Naše bytové domy: Věžové domy T06B-BTS

Ve druhém díle o našich bytových domech si ukážeme vůbec nejčastější věžáky Ostravy. Věžové domy T06B-BTS se v Ostravě vyskytují celkem v 76 kusech, z toho na jižní obvod připadá 47 kusů rozprostřených ve všech jeho částech, zejména ve Výškovicích. Jejich výstavba probíhala od konce sedmdesátých do první poloviny osmdesátých let. Zkratka T06B je označení pro velkou skupinu panelových domů napříč republikou. Každý kraj či větší město si tento typ značně upravilo k obrazu svému a vznikaly tak tzv. krajské varianty. V Ostravě mimo jiné vznikla právě tato varianta BTS, kdy písmena odkazují na n. p. Bytostav, který tyto domy stavěl.

Architektonické řešení

Věžové domy T06B-BTS mají čtvercový půdorys, který je ozvláštněn vystouplou středovou částí s lodžiemi na předním průčelí. Kontrastně k tomu je na zadním průčelí středová část s chodbovými okny naopak zapuštěná, a to poměrně výrazně. Výška domů je vždy dvanáct nadzemních podlaží, zmiňovaná předsazená středová část pak vystupuje ještě o jedno podlaží výše, zapuštěná zadní část dokonce o dvě podlaží – toto řešení výborně pomáhá výškovému členění celého domu, patrnému zejména při dálkových pohledech. Štítové strany věžových domů T06B-BTS jsou vzájemně identické, jejich středu dominuje sloupec předsazených lodžií, patřících ke kuchyním. Lodžie jsou v úrovni střechy zakončeny přesahujícími panely, které příjemně oživují vzhled domu a lze je označit za charakteristický vzhledový prvek těchto věžáků. Pozor však na záměnu s věžovými domy VP-OS (např. ulice J. Herolda), kterým se budeme věnovat v budoucnu – i ony mají tento prvek, jsou totiž přímými nástupci dnes řešených domů.

Výškovické věžové domy T06B-BTS lemující obchodní dům Odra, povšimněte si efektu sdružených oken kontrastujících s bílými pásy parapetních panelů.

Výškovické věžové domy T06B-BTS lemující obchodní dům Odra, povšimněte si efektu sdružených oken kontrastujících s bílými pásy parapetních panelů.

Věžové domy T06B-BTS měly vždy přiznaný rastr spár mezi panely, tento rastr také vymezoval případnou barevnost jednotlivých dílců obvodového pláště. Většina věžáků měla bílou barvu, ta byla nejčastěji doplněná šedou barvou na tzv. meziokenních pilířcích; okna na předním a zadním průčelí byla opticky sdružená do jednoho pásu a to právě s pomocí mírně zapuštěných meziokenních panelů – meziokenních pilířků. Zejména při pohledech z větších vzdáleností se okna a šedé meziokenní pilířky opticky slily v jeden šedý (tmavý) pás, který kontrastoval s bílým pásem parapetních panelů. Výstavba na Dubině pak k tomu všemu ještě přidávala červeně barevné lodžiové panely a atikové dílce.

Menší byty v přízemí

Existují dva typy dispozičních provedení – jedno má pět bytů na patře, druhé šest. Při pohledu z ulice od sebe obě varianty jen stěží rozeznáte, tedy teď už ano – varianta s šesti byty má podstatně více předsazenou část s lodžiemi na hlavním průčelí, viz půdorysy. Namísto jednoho bytu 2+kk se v této předsazené části nacházejí dvě garsoniéry, které dohromady potřebují více plochy.  V každém rohu domu se pak nachází byty 3+1, ty jsou identické, pouze vzájemně zrcadlově otočené. Jedná se o byty povedené, neboť disponují velkou chodbou, čtvercovou kuchyní a rozměrným obývacím pokojem. Jediným mínusem je malá ložnice přístupná skrze obývací pokoj. Pro pocitové odlehčení celého domu jsou průčelní stěny v přízemí zapuštěné, a to na úkor velikosti přízemních bytů.

Půdorysy obou variant – pěti a šestibytové

Půdorysy obou variant – pěti a šestibytové

Požární bezpečnost

Společné prostory v domě jsou poměrně velkorysé, zejména chodba s přístupy do jednotlivých bytů každého patra. Střed chodby tvoří výtahové šachty, za nimi se nachází poměrně specifické schodiště – je zcela odděleno od zbytku chodby, přístup k němu je skrze dvoje spojovací protipožární dveře a jedno velmi efektní i efektivní řešení zároveň: prosklenou evakuační stěnu. Aby se v případě požáru na schodiště dostali i lidé z opačné strany chodby (na které není běžně přístup ke schodišti) lze tuto evakuační stěnu částečně otevřít a dostat se tak přímo do prostor schodiště. Požární bezpečnosti pomáhá také suchovod – vestavěné potrubí, ke kterému se v přízemí připojí hasičská cisterna a v požárem zasaženém podlaží pak hadice z hydrantu. Odpadne tak zdlouhavé rozmotávání hadic po schodišti.

