Při vycházce starými Výškovicemi k řece Odře musí každý návštěvník minout budovu obecné školy, nacházející se naproti obecní kaple u Husarovy ulice. Přestože školní budova pochází z počátku 20. století, historie výškovického školství sahá dále do minulosti a ve svých počátcích je úzce spojena s nedalekou Starou Bělou. Počátky výškovického školství Pravděpodobně již před polovinou […]
čtěte dále »
Výškovice neměly svou kapli až do konce 19. století. Lidí zde žilo málo. Výškovice spolu s Antošovicemi, Martinovem, Pustkovcem a Proskovicemi byly obcemi, které nezasáhla imigrační vlna na přelomu 19. a 20. století. V roce 1843 zde žilo 317 obyvatel ve 48 domech. Do roku 1930 se jejich počet příliš nezvýšil – na 798 lidí. K nárůstu […]
čtěte dále »
Názvy ulic se v minulosti měnily tak, jako se měnily státní útvary a doba vůbec. Nejstarší pojmenování výškovických ulic pocházejí z období 1. republiky. K přejmenování ulic ve Výškovicích (dnes Staré Výškovice) došlo v období 2. světové války. Po skončení války, v roce 1945, dostaly ulice nová pojmenování. V souvislosti s výstavbou panelového sídliště v […]
čtěte dále »
Dostupnost vody byla odpradávna důležitou potřebou pro lidskou existenci. První osady vznikaly v blízkosti řek a i dnes můžeme říct, že jsme na přírodní vodě závislí. Obzvláště v těchto suchých letech si uvědomujeme, jak je voda potřebná. Území městského obvodu Ostrava-Jih je částečně ohraničeno dvěma řekami – Odrou na straně západní a Ostravicí na východě. V minulosti však […]
čtěte dále »
Určitě jste již mnohokrát zhlédli na radnici Ostravy-Jihu znak tohoto městského obvodu. Jedná se o složitý znak, v němž je zašifrována minulost tří původně samostatných obcí a jednoho nově vzniklého katastrálního území, z nichž se obvod Ostrava-Jih dnes skládá. Který ze tří návrhů? V roce 1994 se Městský obvod Ostrava-Jih zamýšlel nad podobou vlastního obvodního znaku. Ve […]
čtěte dále »
V jednom z předchozích článků jsme se zastavili u Klubu českých velocipedistů Moravan v Hrabůvce. Dnes se podíváme do Výškovic, kde roku 1912 vznikl místní spolek cyklistů. 21. května 1912 c. k. moravské místodržitelství vydalo souhlas k zřízení nepolitického spolku s názvem Klubu českých velocipedistů ve Výškovicích. Žádost o zřízení spolku zaslal na místodržitelství výškovický hostinský Jan Folta 6. […]
čtěte dále »
Rozvoj hutnictví a uhelného průmyslu po druhé světové válce vytvořil z Ostravska jeden z pilířů československé ekonomiky. Příslib práce přilákal mnoho nových obyvatel, pro které se Ostrava stala brzy druhým domovem. Jedním z palčivých problémů rostoucí městské aglomerace se tak stala bytová otázka.
čtěte dále »
V dnešním článku se podíváme do Bělského lesa. Zatímco v dříve zveřejněném článku jsme na Bělský les s láskou vzpomínali s pamětníkem Antonínem Blažkem, dnes se podíváme do lesních houštin let válečných. Důležité postavení v německém systému obrany zaujímal Bělský les a jeho okolí.
čtěte dále »
Uvádím na tuto stránku vzpomínky aktivního pamětníka, pana Antonína Blažka, který se narodil na konci 20. let 20. století v Hrabůvce. Nejedná se tedy o článek faktografický, ale spíše vzpomínkově-literární. Myslím si, že by byla velká škoda, kdyby text zůstal jen v “šuplíku“.
čtěte dále »
Podzim s sebou každoročně přináší výlovy rybníků v okolí Ostravy. Málokdo však již dnes ví, že také na území našeho obvodu bylo ještě před sto lety možné nalézt několik rybníků, a že v dávnější minulosti bychom malých i velkých rybníků v Hrabůvce, Zábřehu a Výškovicích našli více než padesát.
čtěte dále »