Poválečná výstavba Jubilejní kolonie, domy II. etapy

Jubilejní kolonie, která byla postupně budována Vítkovickými železárnami od roku 1921 na katastru Hrabůvky, byla rozšiřována i v 30. letech, kdy dosáhla dnešní ulice Mládeže. Během 2. světové války pokračovala její další výstavba mezi dnešními ulicemi Mládeže a Dvouletky, podél Jubilejní ulice. Po válce se začalo se stavbou dalších domů, tvz. dvouletek (spadaly do I. etapy poválečné dostavby kolonie). Spolu s nimi začaly být stavěny i tři bloky domů na tehdy ještě nepojmenované ulici, dnes Mládeže, a již pojmenované Edisonově. Jednalo se o stavby domů typu I, II a III, které se dělily ještě do řad. Typově podobné domy najdeme dodnes např. v Zábřehu na ulici Neklanově či v Hrabové kolem ulice Šrobárova. Liší se však několika prvky.

Poválečná dostavba Jubilejní kolonie

17. prosince 1947 zažádaly Vítkovické železárny o povolení novostaveb tří obytných domů. Ústřední národní výbor města Ostravy tyto stavby schválil počátkem roku 1948, ještě v době dvouletého hospodářského plánu. Jedná se o dnešní domy na ulici Mládeže č. 534/4, 536/6, 537/1, 538/3 a 539/5 a na ulici Edisonově pak o č. 540/45, 541/43, 542/41 a 543/39. Tyto domy spadaly do II. etapy rozšíření Jubilejní kolonie.

Typy domů

Domy typu I, řada A (Mládeže 4) a B (Mládeže 6)

Stavební čára pro novostavbu typu I, řady A a B v dosud nepojmenované ulici (dnes Mládeže) byla dána prodloužením uliční fronty již stávajícího domu 515 při šířce ulice 14 m. Ulice Mládeže vznikla k 10. listopadu 1950, dle obecného pojmenování pokrokového hnutí mládeže.

Domy ,,A“ a ,,B“  byly stavěny současně jako jeden blok. 18. února 1948 Ústřední národní výbor města Ostravy schválil stavební záměr železáren, stejně jako stavební plány domů.  Základy byly zhotoveny z udusaného betonu, obvodní zdivo sklepů z normálních cihel o síle 60cm, střední zdi o síle 45cm. Venkovní zdi v přízemí měly tloušťku 45 cm. Stropy nad sklepy byly vybudovány ze železobetonu. Mezi přízemím a prvním patrem byly stropy zhotoveny ze železobetonu, nad obytnými místnostmi jen ze dřeva (trámový strop). Mezi prvním patrem a půdou byl strop zhotoven celý z trámoví. Střecha byla zhotovena z krovu vaznicové soustavy, krov byl opatřen šalováním a eternitovou krytinou. Oba domy měly valbu. Schodiště bylo zhotoveno ze železobetonu, na místě osazeno terazzem. Potrubí na vodu bylo umístěno ve zvláštní drážce mezi byty. Oba sousedící domy byly propojeny otvory v styčných zdech o velikosti 60/80 cm, založenými 40 cm nad podlahou sklepa, byly jen lehce zazděny na ¼ cihly. Tato zídka se v případě nebezpečí (náletu), dala prokopnout. Mezi domy byla postavena 4 cm široká dilatační spára.

Domovní blok typu I byl navržen jako skupina dvou domů, každý se sestával ze čtyř bytů. Byty byly navrženy následovně: obytný pokoje o výměře 23m², ložnice o 21 m², dětský pokoj o 12 m², kuchyně, spíž (jako samostatná místnost), předsíň o 6m², šatna o 3m², oddělená koupelna a záchod a zvláštní komora. Oproti původnímu plánu došlo ke změně typů oken, kdy v části směřující do dvora byly do zdí osázeny dvě poloviční okna, zatímco v plánech jsou zakreslená tři stejně vysoká u každého bytu, tedy jedno okno (kuchyňské) bylo v souladu s plány.

V obou domech v suterénu byla umístěna prádelna se sušárnou, místnost pro jízdní kola a kočárky, ke každému bytu náležel sklep na potraviny a sklep na uhlí. Zpočátku se v domech vařilo na sporácích na uhlí, neboť v okolí nebyly v té době rozvody plynu. V prádelně byly umístěny kotle na prádlo, ve kterých se topilo dřevem a uhlím, nad kotly byla umístěna ventilace. Později byly prádelny vybaveny velkou bubnovou pračkou. Vytápění obytných prostor bylo již ústřední, teplovodní, z kotelny na Edisonově ulici. Z této kotelny byly vytápěny všechny nové bloky domů typu I, II a III, rovněž se v něm ohřívala užitková voda.

