Prudký rozvoj Zábřehu na konci 19. století s sebou přinesl potřebu rozšíření prostor pro výkon obecní samosprávy. V roce 1909 radní zakoupili budovu hostince v centru obce a přestavěli ji na radnici. Z tanečního sálu byla vytvořena zasedací místnost a prostory v přízemí byly adaptovány na kanceláře. V této době byly také pravděpodobně vyzdobeny štítové […]
čtěte dále »
Do poloviny 19. století byl Zábřeh součástí petřvaldského panství, spravovaného olomouckou kapitulou. Zástupcem vrchnosti a vykonavatelem poddanské správy byl v obci fojt. Změnu přinesl až revoluční rok 1848, který vyústil ve zrušení poddanské správy. Pro obyvatele Zábřehu to znamenalo, že si své záležitosti mohli řídit v rámci zákonů sami. Vrchnostenskou správu nahradila od 1. 1. 1850 obecní samospráva.
čtěte dále »
Dne 20. července 1973 byl vypracován oddělením 044.1 VŽKG projektový úkol na výstavbu ,,Společenského zařízení Vítkovice“. Později dostalo toto zařízení pojmenování ATOM, které je mezi obyvateli Ostravy používáno dodnes, ač již řadu let nese hotel nové jméno. Původní pojmenování symbolizovalo tehdejší orientaci Vítkovických železáren na jadernou energetiku. Od průzkumu k realizaci Počátkem července roku 1973 […]
čtěte dále »
Jednou z nejhezčích dochovaných staveb starého Zábřehu je takzvaná Sýkorova vila, která se nachází na křižovatce ulic Dolní, Zimmlerovy a Hulvácké. Přestože původně vila sloužila nájemnímu bydlení, brzy po výstavbě změnila svůj účel a během minulého století byly její prostory využívány pro potřeby obecního sirotčince, chudobince a od 2. světové války internátu pro studenty VŠB […]
čtěte dále »
Zábřežský zámek je dnes nejen historickým, ale také společenským a kulturním centrem Starého Zábřehu. Patří mezi nejvyhledávanější místa v Ostravě, konají se zde zajímavé akce. Nechybělo mnoho a tato kulturní památka mohla existovat již jen na dobových fotografiích. Srovnejte, jak se zámek a jeho okolí proměnilo během posledních sta let a seznamte se s jeho […]
čtěte dále »
Konec 19. století byl v Českých zemích obdobím prudkého rozvoje spolkového života. Byly zakládány spolky vzdělávací a osvětové, tělovýchovné, politické, duchovní, nebo profesní. Zvláštním typem spolků byly také sbory dobrovolných hasičů, které vznikaly téměř v každé obci. Založení sboru a první hasičské skladiště Ve Výškovicích vznikl sbor dobrovolných hasičů v roce 1889 s cílem sdružit […]
čtěte dále »
Při vycházce starými Výškovicemi k řece Odře musí každý návštěvník minout budovu obecné školy, nacházející se naproti obecní kaple u Husarovy ulice. Přestože školní budova pochází z počátku 20. století, historie výškovického školství sahá dále do minulosti a ve svých počátcích je úzce spojena s nedalekou Starou Bělou. Počátky výškovického školství Pravděpodobně již před polovinou […]
čtěte dále »
Výškovice neměly svou kapli až do konce 19. století. Lidí zde žilo málo. Výškovice spolu s Antošovicemi, Martinovem, Pustkovcem a Proskovicemi byly obcemi, které nezasáhla imigrační vlna na přelomu 19. a 20. století. V roce 1843 zde žilo 317 obyvatel ve 48 domech. Do roku 1930 se jejich počet příliš nezvýšil – na 798 lidí. K nárůstu […]
čtěte dále »
Vítkovické horní a hutní těžířstvo (VHHT) používalo pro uskladnění odpadového materiálu při výrobě železa haldu u Ostravice v blízkosti vysokých pecí. Když již halda nepostačovala objemu vysokopecní strusky, založilo si VHHT novou haldu kolem dnes již zaniklé Truskové ulice. Tato halda musela ustoupit rozšiřujícím se skladům rudy, a proto byla halda přemístěna k vítkovickým jatkám. Halda sloužila […]
čtěte dále »
Názvy ulic se v minulosti měnily tak, jako se měnily státní útvary a doba vůbec. Nejstarší pojmenování výškovických ulic pocházejí z období 1. republiky. K přejmenování ulic ve Výškovicích (dnes Staré Výškovice) došlo v období 2. světové války. Po skončení války, v roce 1945, dostaly ulice nová pojmenování. V souvislosti s výstavbou panelového sídliště v […]
čtěte dále »