Zářijové povodně roku 2024 byly jasnou inspirací k sepsání historie záplav na území našeho obvodu. Jsou to právě řeky Odra a Ostravice, které dnes tvoří východní a západní hranici našeho obvodu. Oba vodní toky v historii přinášely kromě užitku také zkázu v podobě četných povodní. Vsi Výškovice, Zábřeh a Hrabůvka kvůli rozvodněných řek často trpěly. Největší škody […]
čtěte dále »
V roce 1921 bylo zejména díky úsilí Josefa Chalupníka založeno Obecně prospěšné stavební a bytové družstvo ve Vítkovicích, společnost s ručením obmezeným (dále jen OPSaBD), jehož hlavním cílem bylo vybudovat v oblasti horní části Zábřehu vilovou čtvrť, která dnes nese název Družstvo. Součástí zástavby měla být též rozvinutá občanská vybavenost. Prvním veřejným podnikem se měla stát družstevní restaurace. […]
čtěte dále »
Počátky knihoven v našem obvodu sahají až do 90. let 19. století, kdy docházelo ke vzniku prvních čtenářských spolků. Po vzniku Československa začal platit zákon, jenž obcím nařizoval zřídit obecní knihovny. Posledních sto let tak mohou obyvatelé jižní části Ostravy chodit do veřejných půjčoven knih, které náleží k základní občanské vybavenosti. Hrabůvka Počátky knihovnictví v Hrabůvce sahají do závěru […]
čtěte dále »
Doba útlaku 50. let pomalu končila. Díky různým mezinárodním i domácím souvislostem proběhla druhá polovina 60. let ve znamení pozvolného uvolnění. Lidé se pomalu začali vyjadřovat ke stavu společnosti, ve které žili. A ten rozhodně nebyl dobrý. Od základních nedostatků v zásobování obyvatelstva až k pošramoceným vztahům mezi českým a slovenským národem. I v komunistické […]
čtěte dále »
Jarního 12. června 2017 zavzpomínala s kronikářem obvodu Dagmar Šuranyi na své dětství, které trávila na zahradě u své babičky Žofie Šmakovičové ve starém Zábřehu. Ústředním tématem našeho rozhovoru se stala stará Horymírova ulice. Horymírova ulice – jak vypadala před 40 lety bráno od ulice Písečné? Horymírova ulice vedla kdysi trochu jinak. Od Písečné po roh […]
čtěte dále »
Komárek – pojmenování pro tramvaje, jež zajížděly do Zábřehu a Hrabové-Ščučí. Mezi ostravským lidem se jedná o ještě známý výraz, i když komárky přestaly jezdit po ostravských kolejích v 70. letech 20. století. Na jedné z přednášek konané na radnici městského obvodu Ostrava-Jih jsem se seznámil s Hedvikou Čižmářovou, která se mnou dne 16. června 2017 zavzpomínala na […]
čtěte dále »
Evžen Sonntag zachytil ve 20. letech literární formou obraz známého ostravského tuláka Švendy. V rámci Ostravska se jednalo o veskrze známou figurku, jakých můžeme v historii měst a obcí nalézt mnoho. Na postavu typického tuláka v ošuntělých šatech vzpomínají také nejstarší pamětníci našeho obvodu. Že se jednalo o skutečně exponovanou figurku, potvrzují dodnes dochované originální výtisky […]
čtěte dále »
Vývoj pouličního osvětlení na území Zábřehu má dvě etapy – první souvisela se zaváděním plynových lamp, druhá s elektrifikací obce a s rozvojem elektrického osvětlení. Plynové lampy osvětlovaly zábřežské ulice po několik desetiletí současně s lampami elektrickými. Až s vypuknutím 2. světové války bylo plynové osvětlení zrušeno. Počátky elektrifikace Již z 25. srpna 1905 máme dochovaný opis, který popisuje […]
čtěte dále »
Obecní hřbitov v Hrabůvce vznikl na počátku 20. století a nepřečkal více než tři čtvrtiny století. Pomalu se vytrácí paměť místa ,,věčné zahrady“, jež věčná nebyla. Původně místo odpočinku, dnes plocha bývalého hřbitova slouží k relaxaci živých. Zaniklý hřbitov bychom v současnosti našli na místě parku u nároží ulic Adamusovy a Klegovy. První písemnou zmínku o Hrabůvce […]
čtěte dále »29. března 1934 proběhlo slavnostní zahájení jízd tramvají z Vítkovic do Hrabové, tentokrát pod elektrickou trakcí. Rychlost tramvají se po elektrifikaci dráhy zvýšila z 30 na 40 km/h. Zvýšil se také počet nehod, soudíme-li dle dochovaných archivních protokolů. Úkolem tohoto článku bude postupné zmapování nehod na zmíněné dráze od její elektrifikace po rok 1942. Srážky […]
čtěte dále »