Stavbu měl provést Vojtěch Chýlek, stavitel z Ostravy – Hrabůvky, Moravská č. 41. V květnu 1950 byly oba domy zkolaudovány.

Domy typu II, řada A-C, Mládeže 1, 3 a 5

Celkem tři dvoupatrové domy řady II, sestávající ze tří domů A-C, nechaly vybudovat rovněž Vítkovické železárny. Budovány byly v letech 1948 – 1950. Každý dům sestává ze šesti bytů. Krajní dva domy se liší od středového tím, že mají valbovou střechu a boční umístění balkónů.

Základy byly provedeny z udusaného betonu, obvodní zdivo sklepů z cihel o síle 60 cm, střední zeď z normovaných cihel v síle 45 cm, venkovní zdi přízemku z normálních cihel, zdivo 45 cm silné, obvodní zdivo I. a II. patra bylo stavěno o síle 30 cm. Strop nad sklepy a kuchyněmi, předsíněmi, koupelnou a wc byl zhotoven ze železobetonu, jinak z trámoví. Nad II. patrem je strop čistě dřevěný. Střecha je z vaznicového krovu, který byl opatřen původně eternitovou krytinou. Schody o šířce ramene 110 cm jsou železobetonové, na místě osazené, s povrchem terazzovým.  Vodovodní vedení bylo umístěno ve zvláště vyzděné drážce. Všechny domy byly vzájemně propojeny sklepy, lehce prokopnutelnou zídkou pro případ válečných či jinak nebezpečných událostí.

V každé etáži jednotlivých domů jsou umístěny dva byty, které jsou tvořeny: z obývacího pokoje o 21m², ložnice o 15m², dětského pokoje o 11 m², kuchyně, spížní skříně, předsíně o 4,5 m², šatny o 4,2 m², koupelny s vanou a umyvadlem a ze samostatného záchodu. Jak vidno, byty v domech typu II jsou rozměrově menší oproti typu I. Schází též samostatná spíž.

V suterénu byla umístěna prádelna a sušárna pro každý dům zvlášť, místnost pro kola, kočárky, sklepy na uhlí a potraviny. Vytápění bylo opět ústřední, z domu na Edisonově ulici.

Domy A-D typu III, Edisonova 39, 41, 43 a 45

Jedná se opět o dvoupatrový obytný blok, skládající se ze skupiny čtyř domů, označených jako A, B, C, a D. V každém domě bylo navrženo 6 bytů.

Krajní dva vchody se lišily od dvou prostředních tím, že měly valbu a boční umístění balkónů. Byty sestávaly z obývacího pokoje o 21 m², ložnice 15 m², dětského pokoje 11 m², kuchyně, předsíně 4,5 m², šatny 4,2 m², koupelny a záchodu. Na rozdíl od domů I. typu nebyly v bytech komory a spíže. Od typu I a II se lišil také stěnou mezi ložnicemi a dětskými pokoji, kde byly z obou stran zdi (ve tvaru dvojitého L) umístěny vestavěné skříně. Konstrukce domů a jejich dispozice byla jinak shodná s typem II, vyjma řady D, kde byla umístěna kotelna, která vyžadovala větší prostor pro průchod komínů podlažími a prostor pro kotel a nádrže na vodu.

Kolaudace domů

Mimo prodlužování doby výstavby se projevil v průběhu výstavby také nastupující pokles kvality stavebních prací, ale i přesto vznikly byty s vysokou kvalitou bydlení, srovnáme-li soudobé bydlení. Jednotlivé bloky domů byly postaveny do května roku 1950. Celkem bylo ve třech blocích o celkově 9 vchodech 50 nových bytů. V domech se zpočátku vařilo na sporácích na uhlí, neboť v Hrabůvce tehdy ještě nebyl vybudován rozvod plynu. Ačkoliv všechny domy začaly být stavěny ve dvouletém hospodářském plánu (1947 – 1948), jejich dostavba přišla až po ukončení ,,dvouletky“. Ulice Mládeže a Edisonova byly osázeny jeřáby ptačími a jasany, z nichž se nám do dnešních dnů dochovala jen malá část výsadby. V průběhu času byly domy napojeny na kanalizaci, rozvod zemního plynu i dálkové topení, čímž zanikla potřeba kotelny v domě Edisonova 39. Dodnes můžeme z jedné strany domu najít sklepní okénka s nápisem KOKS, ČERNÉ UHLÍ. Kdo měl uhlí – měl teplo.

Petr Přendík

Zdroje:

Archiv Vítkovice, a. s.