Od počátků vzniku Velké Ostravy (vznikla sloučením sedmi politických obcí v roce 1924) se na území nově seskupeného a v té době třetího nejlidnatějšího města v Československu počítalo se vznikem moderního letiště. Zvolená komise vybrala vhodné umístění letiště v jihozápadní části Hrabůvky, kde se nacházel souvislý celek polí dostatečně vzdálený od obytné zástavby. Již v roce 1925 město […]
čtěte dále »
Mezi Ostravany je pojem Pískové doly (lidově Pískáče) nejčastěji synonymem pro panelové sídliště z přelomu 80. a 90. let minulého století. Málokdo však již ví, že obytný sektor byl nazván podle skutečného povrchového dolu, v němž se od konce 19. století těžil bílý písek. Pískoven v okolí Odry byla celá řada, ovšem převážná část z nich měla pouze lokální […]
čtěte dále »
Tramvajová doprava má na území našeho obvodu již více než stoletou tradici. První tramvaj projela Zábřehem roku 1913 a od těch časů se síť kolejí neustále zahušťovala. Dnes patří území Jihu k částem Ostravy, kde naleznete nejvíce tramvajových zastávek i tratí. Nejstarší tři dráhy První tramvajovou trať začaly budovat Vítkovické železárny, respektive jejich vlastník Vítkovické horní […]
čtěte dále »
V říjnu 2020 jsme si připomněli 90 let od chvíle, kdy do Hrabůvky vyjela první tramvaj. Od té doby se mnoho změnilo – dnes už v Hrabůvce nenarazíme na parní vozy, ani na jednokolejnou trať. Kolejí také přibylo a Hrabůvka je dnes ze všech stran doslova obepnuta tramvajovými drahami, po nichž se prohánějí jedny z nejmodernějších tramvají v Evropě. […]
čtěte dále »
V první části cyklistického seriálu jsme se seznámili s vývojem cyklistiky v Ostravě a především na území současného obvodu Ostrava-Jih do časů před 2. světovou válkou. V dalším pokračování dotáhneme povídání až k současnosti. Kluby českých velocipedistů v Zábřehu, Hrabůvce i ve Výškovicích zanikly vinou nezájmu o organizovanou cyklistiku ruku v ruce s následky velké hospodářské krize. Rok 1939 a začátek 2. světové […]
čtěte dále »
Když bavorský baron a lesník Karl von Drais předvedl v roce 1817 na své manifestační jízdě světu svůj ,,rychlonohý stroj“, zdaleka netušil, že tím zahájil cyklistickou éru, která od té chvíle trvá více než dvě století. Baron Drais sestrojil dřevěný bicykl, který fungoval na principu dětského odrážedla. Jeho Laufmachine (doslova běhací stroj) jel průměrnou rychlostí 15 […]
čtěte dále »
Tramvajové dráhy zažívaly v meziválečném období rozmach. Nově vznikající vilová čtvrť zvaná Družstvo v jižní části Zábřehu nad Odrou volala od poloviny 20. let po napojení na přímou městskou dopravu, pomocí níž by mohli zdejší obyvatelé pohodlně dojet do městských center Velké Ostravy – Vítkovic, Mariánských Hor, Moravské Ostravy a Přívozu. Prozatím bylo takové spojení s jádry městských […]
čtěte dále »
Po 2. světové válce vznikala na území Ostravy nová sídliště, která vyrostla na původním okraji městského území, stranou historických komunikací. Historicky zásadní význam měla pro Ostravu silnice spojující Těšín s Opavou (dnes Opavská – 28. října). Spíše národohospodářsky důležitá byla silnice spojující Ostravu s Místkem a s Pobeskydím. Její význam vzrostl ve 30. letech 19. století, tedy po […]
čtěte dále »
Nejstarší zmínku o cihelně na katastru Zábřehu můžeme nalézt již v roce 1616. Právě z tohoto roku pochází zmínka v zábřežském urbáři (knize poddanských povinností), v němž je uvedeno: Ittem v Zábřehu jest cihelna k vypálení cihel, do kterýžto pece se mnoho desat ti- síc cihel může vklásti a vypáliti dáti. Cihelna v roce 1616? Zcela jistě souvisí s přestavbou zábřežského zámku za […]
čtěte dále »
Vítkovické horní a hutní těžířstvo (VHHT) používalo pro uskladnění odpadového materiálu při výrobě železa haldu u Ostravice v blízkosti vysokých pecí. Když již halda nepostačovala objemu vysokopecní strusky, založilo si VHHT novou haldu kolem dnes již zaniklé Truskové ulice. Tato halda musela ustoupit rozšiřujícím se skladům rudy, a proto byla halda přemístěna k vítkovickým jatkám. Halda sloužila […]
čtěte dále »