Odolnost proti výbuchu

Věžové domy T06B-BTS spadají pod tzv. NKS – nové konstrukční soustavy. To jim zaručuje některé značné výhody, zejména velmi vysokou tuhost celé konstrukce a s tím spojenou odolnost proti výbuchu plynu nebo třeba nárazu těžkého vozidla. Panely jsou k sobě svařené tak promyšleně, že dům ustane i výbuch plynu a zřícení některé z nosných stěn. Nosné stěny jsou převážně v příčném směru, v určitých oblastech i v podélném směru (kuchyně bytů 3+1).

Půdorys znázorňující nosné stěny + půdorys znázorňující injektované stěny

Půdorys znázorňující nosné stěny + půdorys znázorňující injektované stěny

Bohužel se těmto věžákům nevyhnula ani poměrně vážná konstrukční chyba. Část obvodových stěn je nosná, ovšem všechny obvodové stěny byly tvořeny z tzv. struskopemzobetonu – betonu s příměsí strusky. Ten vykazoval vážné statické poruchy a oslaboval nosnost, proto musely být (nejspíše) všechny domy tohoto typu sanovány injektážemi – do postižených panelů byl vtlačen další beton, aby došlo k jejich zesílení. Údajně při tomto zákroku tekl beton i ze zásuvek v bytech… pokud si k této akci něco pamatujete, či jste snad injektáž nějak zdokumentovali, prosím, ozvěte se mi v komentářích.

Věžáky T06B-BTS v našem obvodě

Nejvyšší podíl věžových domů T06B-BTS mají Výškovice, které jsou zastoupeny dvacítkou kusů. Ty lemují především ulici Výškovickou a Lumírovu. Barevné schéma bylo klasické – celobílá fasáda doplněná pouze o šedé meziokenní pilířky.

Barevné schéma Výškovických věžáků

Barevné schéma Výškovických věžáků

V těsném závěsu se drží Zábřeh se sedmnácti kusy, které najdeme zejména na ulicích Jugoslávská a Petruškova. Dále pak tyto domy stojí na ulicích Čujkovova a U Studia. Barevné schéma bylo použito stejné jako ve Výškovicích, výjimku tvořily domy na Jugoslávské ulici, které měly navíc červeně zbarvené atiky. Jejich meziokenní pilířky měly šedou, či možná šedomodrou barvu (jako nižší zástavba v okolí, kde se barevnost ještě dochovala). To barevné schéma domů na Čujkovově ulici, v těsné blízkosti Bělského lesa, je mi zcela neznámé.

Věžové domy T06B-BTS dostaly zateplení jako jedny z prvních paneláků, mnohdy už za minulého režimu (oplechování), a to právě následkem sanací oslabených nosných struskopemzobetonových panelů. Díky tomu je jejich původní vzhled už téměř zapomenut.

Dubina má šest kusů na ulici Antonína Poledníka. Ty jsou zajímavé zejména tím, že to jsou první paneláky Dubiny. Navíc po dostavbě stály delší dobu osamoceny uprostřed polí, protože o další výstavbě sídliště, rozléhajícího se na kvalitní ornici, se vedly při. Toto zdržení mělo za následek mimo jiné i to, že se typ T06B-BTS přestal vyrábět, zbytek Dubiny tak již byl dostavěn novým typem panelových domů – OP 1.11.  Barevné schéma věžáků BTS na Dubině bylo povedené, k základní bílé a šedé se přidala červená na atikách a zejména na lodžiových panelech, čímž došlo k poměrně jasnému odlišení se od zbylé výstavby stejného typu ve zbytku obvodu.

Věžové domy T06B-BTS na Dubině, 1984

Věžové domy T06B-BTS na Dubině, 1984

Nejmenší zastoupení těchto věžáků má Hrabůvka – čtyři kusy. Všechny se nacházejí při východní části ulice Provaznická. Barevné schéma bylo klasické bílo-šedé a jsou to jedny z nejmladších paneláků Hrabůvky.

Export

Mimo Ostravu má výrazné zastoupení těmito věžáky také Havířov, Bohumín, Karviná, Orlová a Český Těšín. Největší zajímavostí je přítomnost tohoto typu v Praze. Tam se naše věžáky dostaly jednoduše vlakem – panely se vyrobily v Ostravě, naložily na vlaky a složily v Praze. Proč? protože Praha nestíhala uspokojit svou bytovou poptávku a vynutila si tak pomoc ostatních krajů. Pražské sídliště, kde se naše věžáky T06B-BTS stavěly, se jmenuje Letňany. Paneláky se tam vozily třeba i z Olomouci nebo Přerova. Možná jako poděkování se proto ulice daného sídliště jmenují podle moravských měst a obcí.

