Dnes představený typ panelových domů měl v Ostravě, potažmo v jižním obvodě, pouze doplňkový charakter. Tyto domy se stavěly pro zpestření sídlištní výstavby a obecně je tak lze zařadit k těm vzácnějším. Často se jednalo o domy stavěné v rámci družstevní výstavby. I z tohoto důvodu mají byty často zděná jádra.
čtěte dále »
Tělocvičný spolek Sokol vznikl v Praze roku 1862. Jeho myšlenky, které vycházejí z antické kalokagathie, jsou platné i dnes. Spolek dbal o rozvoj těla i ducha a nacházel tisíce příznivců. Postupem času se spolek stal masovou organizací, která měla svou tělocvičnou jednotu téměř v každém městě či obci. V Moravské Ostravě a ve Vítkovicích Sokol působil již od roku […]
čtěte dále »
V tomto díle načneme novou kategorii panelových domů, a to domy výškové. Oproti věžovým domům postrádají některé typické prvky, jako třeba téměř čtvercový půdorys, okna na všechny světové strany a zejména dvojici výtahů. Pojem dvojdům označuje samostatně stojící dům o dvou vchodech (sekcích, adresách).
čtěte dále »
V dopoledních hodinách neděle 28. června 1914 nikdo v Zábřehu, Hrabůvce a Výškovicích netušil, že zakrátko dojde k události, která ovlivní osudy rodin v těchto obcích. Kolem třetí hodiny odpoledne dorazila do Moravské Ostravy zpráva o zavraždění arcivévody Františka Ferdinanda d´Este v bosenském Sarajevu. Lokální válka na hranici Rakouska-Uherska a Srbska přerostla do velké války, která později získala přívlastek světová […]
čtěte dále »
Věžové domy VM-OS jsou přímým nástupcem věžových domů V-OS, popsaných v minulém díle. Vznikly zejména kvůli protipožárním normám, které se koncem 60. let výrazně zpřísnily a starší typ V-OS jim přestal vyhovovat. Věžový dům VM-OS vylepšil prakticky všechny neduhy svého předchůdce a stal se velmi povedeným věžákem.
čtěte dále »
U příležitosti stého výročí vzniku samostatné Československé republiky vydal městský obvod Ostrava-Jih speciální výtisk novin Ostravský jih, které reflektují události 1. světové války a rok 1918 v našem městě a blíže i na území současného obvodu. V úvodu naleznete otisk článků, které byly vydány v periodiku Ostravský kraj 30. října 1918. Následující odstavce přibližují vyhlášení […]
čtěte dále »
Nepřehlédnutelné a velmi zajímavé, takové jsou věžové domy VP-OS. Typické jsou především pro Bělský Les, najdeme je ale i v Zábřehu. Věžové domy VP-OS se stavěly od první třetiny 80. let až do začátku let devadesátých – jsou to tak jedny z nejmladších věžáků v Ostravě. Konstrukčně vycházejí z věžových domů T06B-BTS popsaných ve starším díle. Ze svého předchůdce […]
čtěte dále »
V minulém díle jsme si ukázali věžové domy T06B-BTS – nejčastěji se vyskytující věžáky v Ostravě. V tomto díle na ně navážeme a ukážeme si jejich nižší soukmenovce – řadové domy. Řadový panelový dům je ve své podstatě nejběžnější kategorií paneláků – klasický dům obdélníkového půdorysu s okny na dvě protilehlé strany. Takovéto domy lze stavět do řady […]
čtěte dále »
V Zemském archivu v Opavě je uložen urbář paskovského panství z roku 1699, na jehož titulu je německy nadepsáno Urbarium des Guths Patzkow. Jedná se o knihu v kožené vazbě, která zaznamenává poddanské povinnosti celého panství, k němuž se v uvedené době řadila také Hrabůvka. Dozvídáme se, že v Hrabůvce k roku 1699 žili: · 1 dědičný fojt · […]
čtěte dále »
Období osvícenství s sebou přineslo krom vědeckého poznání také zájem o místopis a historii, který se soustředil v topografiích, tedy v dílech pojednávajících o prostoru. Mezi největší moravská topografická díla dnes řadíme spisy Františka Josefa Schwoye a Tomáše Řehoře Volného. František Josef Schwoy (1742, Velké Heraltice – 1806, Mikulov) soustředil své poznámky o moravském místopisu v Topografii […]
čtěte dále »