Pojmenování Zábřeh vzniklo spojením předložky za a podstatného jména břeh, přičemž druhá část slova není skloňována. Tento typ jmen je znám i z toponymie jiných slovanských jazyků (Podobora, Podbaba). Název Zábřeh odpovídal situování obce: ležel za tzv. vysokým břehem Odry (proti nižším břehům u Studénky). Poloha za vysokým břehem chránila osadu od záplavového území řeky. V průběhu času […]
čtěte dále »
Vývoj pouličního osvětlení na území Zábřehu má dvě etapy – první souvisela se zaváděním plynových lamp, druhá s elektrifikací obce a s rozvojem elektrického osvětlení. Plynové lampy osvětlovaly zábřežské ulice po několik desetiletí současně s lampami elektrickými. Až s vypuknutím 2. světové války bylo plynové osvětlení zrušeno. Počátky elektrifikace Již z 25. srpna 1905 máme dochovaný opis, který popisuje […]
čtěte dále »
Dne 20. července 1973 byl vypracován oddělením 044.1 VŽKG projektový úkol na výstavbu ,,Společenského zařízení Vítkovice“. Později dostalo toto zařízení pojmenování ATOM, které je mezi obyvateli Ostravy používáno dodnes, ač již řadu let nese hotel nové jméno. Původní pojmenování symbolizovalo tehdejší orientaci Vítkovických železáren na jadernou energetiku. Od průzkumu k realizaci Počátkem července roku 1973 […]
čtěte dále »
Zábřežský zámek je dnes nejen historickým, ale také společenským a kulturním centrem Starého Zábřehu. Patří mezi nejvyhledávanější místa v Ostravě, konají se zde zajímavé akce. Nechybělo mnoho a tato kulturní památka mohla existovat již jen na dobových fotografiích. Srovnejte, jak se zámek a jeho okolí proměnilo během posledních sta let a seznamte se s jeho […]
čtěte dále »
Dostupnost vody byla odpradávna důležitou potřebou pro lidskou existenci. První osady vznikaly v blízkosti řek a i dnes můžeme říct, že jsme na přírodní vodě závislí. Obzvláště v těchto suchých letech si uvědomujeme, jak je voda potřebná. Území městského obvodu Ostrava-Jih je částečně ohraničeno dvěma řekami – Odrou na straně západní a Ostravicí na východě. V minulosti však […]
čtěte dále »
Od roku 1913 vedla ze zábřežských pískových dolů do Vítkovic tramvajová trať určená pro osobní a zejména nákladní dopravu. Tato trať se nesetkala s velkým ohlasem občanů bydlících podél kolejí. Parní provoz – saze, zápach, blízkost kolejnic vzhledem k domům, otřesy vyvolané těžkými vozy. To jsou jen některé z důvodů, proč byla trať místními často […]
čtěte dále »
Československé státní dráhy (ČSD) se již od roku 1949 snažily řešit otázku nového osobního nádraží v Přívoze. Při pokračující průmyslové i bytové otázce bylo čím dál jasnější, že v Ostravě neexistuje předpoklad pro vybudování jednoho hlavního nádraží. Uplatnit se měl systém několika nádraží, z nichž každé mělo plnit svou funkci, ať už osobní, rekreační si transportní. Důležitými […]
čtěte dále »
Na území Zábřehu stojí dnes tři kamenné kříže (pokud nepočítáme další na místním hřbitově) a dvě kapličky. Jsou roztroušeny po historickém jádru Zábřehu, přibližně mezi ulicemi Horymírovou a Plzeňskou. Některé objekty jsou na první pohled skryty, některé zmizely v propadlišti dějin. Tento článek se snaží zmapovat historii všech podobných památek na území Zábřehu – jak existujících, […]
čtěte dále »
Mezi nejstarší zvonařská díla na našem území i v Evropě lze bezesporu zařadit gotický zvon, jenž byl donedávna umístěn v kostele Navštívení Panny Marie v Ostravě-Zábřehu. Přesné určení jeho stáří je značně komplikované, jelikož se zvon svým typem, použitým písmem a plastickou výzdobou zcela odlišuje od ostatních zvonařských památek. Lze sotva uvažovat o jeho ulití po […]
čtěte dále »
Určitě jste někdy šli či jeli okolo zajímavé stavby na vyvýšeném místě na nároží ulic Horymírova a U Hrůbků. Nachází se zde mezi sídlištní zástavbou nenápadný a jednoduše působící Husův sbor. Vraťme se dnes na začátek příběhu, do období po skončení 1. světové války. Vznik nové církve Po 1. světové válce byla 8. ledna 1920 […]
čtěte dále »