 

Marian Lipták

7 thoughts on “Naše bytové domy: Věžové domy T06B-BTS

  1. První zateplení těchto paneláků bylo vynuceno nutností po zpevněni a sanací panelů do výšky pátého patra. Toto zpevňování jsem osobně zažil na Výškovické 147 a opravdu ze zásuvek v některých bytech vytékala injektážní betonová směs. Všechny obvodové panely měly v sobě uprostřed polystyren jak tepelnou izolaci. Proces sanace probíhal tak, že se napřed rozpustil izolační polystyren uprostřed panelů a do volného prostoru se vtláčela injektážní betonová směs, která panely zpevnila. Proto se musel potom panelák do pátého patra znovu zateplit z venku polystyrenem a zatepleni se překrylo hliníkovým hnědým plechem. Při zateplení celého věžáku v minulých letech toto zateplení bylo odstraněno a nahrazeno již novým.
    Tento typ věžáků T06B-BTS má svého předchůdce, z kterého je odvozen. Dva předchůdci stojí v Ostravě-Porubě na křižovatce, dnes okružní, ulic 17. listopadu a Průběžná na 8. obvodě. Jsou to věžáky na ulici Zdeňka Štěpánka č. 4 a 6.
    Jsou o několik pater nižší a místo malé ložničky v T06B-BTS mají v rozích zapuštěné lodžie, takže dům není přesně čtvercový. „Zlepšovacím návrhem“ byly tyto lodžie vypuštěny a nahrazeny právě těmito malými ložnicemi a tím vznikl čtvercový tvar T06B-BTS. Z bytů 2+1 tak vznikly byty 3+1.

    • Dobrý den, děkuji za přínosný komentář. Ty předchůdce znám, jsou z dílců T06B-OS-70 a asi největší zajímavostí je, že mají od poloviny výšky odlišné dispozice bytů. V Porubě jsou celkem tři, je tam ještě jeden na ulici Zdeňka Štěpánka 2. Pak jsou ještě dva kusy v Orlové a dva v Českém Těšíně.

      Vypadá to, že máte přehled, upravenou variantu se 17 patry a pozměněnou dispozicí asi znáte (ulice nádražní v centru Ostravy) co ale taková nižší varianta? K vidění např. na Československé Armády 1944 v Místku. Má pouze 10 pater a byla tam původně odlišná okna, o dost starší než v běžných BTS. Domníval jsem se, že to mohou být prototypy, ale rok výstavby tomu nenasvědčuje.

  2. Fascinuje mě poslední užitné podlaží, jestli dobře počítám 13NP, které je tvořené jen střední vystupující částí s lodžií a schodištěm. Půdorysně asi vypadá jako patra nižší, ovšem bez rohových 3+1, viďte?
    Jednalo se opět o kombinace 2+1/2xgarsoniéra, nebo převládala jen jedna varianta?

    • Dobrý den, v tomto podlaží to vypadá přesně jak se domníváte – chybí krajní byty a dispozice se řídí dle nižších podlaží.

  3. Dobrý den, omlouvám se pokud se bude jednat o off-topic, ale přistěhoval jsem se právě do bodového panelového domu v ulici Černého vPraze, Ďáblicích a sháním nějaké materiály ke konstrukci (statické výkresy, skladby, …), abych mohl naplánovat rekonstrukci. Jedná se o typ T 08 b (pravděpodobně). Chci se zeptat, zda nějaké materiály máte k dispozici a jste ochoten se o ně podělit, případně zda nevíte, kde je dohledat. Předem děkuji, Pikard

    • Dobrý den, nemůže se jednat o typ T08B, jedná se o zde zmiňovaný typ T06B-BTS.

      V tomto článku jsou i znázorněny všechny nosné zdi. Sám se tak můžete přesvědčit, že dispozice bytů se nijak upravovat nedají.
      Mějte na paměti, že se jedná o věžový dům, zde jsou jakékoliv zásahy do nosné konstrukce vyloučeny. I pouhé zvětšení dveřního otvoru celou konstrukci oslabí, neboť v okolí původního dveřního otvoru je kovová výztuž patřičně zesílená. Dále jsou všechny panely navrženy tak, aby spolupůsobily. Vím, že tyto zásahy jsou v panelových domech povolovány a je to do budoucna obrovský problém!

  4. Dovolím si doplnit, že „export“ tohoto typu do Prahy není jen v Letňanech, ale šest kusů je také na Střížkově jako součást sídliště Ďáblice – ulice Černého a Česákova.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *