Věžové domy VM-OS jsou přímým nástupcem věžových domů V-OS, popsaných v minulém díle. Vznikly zejména kvůli protipožárním normám, které se koncem 60. let výrazně zpřísnily a starší typ V-OS jim přestal vyhovovat. Věžový dům VM-OS vylepšil prakticky všechny neduhy svého předchůdce a stal se velmi povedeným věžákem.
Výškové dominanty
Ostrava-Jih má celkem sedm věžových domů VM-OS. Čtyři z nich jsou v okolí Polikliniky a zbylé tři na ulici Pavlovova. Výška 18 nadzemních podlaží z nich tvoří nepřehlédnutelné výškové dominanty. Jsou to nejvyšší obytné domy v našem obvodě.
Věžový dům VM-OS, stejně jako předchůdce V-OS, není ryzím panelákem. Neskládá se pouze z deskových panelů, obsahuje i prvky skeletu (sloupy a průvlaky) a dokonce i blokopanely. Skeletová část je zastoupená po celém obvodu domu a částečně ve středovém jádře domu se společnými prostory. Skeletovou konstrukci lze spatřit přímo v interiéru bytů – některé místnosti mají kolem oken viditelné sloupy a překlady (průvlaky). Zvenčí lze skeletové sloupy pozorovat v přízemí, které je bez bytů. Sloupy skeletu jsou zde obnaženy díky zapuštění nástupního podlaží. Zapuštěné nástupní podlaží opticky zlehčuje hmotu domu a pomáhá tak architektuře. Čtveřice VM-OS u polikliniky prošla přestavbou, která přízemí naopak rozšířila, a vznikly v něm komerční prostory. Pro spatření originálního řešení se proto vydejte k trojici věžových domů na ulici Pavlovova.
Maximální požární bezpečnost
Hlavním důvodem vzniku výškových panelových domů VM-OS byla požární bezpečnost. Projektanti si dali opravdu záležet a výsledek hravě obstojí do dnešních dní. Stejně jako u předchůdce, i zde nemají společné prostory okna, nacházejí se totiž v samotném středu domu. Absence oken ale vůbec nevadí, protože společné prostory jsou rozděleny na dva požární a evakuační úseky – každý z úseků má své vlastní schodiště! Oba úseky od sebe dělí malá uzavíratelná spojovací chodba, ve které se nachází požární odsávání kouře. Spojovací chodba musí být pro správnou funkčnost vždy zavřená – nenechávejte ji nikdy otevřenou v zájmu svého bezpečí! Další výhodou je tzv. suchovod – v přízemí se na něj napojí hasičská cisterna a v požárem zasaženém podlaží hadice z hydrantu. Odpadá tak zdlouhavé rozmotávání a spojování hasičských hadic po schodech, které by v případě sedmnácti podlaží znamenalo opravdu značné časové ztráty.
Ve společných prostorech je dostatek prostoru. Schodiště jsou jednoramenná a mají velmi zajímavě řešená zábradlí – ta jsou od podlahy až ke stropu, toto vtipné řešení je zcela funkční. Zajímavá jsou i madla schodiště, která jsou přimontována ke stěně a mají neobvyklý zdvojený tvar.
Neobvyklé byty
Jak již bylo řečeno, dům užívá kombinaci skeletové a panelové technologie. To se projevilo i na dispozicích bytů, které díky tomu mají méně obvyklé půdorysy a užívají i nenosných příček. Skladba bytů je pestrá, od 1+1, přes dva typy 2+1 a dva typy 3+1. Bytová jádra jsou zděná, často s průchozí koupelnou – nutno ale podotknout, že koupelny jsou na panelákové poměry nebývale velké. Každý z bytů má balkón v kuchyni, většina bytů má i druhý balkón v některé z místností. Všechny byty mají komory. Každý věžový dům VM-OS obsahuje bez jednoho rovnou stovku bytů.
