K minulosti a současnosti cyklistiky na Jihu 2

V první části cyklistického seriálu jsme se seznámili s vývojem cyklistiky v Ostravě a především na území současného obvodu Ostrava-Jih do časů před 2. světovou válkou. V dalším pokračování dotáhneme povídání až k současnosti.

Kluby českých velocipedistů v Zábřehu, Hrabůvce i ve Výškovicích zanikly vinou nezájmu o organizovanou cyklistiku ruku v ruce s následky velké hospodářské krize. Rok 1939 a začátek 2. světové války by stejně redukoval jejich činnost, až by ji zcela zastavil. Během války byli cyklisté omezováni – děti nemohly jezdit na kole, protože panoval nedostatek plášťů. Kdo by půjčil jízdní kolo k jízdě dětem, mohl o něj přijít. Na bicyklech jezdili lidé především do zaměstnání, aby bylo ulehčeno veřejné dopravě, která byla také omezována. Po setmění byli cyklisté omezování zatemňovacím nařízením – do elektrických reflektorů se vkládala papírová clona, která propouštěla ven jen úzký paprsek světla. Nehodovost cyklistů během doslova temných let vzrostla. Svědčí o tom i úřední zápisy o střetech cyklistů s tramvajemi na dnešní Závodní ulici. Také jízda mezi okresy byla po jistá období války omezována. Zpočátku byly během války u diváků populární cyklistické závody na ploché dráze na Slezské Ostravě, po roce 1942 však i tyto vzaly za své.

Cyklistika a konec války

Konec války s sebou přinesl ztrátu na životech. V poslední den války zemřel jeden z největších ostravských cyklistů – Gustav Šponar (1895–1945), po němž je pojmenována ulice v Hrabůvce. Nadějný cyklista a lyžař byl zastřelen v blízkosti dnešního sadu Milady Horákové. Z koncentračního tábora se vrátila také největší organizátorská postava severomoravské cyklistiky – Augustin Sumík (1903–1979), rodák z Hrabůvky. Jen díky jeho úsilí obnovily některé předválečné kluby velocipedistů a oddíly cyklistů svou činnost. Došlo tak i k obnově klubu českých velocipedistů v nedaleké Hrabové. V Hrabůvce však Sumík nenašel příznivou odezvu, původní zakladatelé byli již staří a mladým se sdružovat nechtělo.

Vznik cyklistických oddílů

Éra obnovených spolků netrvala dlouho. Po únoru 1948 byly spolky omezovány a v roce 1951 vešel v platnost zákon o zániku spolků a jejich transformaci v masové tělovýchovné organizace. V jižní části Ostravy tehdy byly populární cyklistické oddíly fungující v rámci TJ NHKG a TJ VŽKG. Velké průmyslové podniky poskytovaly cyklistům kvalitní zázemí. V Zábřehu se konaly starty cyklistických závodů na  náměstí SNP před dnešním kulturním domem Akord. Také ulice Starobělská byla občas provizorním startovištěm cyklistického oddílu TJ VŽKG. Oddíl funguje od roku 2001 pod názvem YOGI Racing Ostrava dodnes.

Ostrava se stala několikrát také cílem dojezdu jedné z etap Závodu míru, který se konal každoročně od roku 1948. V obvodní kronice máme uchován zápis o dojezdu etapy Závodu míru na stadion VŽKG v roce 1962: „Trasa IX. Etapy, dlouhá 181 km, vedla z Gottwaldova přes Porubu po Gottwaldově třídě, Plzeňské, Palkovského, Březinově a Závodní na stadión TJ VŽKG ve Vítkovicích. Dojezd závodníků na stadion VŽKG byl mezi 17. – 18. hodinou 12. května 1962. Před dojezdem závodníků Závodu konal se na stadióně VŽKG pestrý program. Vystoupili v něm motoakrobaté z VŽKG, letečtí modeláři ze Svazarmu Krnov a cyklisté na lehkoatletické ploché dráze. Těsně před dojezdem probíhal mezinárodní fotbalový západ TJ VŽKG-FC Hybernian, jenž byl pro nenadálý příjezd závodníků předčasně ukončen za stavu 0 : 2. 15.000 diváků přivítalo bouřlivě první cyklisty, kteří byli po celé trase nadšeně obecenstvem pozdravováni. Vítězem IX. Etapy Závodu míru se stal Belgičan de Braucker, který jel Závod míru poprvé. Z mužstev zvítězili letos v IX. Etapě rovněž Belgičané. Slavnostní ostrý start X. etapy Závodu míru se konal 13. 5. 1962 ve 12 hodin v Havířově.“ Jeden z etapových dojezdů byl na stadionu NHKG, který se nacházel v blízkosti náměstí SNP.

Cyklistika na Jihu dnes

Období velocipedistických spolků a cyklistických oddílů velkých průmyslových podniků je pryč. Po roce 1989 se cyklistika začala rozvíjet především jako individuální sport. V souvislosti se začátkem značení cyklotras od roku 1997 (v režii Klubu českých turistů) docházelo k prudkému rozvoji cyklistických stezek. Proto se začaly pro značení cyklotras užívat také speciální žluté dopravní značky zavedené od 31. ledna 2001 vyhláškou č. 30/2001 Sb.

Na území našeho obvodu je v současnosti třicet kilometrů značených cyklotras. Na jejich označení však nenaleznete čísla, ale písmena, neboť město Ostrava využívá ke značení stezek abecední pořadí.  Ve skutečnosti se jedná o cyklotrasy IV. třídy. Nejdůležitější jsou trasy A (prochází obvodem mezi Odrou a Ostravicí od západu k východu přes Výškovice, Bělský les a Hrabůvku), trasa L (vede podél Odry ze severu na jih), trasa B (prochází středem Jihu přes Zábřeh od jihu k severu) a trasa E (míří od severu k jihu podél Ostravice). Nejnovější úsek cyklotrasy vede přes letos dokončené Výškovické mosty. Vzniknout by mělo v budoucnu také napojení z této stezky k řece Odře. V roce 2018 pak protnula náš obvod cyklotrasa vedoucí starou Hrabůvkou a Novými Výškovicemi, čímž vzniklo velmi kvalitní cyklistické napojení na ostatní části města.

Podle současně platné koncepce rozvoje cyklistické dopravy  v Ostravě by mělo být v cílovém stavu ve městě k dispozici více než 400 km cyklistických stezek, pruhů a tras, čímž se Ostrava stane cyklistickým rájem i výletištěm. K vyzkoušení cyklostezek dnes nepotřebujete ani vlastnit kolo – v našem městě si kolo můžete zapůjčit sdílené kolo Nextbike u více než 250 parkovacích stojanů.

Víte, že…

cyklotrasy jsou dnes rozděleny do čtyř tříd, přičemž počet číslic v označení trasy se rovná třídě, do níž je zařazena? Rozdělení cyklotras je následující:

I. třída – mezinárodní cyklotrasy propojující velká města v Evropě
II. třída – cyklotrasy nadregionálního významu spojující významné destinace
III. třída – cyklotrasy vedoucí mezi regionálními cíli
IV. třída – lokální a běžné cyklotrasy

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.