Určitě jste někdy šli či jeli okolo zajímavé stavby na vyvýšeném místě na nároží ulic Horymírova a U Hrůbků. Nachází se zde mezi sídlištní zástavbou nenápadný a jednoduše působící Husův sbor. Vraťme se dnes na začátek příběhu, do období po skončení 1. světové války. Vznik nové církve Po 1. světové válce byla 8. ledna 1920 […]
čtěte dále »
V jednom z předchozích článků jsme se zastavili u Klubu českých velocipedistů Moravan v Hrabůvce. Dnes se podíváme do Výškovic, kde roku 1912 vznikl místní spolek cyklistů. 21. května 1912 c. k. moravské místodržitelství vydalo souhlas k zřízení nepolitického spolku s názvem Klubu českých velocipedistů ve Výškovicích. Žádost o zřízení spolku zaslal na místodržitelství výškovický hostinský Jan Folta 6. […]
čtěte dále »
Epidemie. Epidemie označuje větší nahromadění výskytu onemocnění v časových a prostorových souvislostech. Ještě na konci 19. století postihovaly Ostravu a okolní obce zákeřné epidemie. Z velkého výčtu si můžeme uvést alespoň: 1893-1894 epidemie cholery, v letech 1893, 1894, 1896, 1907 a 1908 řádil záškrt, spála v letech 1892, 1893, 1895, 1906, 1909, spalničky 1892 a 1895, břišní tyfus 1890-1892, […]
čtěte dále »
Určitě jste již mnohokrát viděli současný znak obvodu Ostrava-Jih. Je rozdělen na čtyři pole, přičemž ve třetím modrém poli je kolmo položená stříbrná ryba. Právě toto pole bylo vytvořeno z původního obecního znaku dříve samostatné obce Hrabůvka (samostatná do roku 1924). Proč měla Hrabůvka ve svém znaku ryby? Znak vycházel ze zdejšího dříve rozvinutého rybnikářství. V roce […]
čtěte dále »
14. března 1939, 17. hodina. Německá armáda začala obsazovat ostravské obce. Obsazena je i Hrabůvka. Ostravští Němci jásají. O den později, 15. března ráno, začaly jezdit tramvaje vpravo. Již 24. března došlo k přejmenování ulic Hrabůvky na nová německá pojmenování. Některé z ulic byly nazývány pouze německým ekvivalentem původního českého názvu: Horní – Oberstrasse; Metodějská – Methodgasse. […]
čtěte dále »
Prudký vzrůst průmyslu ve 2. polovině 19. století – a to zejména hutního – nesl s sebou stejně mocný rozvoj koksárenství. Dehet vzniklý při koksování uhlí byl původně užíván k energetickým účelům, později se přešlo k jeho průmyslovému zužitkování. Dehet (neboli tér) byl v Ostravě zpracováván v malé míře, např. u firmy Luttnar v Mor. Ostravě, resp. továrnou Posnanský a Strelitz v Zábřehu.
čtěte dále »
Rozvoj hutnictví a uhelného průmyslu po druhé světové válce vytvořil z Ostravska jeden z pilířů československé ekonomiky. Příslib práce přilákal mnoho nových obyvatel, pro které se Ostrava stala brzy druhým domovem. Jedním z palčivých problémů rostoucí městské aglomerace se tak stala bytová otázka.
čtěte dále »
V dnešním článku se podíváme do Bělského lesa. Zatímco v dříve zveřejněném článku jsme na Bělský les s láskou vzpomínali s pamětníkem Antonínem Blažkem, dnes se podíváme do lesních houštin let válečných. Důležité postavení v německém systému obrany zaujímal Bělský les a jeho okolí.
čtěte dále »
14. březnem 1939 začala mezi 17. a 18. hodinou okupace ostravských městských částí. Ve 20 hodin již bylo město zaplaveno okupanty. Ne jinak tomu bylo i v Zábřehu nad Odrou. Občané naštěstí neměli tolik fantazie, aby si mohli představit, co všechno se ještě může stát. Začal se zavádět německý ,,pořádek“.
čtěte dále »
Vyučování dětí má v Zábřehu již několikasetletou tradici. Již roku 1642 stál nedaleko dnešního kostela v Zábřehu dřevěný domek, který sloužil pro výuku dětí. Mohlo se jednat o bratrský dům, který si v polovině 16. století postavili vlastním nákladem čeští bratři. Dalším známým místem, kde probíhalo vyučování, byl dům, který se nacházel uprostřed původní vesnice.
čtěte dále »