V roce 1929 bylo poblíž křižovatky dnešních ulic U Haldy a Závodní postaveno první kino v Hrabůvce, do té doby mohli obyvatelé navštěvovat pouze kina v Zábřehu či ve Vítkovicích. Ve 30. a 40. letech bylo kino Edison oblíbeným kulturním střediskem občanů Hrabůvky, v 50. letech však jeho popularita začala upadat. Konečnou ránu Edisonu zasadilo […]
čtěte dále »
Obecní hřbitov v Hrabůvce vznikl na počátku 20. století a nepřečkal více než tři čtvrtiny století. Pomalu se vytrácí paměť místa ,,věčné zahrady“, jež věčná nebyla. Původně místo odpočinku, dnes plocha bývalého hřbitova slouží k relaxaci živých. Zaniklý hřbitov bychom v současnosti našli na místě parku u nároží ulic Adamusovy a Klegovy. První písemnou zmínku o Hrabůvce […]
čtěte dále »
Elektrický proud – komodita, bez níž si neumíme náš současný svět představit. Na elektrické energii jsme stále více a více závislí. Dnes si již neumíme představit, že bychom neměli v domech zásuvky. Elektrifikace Hrabůvky proběhla před více než jedním stoletím. Zpočátku se v obci elektrická energie uplatnila zejména v osvětlení a k pohonu elektromotorů. S úvahami o elektrickém osvětlení se […]
čtěte dále »
Vítkovické horní a hutní těžířstvo (VHHT) používalo pro uskladnění odpadového materiálu při výrobě železa haldu u Ostravice v blízkosti vysokých pecí. Když již halda nepostačovala objemu vysokopecní strusky, založilo si VHHT novou haldu kolem dnes již zaniklé Truskové ulice. Tato halda musela ustoupit rozšiřujícím se skladům rudy, a proto byla halda přemístěna k vítkovickým jatkám. Halda sloužila […]
čtěte dále »
Dostupnost vody byla odpradávna důležitou potřebou pro lidskou existenci. První osady vznikaly v blízkosti řek a i dnes můžeme říct, že jsme na přírodní vodě závislí. Obzvláště v těchto suchých letech si uvědomujeme, jak je voda potřebná. Území městského obvodu Ostrava-Jih je částečně ohraničeno dvěma řekami – Odrou na straně západní a Ostravicí na východě. V minulosti však […]
čtěte dále »29. března 1934 proběhlo slavnostní zahájení jízd tramvají z Vítkovic do Hrabové, tentokrát pod elektrickou trakcí. Rychlost tramvají se po elektrifikaci dráhy zvýšila z 30 na 40 km/h. Zvýšil se také počet nehod, soudíme-li dle dochovaných archivních protokolů. Úkolem tohoto článku bude postupné zmapování nehod na zmíněné dráze od její elektrifikace po rok 1942. Srážky […]
čtěte dále »
V roce 1928 byl položen základní kámen nové parní dráhy, která spojila Vítkovice s Jubilejní kolonií a Hrabovou. Pro stavbu byla využita koncese JUDr. Edmunda Palkovského, který vlastnil oprávnění pro stavbu místní dráhy Mariánské Hory – Brušperk. Koncesionář počítal s nahrazením parního provozu elektrickým proudem. Dráha byla ale nakonec vystavěna Vítkovickým horním a hutním těžířstvem (VHHT). Osobní doprava […]
čtěte dále »
Od dvacátých let byla na katastru Hrabůvky budována Jubilejní kolonie. Ta se po 2. světové válce dále rozšiřovala o osmnáct domů, tzv. dvouletek, a o dalších devět domů kolem ulice Mládeže. Západním směrem od kolonie byly v 50. letech budovány další domy, kterým se dodnes říká proudovky. Výstavba bytů v té době předběhla výstavbu občanské vybavenosti, a […]
čtěte dále »
Po 2. světové válce bylo třeba zamýšlet se otázkou výstavby nových obytných domů, jelikož řada domů na území Ostravy byla zastaralá, část zástavby byla poškozena válečným bombardováním a osvobozovacími boji. Také Vítkovické železárny se potýkaly s nedostatkem bytů pro své zaměstnance. Již těsně po válce začaly řešit bytovou otázku. V květnu 1946 vznikl plán na rozšíření Jubilejní kolonie. […]
čtěte dále »
Československé státní dráhy (ČSD) se již od roku 1949 snažily řešit otázku nového osobního nádraží v Přívoze. Při pokračující průmyslové i bytové otázce bylo čím dál jasnější, že v Ostravě neexistuje předpoklad pro vybudování jednoho hlavního nádraží. Uplatnit se měl systém několika nádraží, z nichž každé mělo plnit svou funkci, ať už osobní, rekreační si transportní. Důležitými […]
čtěte dále »