V dnešním článku se podíváme do Bělského lesa. Zatímco v dříve zveřejněném článku jsme na Bělský les s láskou vzpomínali s pamětníkem Antonínem Blažkem, dnes se podíváme do lesních houštin let válečných. Důležité postavení v německém systému obrany zaujímal Bělský les a jeho okolí.
čtěte dále »
Uvádím na tuto stránku vzpomínky aktivního pamětníka, pana Antonína Blažka, který se narodil na konci 20. let 20. století v Hrabůvce. Nejedná se tedy o článek faktografický, ale spíše vzpomínkově-literární. Myslím si, že by byla velká škoda, kdyby text zůstal jen v “šuplíku“.
čtěte dále »
Postupné uvolňování poměrů a demokratizace veřejného života v druhé polovině 19. století, s sebou na Ostravsku přinesly období rozkvětu spolkového života. Nově vznikající spolky měly sdružovat zájemce o kulturu, vzdělání, sport, dobročinnost, ale také příslušníky řemesel a různých odvětví rozvíjejícího se průmyslu.
čtěte dále »
Ještě před 70 lety byl dnešní Bělský les znám více jako les Studna. Své jméno získal před mnoha staletími a dokládá jej například listina z počátku 17. století popisující majetek tehdejšího zábřežského panství: „Zábřehu patří tři lesy. Jeden slove Studna a táhne se od rybníků zábřežských až do dědiny Výškovic na zdéli až k folvarku starobílkému…“. Označení „Studna“ se mezi lidmi neustálilo náhodou. V lese se nacházelo množství pramenů, které vytvářely potoky protékající hlubokými stržemi, na jejichž koncích byly větší či menší lesní jezírka.
čtěte dále »