryty v dolní části dřevěným obložením, vrchní část pak byla pokryta vkusnými tapetami. Interiér působil dojmem zámeckého salónku.  Na filmu vidíme vpravo od vchodu do knihovny umístěnou ceduli Knihovna města Mor. Ostravy odbočka v Hrabůvce a na níže umístěné ceduli: Knihy se půjčují (následují před časovými údaji nečitelná slova) od 9 do 12 a od 4 do 6 hodin. Podle knihovních statistik výpůjčních dnů můžeme téměř s jistotou říci, že knihovna byla otevřena dva dny v týdnu (úterý a čtvrtek?) v uvedených časech.

30. léta

V roce 1931 vlastnila knihovna 2 613 knižních svazků, které si vypůjčovalo 335 čtenářů, celkem se uskutečnilo 13 920 výpůjček. V knihovně pracovaly pouze dvě osoby – jedna knihovnice, Ludmila Rybářová, a jedna posluhovačka, Viktorie Marková. Tyto osoby spravovaly též čítárnu, ve které bylo 680 kusů periodik a kterou navštívilo 1 338 osob. Roku 1932 se nalézalo v knihovně 2 653 knih,  které si půjčovalo 347 čtenářů. Celkový počet výpůjček činil 16 703. V čítárně bylo k dispozici 714 novin a časopisů. Celkem čítárnu v roce 1932 navštívilo 1 584 osob. Z roku 1936 se nám dochoval seznam knih spolu s výpůjčním řádem knihovny v Hrabůvce. Nachází se v knižním fondu Knihovny města Ostravy. Ze seznamu knih si můžeme učinit představu o bohatém knižním fondu pobočky. Vedle národní literatury v něm najdeme také řadu zahraničních autorů. Knihy se půjčovaly za poplatek 10 haléřů za knihu na 14 dní, přičemž čtenář si mohl půjčit současně nejvýše tři knihy. Pokuta za včasné neodevzdání knih činila 2 Kč. V případě propuknutí nakažlivé nemoci čtenáře musela být kniha před vrácením dezinfikována. V únoru 1936 navštívilo místní knihovnu 220 čtenářů, kteří si vypůjčili 1 372 svazků knih. V čítárně se začetlo do periodik 124 návštěvníků. O měsíc později navštívilo knihovnu 465 čtenářů a odneslo si domů ke čtení 1 395 knih. Do čítárny zavítalo 141 osob, z toho 95 dělníků, 7 úředníků, 4 profesoři a učitelé, 12 studentů a žáků, zbylých 23 osob bylo rozličného zaměstnání. V prosinci téhož roku přišlo 376 čtenářů pro 1 130 knih, z toho 1 094 zábavných a 36 naučných. Do čítárny přišlo 115 osob – 76 mužů a 39 žen. V lednu 1937 bylo 181 čtenářům půjčeno 921 knih. Do knihovny zavítalo v roce 1938 301 čtenářů, kteří si vypůjčili 7 606 knih a mohli si v čítárně vybrat z 549 novin a časopisů.

Po vzniku Protektoratu Böhmen und Mähren byla česká knihovna z domu vystěhována. 12. dubna 1939 oznámil neznámý muž rodičům místní knihovnice, že knihovna bude okamžitě vystěhována. Než však mohlo město podniknout kroky k přestěhování svého majetku do odpovídajícího prostoru, byla knihovna během dopoledne příštího dne odvezena německými okupanty. Následně bylo pátráním knihovnice a městských úředníků zjištěno, že majetek knihovny se nalézá v suterénu budovy školy u pošty v Hrabůvce. Nově pořízený nábytek, pečlivě opatrovaný knižní fond, veškerá agenda o čtenářích a jejich výpůjčkách – to vše bylo ponecháno bez kontroly několik dní. Půjčování bylo znemožněno a knihovna do vyřešení tehdejší situace několik měsíců nemohla plnit svou funkci. Sál a domovnický byt v domě na Velflíkově ulici byl od 1. prosince 1939 pronajat místní skupině NSDAP. Od stejného dne měla česká knihovna své oficiální sídlo ve sklepení školy u pošty. Pamětník z Jubilejní kolonie, pan Antonín Blažek, v roce 2015 vzpomenul na válečné postavení české knihovny následovně (výňatek):

,,Těžké to měly za války knihovnice. I když mnohé knihovny byly zrušeny, přesto jednu znám. Slečna Vránová, dcera hrabůvského obchodníka, ale především funkcionáře ,,Sokola“ a členka Čs. strany národně socialistické se stala terčem. Otec byl zatčen a internován do koncentračního tábora. Původně učitelka obecné školy byla ukryta do místní knihovny, která se nacházela ve sklepní třídě školy ,,U Pošty“. Tam jsem se v čtenářském kroužku seznamoval jako desetiletý žák se spisy Aloise Jiráska, Babičkou Boženy Němcové.“

