Dostatek kvalitní pitné vody byl odjakživa důležitý pro rozvoj lidských sídel. Zpočátku se lidé usídlovali v blízkosti vodních toků či vodních nádrží. Později se lidská sídla mohla rozvíjet díky budování prvních vodovodů. Těm však předcházelo čerpání vody ze studní, jak tomu bylo i na území dnešní Ostravy. Na Ostravsku začal rozvoj vodárenství na přelomu 19. a […]
čtěte dále »
Předkové Vojtěcha Martínka byli nejčastěji povoláním řezníci a kožešníci. Otec Ludvík Martínek provozoval v Brušperku kožešnictví. S první ženou Marií Konečnou měl pět dětí. Živnost mu příliš nevynášela a nakonec přišel v exekuci i o střechu nad hlavou. Dům zachránil jeho švagr František Konečný. Žena Ludvíka Martínka zemřela. Ten si poté vzal Anežku Dlouhou, jedenatřicetiletou ženu, která bydlela […]
čtěte dále »
I když to tak nemusí na první pohled vypadat, budova, v níž dnes sídlí restaurace U Edisona, je zřejmě nejstarší dochovanou stavbou v Hrabůvce, objekt byl totiž vystavěn kolem roku 1824 jako Hostinec na fojtství, přičemž první nájemce tohoto hostince je v pramenech zmiňován k roku 1825.
čtěte dále »
Dnes již na zašlou slávu Hrabůvských zpěváčků vzpomíná jen několik málo pamětníků. Před sedmdesáti lety byl ale tento dětský sbor chloubou zábřežského školství a jeho popularita zasáhla skrze rozhlasové vlny celé Československo. První krůčky ke slávě Ve 30. letech minulého století byla v rozrůstající se vilové čtvrti v Zábřehu nad Odrou na Březinově ulici vystavěna nová moderní […]
čtěte dále »
Obecní hřbitov v Hrabůvce vznikl na počátku 20. století a nepřečkal více než tři čtvrtiny století. Pomalu se vytrácí paměť místa ,,věčné zahrady“, jež věčná nebyla. Původně místo odpočinku, dnes plocha bývalého hřbitova slouží k relaxaci živých. Zaniklý hřbitov bychom v současnosti našli na místě parku u nároží ulic Adamusovy a Klegovy. První písemnou zmínku o Hrabůvce […]
čtěte dále »
Do poloviny 19. století byl Zábřeh součástí petřvaldského panství, spravovaného olomouckou kapitulou. Zástupcem vrchnosti a vykonavatelem poddanské správy byl v obci fojt. Změnu přinesl až revoluční rok 1848, který vyústil ve zrušení poddanské správy. Pro obyvatele Zábřehu to znamenalo, že si své záležitosti mohli řídit v rámci zákonů sami. Vrchnostenskou správu nahradila od 1. 1. 1850 obecní samospráva.
čtěte dále »
Dne 20. července 1973 byl vypracován oddělením 044.1 VŽKG projektový úkol na výstavbu ,,Společenského zařízení Vítkovice“. Později dostalo toto zařízení pojmenování ATOM, které je mezi obyvateli Ostravy používáno dodnes, ač již řadu let nese hotel nové jméno. Původní pojmenování symbolizovalo tehdejší orientaci Vítkovických železáren na jadernou energetiku. Od průzkumu k realizaci Počátkem července roku 1973 […]
čtěte dále »
Konec 19. století byl v Českých zemích obdobím prudkého rozvoje spolkového života. Byly zakládány spolky vzdělávací a osvětové, tělovýchovné, politické, duchovní, nebo profesní. Zvláštním typem spolků byly také sbory dobrovolných hasičů, které vznikaly téměř v každé obci. Založení sboru a první hasičské skladiště Ve Výškovicích vznikl sbor dobrovolných hasičů v roce 1889 s cílem sdružit […]
čtěte dále »
Při vycházce starými Výškovicemi k řece Odře musí každý návštěvník minout budovu obecné školy, nacházející se naproti obecní kaple u Husarovy ulice. Přestože školní budova pochází z počátku 20. století, historie výškovického školství sahá dále do minulosti a ve svých počátcích je úzce spojena s nedalekou Starou Bělou. Počátky výškovického školství Pravděpodobně již před polovinou […]
čtěte dále »
Výškovice neměly svou kapli až do konce 19. století. Lidí zde žilo málo. Výškovice spolu s Antošovicemi, Martinovem, Pustkovcem a Proskovicemi byly obcemi, které nezasáhla imigrační vlna na přelomu 19. a 20. století. V roce 1843 zde žilo 317 obyvatel ve 48 domech. Do roku 1930 se jejich počet příliš nezvýšil – na 798 lidí. K nárůstu […]
čtěte dále »