V typizovaných domech, postavených od konce 40. let do poloviny 90. let, bydlí naprostá většina z nás, víme ale o svých, převážně panelových, domech něco více? Vězte, že i panelové domy mají zajímavou historii. V jižním obvodu najdeme například panelové domy původem ze Zlína, věžové domy inspirované švédskými soukmenovci nebo paneláky vyvinuté speciálně pro poddolované území – navržené […]
čtěte dále »
Od roku 1960 probíhala na katastru Hrabůvky výstavba souborů panelového sídliště. Stavba obytných panelových domů v období socialismu patřila mezi hlavní priority státu. Občanská vybavenost však za bytovou výstavbou většinou zaostávala. Stejně tomu bylo i v Hrabůvce, která se rozrůstala ze staré obce v moderní sídliště. Scházela zde základní občanská vybavenost, která by odpovídala standardu doby a zejména neustále narůstajícímu počtu obyvatel. Situaci dokumentuje […]
čtěte dále »
Evžen Sonntag zachytil ve 20. letech literární formou obraz známého ostravského tuláka Švendy. V rámci Ostravska se jednalo o veskrze známou figurku, jakých můžeme v historii měst a obcí nalézt mnoho. Na postavu typického tuláka v ošuntělých šatech vzpomínají také nejstarší pamětníci našeho obvodu. Že se jednalo o skutečně exponovanou figurku, potvrzují dodnes dochované originální výtisky […]
čtěte dále »
Dostatek kvalitní pitné vody byl odjakživa důležitý pro rozvoj lidských sídel. Zpočátku se lidé usídlovali v blízkosti vodních toků či vodních nádrží. Později se lidská sídla mohla rozvíjet díky budování prvních vodovodů. Těm však předcházelo čerpání vody ze studní, jak tomu bylo i na území dnešní Ostravy. Na Ostravsku začal rozvoj vodárenství na přelomu 19. a […]
čtěte dále »
Předkové Vojtěcha Martínka byli nejčastěji povoláním řezníci a kožešníci. Otec Ludvík Martínek provozoval v Brušperku kožešnictví. S první ženou Marií Konečnou měl pět dětí. Živnost mu příliš nevynášela a nakonec přišel v exekuci i o střechu nad hlavou. Dům zachránil jeho švagr František Konečný. Žena Ludvíka Martínka zemřela. Ten si poté vzal Anežku Dlouhou, jedenatřicetiletou ženu, která bydlela […]
čtěte dále »
I když to tak nemusí na první pohled vypadat, budova, v níž dnes sídlí restaurace U Edisona, je zřejmě nejstarší dochovanou stavbou v Hrabůvce, objekt byl totiž vystavěn kolem roku 1824 jako Hostinec na fojtství, přičemž první nájemce tohoto hostince je v pramenech zmiňován k roku 1825.
čtěte dále »
Nedlouho po skončení 2. světové války se Vítkovické železárny zamýšlely nad stavbou nových učňovských internátů. V listopadu 1945 měla vítkovická učňovská škola učňovský domov, který byl vydržován Vítkovickým horním a hutním těžířstvem. V roce 1947 byl zpracován návrh na výstavbu domů na katastru Zábřehu nad Odrou v těsné blízkosti vítkovického stadionu. O rok později byla zase vybrána lokalita […]
čtěte dále »
V roce 1929 bylo poblíž křižovatky dnešních ulic U Haldy a Závodní postaveno první kino v Hrabůvce, do té doby mohli obyvatelé navštěvovat pouze kina v Zábřehu či ve Vítkovicích. Ve 30. a 40. letech bylo kino Edison oblíbeným kulturním střediskem občanů Hrabůvky, v 50. letech však jeho popularita začala upadat. Konečnou ránu Edisonu zasadilo […]
čtěte dále »
Dnes již na zašlou slávu Hrabůvských zpěváčků vzpomíná jen několik málo pamětníků. Před sedmdesáti lety byl ale tento dětský sbor chloubou zábřežského školství a jeho popularita zasáhla skrze rozhlasové vlny celé Československo. První krůčky ke slávě Ve 30. letech minulého století byla v rozrůstající se vilové čtvrti v Zábřehu nad Odrou na Březinově ulici vystavěna nová moderní […]
čtěte dále »
Obecní hřbitov v Hrabůvce vznikl na počátku 20. století a nepřečkal více než tři čtvrtiny století. Pomalu se vytrácí paměť místa ,,věčné zahrady“, jež věčná nebyla. Původně místo odpočinku, dnes plocha bývalého hřbitova slouží k relaxaci živých. Zaniklý hřbitov bychom v současnosti našli na místě parku u nároží ulic Adamusovy a Klegovy. První písemnou zmínku o Hrabůvce […]
čtěte dále »