Osudy knihovny po 2. sv. válce

Po 2. světové válce se česká knihovna vrátila do svých původních prostor, kde setrvala až do roku 1959, kdy objekt začal využívat obvodní národní výbor. V sále původní knihovny byla vybudována obřadní síň. Knihovní pobočka byla nově umístěna v nehostinném vlhkém prostředí na Místecké ulici. Knihovna se – již podruhé  – do sálu v 1. patře vrátila v roce 1965. To už budova měla jiný vzhled, jelikož původní okna byla nahrazena novými, typizovanými, což uškodilo celkovému vzhledu budovy. V letech 1958-1965 přibylo do fondu knihovny přes 10 000 knih, pro něž si chodilo okolo 1 800 čtenářů. Knihovna pořádala zájezdy do blízkých i vzdálenějších míst. O tyto kulturní vyjížďky byl velký zájem, ale tehdejší vedení školství a kultury podobné akce knihovně zakázalo s odůvodněním, že pořádání výletů není náplní práce knihovny.

Knihovna organizovala rovněž řadu přednášek. Do jejího sálu zavítal např. spisovatel František Směja, jenž uspořádal besedu o básníku Petru Bezručovi. V hrabůvském kině Jiskra byla uspořádána přednáška o Haně Kvapilové. Velké množství přednášek realizovaly knihovnice ve školách. Besedy se týkaly například včelaření, obsahů knih či samozřejmě Sovětského svazu. Knihovní pobočku navštívila také spisovatelka Ludmila Hořká.

Po téměř  40 poklidných letech fungování knihovny přišlo její poslední uzavření. Na počátku 21. století byla prováděna rozsáhlá rekonstrukce Jubilejní kolonie, která znamenala poslední stěhování pro místní knihovnu. Roku 2002 byl objekt na Velflíkově ulici zapsán na seznam kulturních památek a dle rozhodnutí statiků a památkářů bylo zamítnuto, aby se knihovna po rekonstrukci objektu vrátila do svých prostor. Poslední čtenář zavítal do staré knihovny 22. července 2004, poté knihovní pobočka musela své knihy přestěhovat do skladu. Knihy byly uloženy do bývalého krytu CO v ZŠ Bohumíra Dvorského, Ostrava – Bělský les. 29. září 2006 byl dům, v němž sídlila knihovna, slavnostně otevřen po rozsáhlé rekonstrukci jako kulturní zařízení, od roku 2008 nazývané jako Komorní klub.

Knihovna na Závodní ulici

Od 28. prosince 2006 sídlí knihovna v Jubilejní kolonii v domě na Závodní ulici č. 47. Tento objekt byl vybudován roku 1928 a v jejím přízemí sídlila česká mateřská školka, po válce byly prostory pronajaty třem junáckým oddílům, ale po zákazu této organizace se do objektu vrátila mateřská škola. Od roku 1992 se zde nacházela služebna městské policie, později klubovny organizací (do roku 2003). Poté prošla budova celkovou rekonstrukcí a zateplením a získala dokonce hlavní cenu v soutěži Fasáda roku Moravskoslezského kraje 2006.

V roce 2014 činil počet čtenářů 1 051, z toho 316 dětí (dětí je v místní pobočce nedostatek, srovnáme-li s jinými knihovnami). Čtenáři si vypůjčili dohromady 30 153 knih a časopisů. V knihovně se uskutečnilo 119 akcí (18 besed, 14 knihovnických lekcí, 50 soutěží, 22 výtvarných dílen, 2 veřejná čtení a 13 ostatních akcí). Z každoročně pořádaných akcí uveďme např. Noc s Andersenem, Slavnost slabikáře, Týden prvňáčků, Knihovnická ťapka či Mikuláš v knihovně. V posledních dvou letech se knihovna soustředí též na seniory – pamětníky, kteří se aktivně zapojili do projektu Paměť Ostravy, věnovanému 70. výročí od ukončení 2. světové války či vzpomínkám na knihovny. V roce 2016 vznikl v knihovně Klub přátel historie a literatury, jenž se schází nad tématy z minulosti obvodu Ostrava-Jih. Občas je v knihovně pořádána též projekce historických snímků s výkladem.

Co dodat na závěr? Knihovna města Ostravy letos slaví 95. výročí svého působení – přeji všem jejím pobočkám spousty aktivních čtenářů.

Petr Přendík

Zdroje:

ADAMUS, Alois. Almanach Moravské Ostravy, 1929.

BLAŽEK, Antonín. Vzpomínky pro projekt Paměť Ostravy 2015.

BUREŠOVÁ, Jarmila. České veřejné knihovnictví na Ostravsku v letech 1918–1939, 2011.

OBŮRKA, Antonín. Dějiny Hrabůvky I a II. Ostrava, 2009.

AMO. Kroniky obvodu Ostrava 3.

Materiály Jarmily Burešové a Marie Koskové, pracovnic KMO.

Sbírka fotografií Archivu Vítkovic, a. s.