Od počátků vzniku Velké Ostravy (vznikla sloučením sedmi politických obcí v roce 1924) se na území nově seskupeného a v té době třetího nejlidnatějšího města v Československu počítalo se vznikem moderního letiště. Zvolená komise vybrala vhodné umístění letiště v jihozápadní části Hrabůvky, kde se nacházel souvislý celek polí dostatečně vzdálený od obytné zástavby. Již v roce 1925 město […]
čtěte dále »
Fotografický pohled do minulosti sídlišť Ostravy-Jih Neodmyslitelnou součástí městského obvodu Ostrava-Jih jsou panelová sídliště. Jejich současná podoba je výsledkem proměn, kterými prošly za svou více než šedesátiletou historii. Nové využití našly mnohé stavby původní občanské vybavenosti, dostavěny byly proluky a některé původní objekty byly demolovány. Samotné bytové domy prošly mnohdy živelnou revitalizací, která změnila jejich […]
čtěte dále »
V areálu zábřežského hřbitova nalézáme hrob československého legionáře Rudolfa Rajnocha. Jeho hrob, který se nachází ve skupině IX místo č. 24, byl v průběhu léta 2024 generálně opraven a opět připomíná příběh jednoho z mnoha zábřežských legionářů. Rudolf Rajnoch se narodil 2. listopadu 1894 v obci Tarašča (dnes Kyjevská oblast v Ukrajině, cca 115 km […]
čtěte dále »
Zářijové povodně roku 2024 byly jasnou inspirací k sepsání historie záplav na území našeho obvodu. Jsou to právě řeky Odra a Ostravice, které dnes tvoří východní a západní hranici našeho obvodu. Oba vodní toky v historii přinášely kromě užitku také zkázu v podobě četných povodní. Vsi Výškovice, Zábřeh a Hrabůvka kvůli rozvodněných řek často trpěly. Největší škody […]
čtěte dále »
Jen pár metrů od hlavního vstupu do kostela Panny Marie, královny posvátného růžence v Ostravě‑Hrabůvce stojí žulový pomník, který připomíná zastřelení dvou letců britské RAF, kteří před osmdesáti lety, 27. března 1944, přišli v Hrabůvce o život. Stalo se tak jen pár dní po útěku z německého zajateckého tábora Stalag Luft III, který se nacházel poblíž města Záhaně (dnes polské město Żagań, […]
čtěte dále »
V roce 1924 byla Hrabůvka přičleněna k nově utvořenému velkoměstu Moravská Ostrava, čímž skončila samostatnost obce, která se stále vyznačovala agrárním charakterem a skromnou dělnickou zástavbou maximálně jednopatrových domů. Po roce 1924 se však začala Hrabůvka rozvíjet ryze městským způsobem. Stavební vývoj nově městské čtvrti Hrabůvka vykazoval až do závěru 80. let minulého století nebývalé […]
čtěte dále »
U příležitosti 105. výročí vzniku samostatné Československé republiky vydal městský obvod Ostrava-Jih speciální výtisk novin Ostravský jih, které reflektují události 1. světové války a rok 1918 v našem městě a blíže i na území současného obvodu. V úvodu naleznete otisk článků, které byly vydány v periodiku Ostravský kraj 30. října 1918. Následující odstavce přibližují vyhlášení republiky v Moravské […]
čtěte dále »
Na konci října jsme si připomněli 104. výročí vzniku samostatné Československé republiky a 11. listopadu 2022 si připomínáme také konec 1. světové války. V rámci obou výročí přinášíme čtenářům autentický zápis z výškovické kroniky, který v roce 1923 zapsal řídící učitel a zároveň kronikář Josef Král. Detailně v textu popsal nejen průběh války a její dopady na výškovické obyvatelstvo, […]
čtěte dále »
Mezi Ostravany je pojem Pískové doly (lidově Pískáče) nejčastěji synonymem pro panelové sídliště z přelomu 80. a 90. let minulého století. Málokdo však již ví, že obytný sektor byl nazván podle skutečného povrchového dolu, v němž se od konce 19. století těžil bílý písek. Pískoven v okolí Odry byla celá řada, ovšem převážná část z nich měla pouze lokální […]
čtěte dále »
V roce 1921 bylo zejména díky úsilí Josefa Chalupníka založeno Obecně prospěšné stavební a bytové družstvo ve Vítkovicích, společnost s ručením obmezeným (dále jen OPSaBD), jehož hlavním cílem bylo vybudovat v oblasti horní části Zábřehu vilovou čtvrť, která dnes nese název Družstvo. Součástí zástavby měla být též rozvinutá občanská vybavenost. Prvním veřejným podnikem se měla stát družstevní restaurace. […]
čtěte dále »