Po průlomu bojů u Visly se válečná fronta posunula v půli ledna 1945 směrem do Horního Slezska. Od té doby počaly průzkumné nálety sovětských letadel nad prostor Ostravska. Jejich účelem bylo narušit pravidelný chod ostravských průmyslových závodů. V závěru ledna roku 1945 projela Ostravou zmatená německá armáda v nákladních i osobních automobilech. Zatímco se Němci připravovali na úprk, […]
čtěte dále »
V sobotu 28. dubna 1945 vzlétla kolem šesté hodiny večer z letiště Poremba vzdáleného asi 50 kilometrů od Ostravy k bojovému letu skupina československých bitevníků IL-2 Šturmovik doprovázených stíhačkami Lavočkin. Jeden ze šturmoviků pilotoval Jarolím Gucman, kterému jeho spolubojovníci neřekli jinak než Jarek, rodák ze slovenského Leopoldova. K jednotce se připojil po svém přeletu ze […]
čtěte dále »
Od počátků vzniku Velké Ostravy (vznikla sloučením sedmi politických obcí v roce 1924) se na území nově seskupeného a v té době třetího nejlidnatějšího města v Československu počítalo se vznikem moderního letiště. Zvolená komise vybrala vhodné umístění letiště v jihozápadní části Hrabůvky, kde se nacházel souvislý celek polí dostatečně vzdálený od obytné zástavby. Již v roce 1925 město […]
čtěte dále »
V areálu zábřežského hřbitova nalézáme hrob československého legionáře Rudolfa Rajnocha. Jeho hrob, který se nachází ve skupině IX místo č. 24, byl v průběhu léta 2024 generálně opraven a opět připomíná příběh jednoho z mnoha zábřežských legionářů. Rudolf Rajnoch se narodil 2. listopadu 1894 v obci Tarašča (dnes Kyjevská oblast v Ukrajině, cca 115 km […]
čtěte dále »
Jen pár metrů od hlavního vstupu do kostela Panny Marie, královny posvátného růžence v Ostravě‑Hrabůvce stojí žulový pomník, který připomíná zastřelení dvou letců britské RAF, kteří před osmdesáti lety, 27. března 1944, přišli v Hrabůvce o život. Stalo se tak jen pár dní po útěku z německého zajateckého tábora Stalag Luft III, který se nacházel poblíž města Záhaně (dnes polské město Żagań, […]
čtěte dále »
V roce 1924 byla Hrabůvka přičleněna k nově utvořenému velkoměstu Moravská Ostrava, čímž skončila samostatnost obce, která se stále vyznačovala agrárním charakterem a skromnou dělnickou zástavbou maximálně jednopatrových domů. Po roce 1924 se však začala Hrabůvka rozvíjet ryze městským způsobem. Stavební vývoj nově městské čtvrti Hrabůvka vykazoval až do závěru 80. let minulého století nebývalé […]
čtěte dále »
Osada, zvaná kdysi Březí, která na začátku 30. let byla tvořena asi 26 různými stavbami, bychom dnes již takto pojmenovanou v současných mapách nenašli. Pojmenování Březí nesla i část dnešní ulice Plzeňské, v úseku mezi ulicemi U Lesa (Čujkovova) a Horní. Osada Březí se nacházela v místech při okraji Bělského lesa, v jižní části Zábřehu, nedaleko dnešní autobusové zastávky […]
čtěte dále »
Najde se ještě mnoho pamětníků, kteří si pamatují na dobu, kdy zajížděla tramvajová dráha do míst nedaleko dnešní restaurace Dakota na Plzeňské ulici. Přejděme k počátkům této tratě – odkud směřovala, kdy byla vybudována a kdy vůbec zanikla? K zodpovězení těchto otázek se musíme podívat do Vítkovic 20. let 20. století.
čtěte dále »
Málokdo tuší, že počátky Polanecké spojky jsou již sto let staré. Na začátku 20. století bylo zaseto semeno stavby, které se nakonec rozvinulo v plný květ až v 60. letech. Začněme však v době velké války, kterou dějiny později nazvaly přívlastkem 1. světová. Budovaní spojky za 1. světové války První zmínka o dráze Kunčice – Polanka na Odrou […]
čtěte dále »
Hrabůvka neměla dlouhá staletí svůj svatostánek, kde by se mohly konat církevní obřady. V církevní správě spadala obec pod vedlejší Hrabovou, kde již mnoho staletí stál kostelík svaté Kateřiny (první zmínka o něm pochází z roku 1564). Tento kostel musel být často opravován a tak byla zamýšlena stavba nového zděného kostela. První takové úvahy pocházejí již z 50. let 19. stol.
čtěte dále »