Architektura
Architektonická stránka domů je povedená a značně promyšlená. Na první pohled možná vidíte jen vysoký a přísný hranol, na druhý pohled už ne. Ano, základem je sice dokonalý hranol, ten je ale svisle a vodorovně velmi efektně členěn. Na fasádě zaujmou zejména různě velká a široká okna. Jednotlivé typy oken se vždy drží svého sloupce – od prvního do posledního podlaží. Tedy přes první dojem nepravidelnosti oken musíte uznat, že v oknech je jasný řád. Svislému členění taktéž pomáhají malé balkóny, sdružené po dvojicích nebo trojicích. A konečně, vodorovné členění je zajištěno ustoupenou vyzdívkou mezi okny, která je barevně odlišena. V případě domů na Pavlovově ulici jsou ustoupené plochy mezi okny dokonce s povrchovou úpravou z mozaikových dlaždiček černé barvy. Na stejné ulici lze nalézt i poslední nezateplený VM. Dojem kazí jen okna s nepůvodním členěním. Zcela původní vzhled spatříme už jen na historických fotografiích…
Typickým architektonickým znakem je zářez přes polovinu posledního podlaží – ten vyznačuje plochu střešní terasy, která původně sloužila všem obyvatelům daného domu. Zářez dopřává poslednímu podlaží odlišný vzhled a dům je tak výškově řádně ukončen. Střešní terasy se díky zatékání postupně rušily (místo dlažby se dala nepochozí střešní krytina) a neslouží tak svému původnímu účelu. Terasy zabíraly přibližně třetinu střechy a měly promyšlené detaily, jako například žebřík na střechu. Ten měl spodní polovinu sklopnou a uzamykatelnou, nehrozilo tak, že vám děti utečou z terasy o podlaží výše na střechu strojovny výtahu a posledního podlaží.
Pokud máte jakékoliv fotografie věžových domů VM-OS, prosím, ozvěte se mi v komentářích. Rovněž pokud máte doma nějaké původní vybavení – linku, koupelnu atd. Děkuji.
Marian Lipták
Rád bych věděl o jaky typ domu jde.A jestli existuje pudorysny plán.Jedná se o 11podlažni dům na křižovatce Výškovická x Čujkovova.Konkretně Výškovická 2573/87.Existuje v Ostravě ještě něco takového?Já jsem bydlel v VM-OS a články o bytovych domech mne zaujaly.Rád bych se o tomto domu něco dověděl.Děkuji.
Dobrý den, jedná se o panelový dům G-OS. Úplně stejné jsou hned za Kotvou, jen s tím rozdílem, že jsou spojeny po dvojicích. Tento typ zde samozřejmě v budoucnu najdete.
Dobry den, vzdycky me zajimalo, proc bylo posledni patro pristupne jen po schodisti, proc tam nebyl zavedeny vytah. Muzete mi prosim odpovedet? Dekuji HP
Dobrý den, národní podnik Transporta standardně nedodával řídící komponenty výtahů pro více než 17 stanic. V domech se nachází právě maximální možný počet stanic – 16 podlaží a suterén. Rovněž z architektonických důvodů je žádoucí, aby výtahy nezajížděly do posledního podlaží, jejich strojovna tak může být „schovaná“ právě v posledním podlaží a netrčí tak ze střechy.
Dovolte, abych Vás opravil, co se týká počtu stanic výtahů. Sám v článku správně píšete, že dům má 18 nadzemních podlaží. A výtah, protože zajíždí do sklepa, obsluhuje 18 stanic, Do nejvyššího patra je možné se dostat po schodišti „za výtahy“. Navíc v podzemním podlaží není ve stejné úrovni podlaha sklepa a spodní část rámů výtahových dveří (tedy úroveň, kam sjede podlaha výtahu), která je cca o 30 cm výše. Proto u výtahových dveří ve sklepě jsou betonové „nájezdy“ asi metr dlouhé.
V článku je další drobná chyba – bytů je v domě rovná stovka, nikoliv 100 – 1. Ve 2. až 17. nadzemním podlaží je po 6 bytech (16 × 6), v posledním podlaží dostupném pouze po schodech jsou byty 4.
Domů typu VM-OS se v Ostravě nachází celkem 17. Sedm v Ostravě-Jihu, jak uvádíte, jeden v Přívoze (nad stanicí tramvaje Muglinovská na Mánesově ulici), na Fifejdách poblíž zastávky Sídliště Fifejdy stojí 3 domy na moravskoostravské straně a 4 domy v Mariánských Horách. A konečně v Porubě na Francouzské ulici (nad křižovatkou Opavská – Martinovská – Francouzská) stojí 1 pár těchto domů, který je obvodově propojen, a ve spojovacím krčku jsou pokoje (bohužel už nevím, ke kterému domu patří).
Zvláštností domů VM-OS je, že nejsou všechny stejné. Liší se vzájemnou polohou přízemních prostor a obytné části nad přízemím (jako by pootočením). Jinak řečeno – hlavní vchodem do domu vejdeme k výtahům z jiného směru. Také poloha bytů (viz barevné schema v článku) k výtahu je dvojí. Některé domy mají dispozici bytů zrcadlovou podle osy procházející velkým výtahem a oběma schodišťmi – tedy hned vedle menšího výtahu je někdy byt 2 + 1, někdy 1 + 1.
P.S. Nejsem stavař, ale v takovém domě bydlím.