Obecní hřbitov v Hrabůvce vznikl na počátku 20. století a nepřečkal více než tři čtvrtiny století. Pomalu se vytrácí paměť místa ,,věčné zahrady“, jež věčná nebyla. Původně místo odpočinku, dnes plocha bývalého hřbitova slouží k relaxaci živých. Zaniklý hřbitov bychom v současnosti našli na místě parku u nároží ulic Adamusovy a Klegovy. První písemnou zmínku o Hrabůvce […]
čtěte dále »29. března 1934 proběhlo slavnostní zahájení jízd tramvají z Vítkovic do Hrabové, tentokrát pod elektrickou trakcí. Rychlost tramvají se po elektrifikaci dráhy zvýšila z 30 na 40 km/h. Zvýšil se také počet nehod, soudíme-li dle dochovaných archivních protokolů. Úkolem tohoto článku bude postupné zmapování nehod na zmíněné dráze od její elektrifikace po rok 1942. Srážky […]
čtěte dále »
V roce 1928 byl položen základní kámen nové parní dráhy, která spojila Vítkovice s Jubilejní kolonií a Hrabovou. Pro stavbu byla využita koncese JUDr. Edmunda Palkovského, který vlastnil oprávnění pro stavbu místní dráhy Mariánské Hory – Brušperk. Koncesionář počítal s nahrazením parního provozu elektrickým proudem. Dráha byla ale nakonec vystavěna Vítkovickým horním a hutním těžířstvem (VHHT). Osobní doprava […]
čtěte dále »
Od roku 1913 vedla ze zábřežských pískových dolů do Vítkovic tramvajová trať určená pro osobní a zejména nákladní dopravu. Tato trať se nesetkala s velkým ohlasem občanů bydlících podél kolejí. Parní provoz – saze, zápach, blízkost kolejnic vzhledem k domům, otřesy vyvolané těžkými vozy. To jsou jen některé z důvodů, proč byla trať místními často […]
čtěte dále »
Od dvacátých let byla na katastru Hrabůvky budována Jubilejní kolonie. Ta se po 2. světové válce dále rozšiřovala o osmnáct domů, tzv. dvouletek, a o dalších devět domů kolem ulice Mládeže. Západním směrem od kolonie byly v 50. letech budovány další domy, kterým se dodnes říká proudovky. Výstavba bytů v té době předběhla výstavbu občanské vybavenosti, a […]
čtěte dále »
Karel Čapek kdysi napsal: „Kniha je nejmocnější zbraní národa. Národ, který si váží knih, váží si zároveň své duchovní nezávislosti a neztratí ji, dokud bude mít svou literaturu.“ V následujícím příspěvku se podíváme do historie české knihovny v Hrabůvce, která má své kořeny již v roce 1892. Dějiny hrabůvské knihovny jako takové začaly v roce 1921 a její […]
čtěte dále »
Rok 1817 se zapsal do dějin jako letopočet vzniku prvního jízdního kola, můžeme ho označit lůnem cyklistiky. Karl Drais vynalezl na území dnešního Německa tzv. draisinu, která fungovala na principu dětského odrážedla. Měla řiditelné přední kolo a jezdec se odrážel od země nohama. Stroj byl až na železné spojovací komponenty dřevěný, měl loukoťová kola s železnou […]
čtěte dále »
Boom zakládání velocipedických či cyklistických spolků na území dnešní Ostravy přišel v 90. letech 19. století a svého největšího rozmachu doznal v období před 1. světovou válkou. Také v Zábřehu nad Odrou vznikly velo kluby.
čtěte dále »
Od pradávna procházela Hrabůvku od severu k jihu cesta, která spojovala Ostravu s Místkem. Je docela pravděpodobné, že cesta je starší než dějiny samotné Hrabůvky. Silnice byla přirozenou spojkou, po níž hlavně v posledních dvou stoletích proudí ve velkém měřítku lidé a náklad. Kdo si ještě vzpomene na starou Místeckou silnici? Z mapy zmizela přesně před 40 lety. […]
čtěte dále »
Prosinec je pro mnohé z nás obdobím hektických příprav na vánoční svátky. Zkuste se na chvíli zastavit a zamyslet nad tím, co tento čas znamenal pro naše předky, jaký význam pro ně měla adventní doba a co z ní přetrvalo do dnešních dnů.
čtěte dále »