Postupné uvolňování poměrů a demokratizace veřejného života v druhé polovině 19. století, s sebou na Ostravsku přinesly období rozkvětu spolkového života. Nově vznikající spolky měly sdružovat zájemce o kulturu, vzdělání, sport, dobročinnost, ale také příslušníky řemesel a různých odvětví rozvíjejícího se průmyslu. Největší rozkvět zakládání spolků nastal na Ostravsku na samotném konci 19. a počátku 20. století, kdy se spolkový život ve větší míře rozšířil z Moravské Ostravy také do okolních obcí, jakými byla například Hrabůvka, která svým obyvatelům doposud možnost pravidelného společenského vyžití nenabízela.
Stejnokroj členů spolku Omladina
Nejstarším spolkem, který občané Hrabůvky založili v roce 1890, byl Čtenářský spolek, jehož cílem bylo rozšiřování vědomostí a všeobecný rozvoj jeho členů díky společné četbě, odebírání časopisů a pořádání spolkových zábav v obci. Ve stejné době vznikl obdobný čtenářský spolek v Zábřehu a později také ve Výškovicích. Historii čtenářských spolků v našem obvodě se budeme věnovat v některém z příštích čísel, dnes ale nahlédneme do historie druhého nejstaršího hrabůvkovského spolku, kterým byl Zábavní spolek „Omladina“.
Omladina a její počátky
Omladina byla založena v roce 1892, a její zakládající členové si vytkli za cíl pořádat v Hrabůvce přednášky, zábavy, divadelní představení a koncerty. S ostatními členy spolku se chtěli společně věnovat sborovému zpěvu, hře na hudební nástroje a společným výletům. Cílem bylo také vytvořit spolkovou knihovnu, do které by si členové kupovali knihy a časopisy, které by mohli následně využívat. Počet členů od založení spolku neustále rostl, takže v roce 1898 čítal již 54 členů, mezi kterými nechyběl například starosta obce Jan Golat, místní učitelé, duchovní, přední sedláci, ale také rolníci a dělníci.
Omladina měla ryze český charakter, a její členové se zapojovali do aktivit českého národního hnutí. Podporovali například výstavbu Českého domu (dnešní restaurace Český dům) v nedalekých Vítkovicích, které byly nejgermanizovanější obcí na Moravě. Český dům se měl stát centrem českého spolkového života, vzdělání a sportu, a jeho výstavba byla financovaná převážně z příspěvků a darů, na jejichž získávání se členové Omladiny rovněž podíleli. Členové se zúčastnili položení základního kamene budoucího Českého domu v roce 1898, a o rok později také jeho slavnostního otevření. Pro členy Omladiny, stejně jako pro další české spolky, bylo otevření Českého domu velkou událostí, na kterou se z Hrabůvky vypravili v průvodu i s vyhrávající kapelou.
Z činnosti spolku
Jak dokládají dochované zprávy, činnost Zábavného spolku „Omladina“ byla bohatá. Členové v průběhu celého roku organizovali divadelní představení a zábavy, na jejichž programu se kromě tance objevovaly také sólové výstupy místních zpěváků a komiků. Od jara do podzimu členové spolku pořádali pěší výlety do blízkého okolí Hrabůvky, kde byl často připraven také zábavný program. Jak takový výlet vypadal, můžeme ukázat na příkladu žádosti policejnímu ředitelství o povolení jednoho z nich z roku 1903: „Zábavní spolek Omladina v Hrabůvce zamýšlí uspořádat v neděli dne 30. srpna tzv. dožínkovou slavnost spojenou s výletem do Bělského lesa s následujícím programem. V jednu hodinu odchod z hostince p. F. Haladeje s hudbou v průvodu okresní silnicí až k obecnímu hostinci, odkud polní cestou p. F. Tomšíka až na výletiště do Bělského lesa. (…) Na výletišti bufet, hanácké koláče a buchty a královské pivo. Pivo a lihoviny čepovati bude p. Ludvík Mácha, hostinský ve Staré Bělé.“
Na společné akce si členové Omladiny brali spolkové odznáčky, které si nechali vyrobit, a také spolkový stejnokroj, který členové spolku popsali jako „dlouhý kabát se šosy a bez límce, jež sluje čamara, obyčejné kalhoty, vše z černého sukna a měkký černý klobouk.“
Svou činnost ukončil Zábavní spolek Omladina náhle v roce 1904. Důvodem byl pravděpodobně přechod jeho členů k Tělocvičné jednotě Sokol, která byla v Hrabůvce založena v roce 1903, a které Omladina po rozpuštění předala veškerý svůj majetek. Přestože Zábavní spolek „Omladina“ působil v Hrabůvce pouze necelých dvanáct let, zapsal se díky rozvoji kulturního a společenského života v obci neodmyslitelně do její historie.
Razítko spolku Omladina