Období osvícenství s sebou přineslo krom vědeckého poznání také zájem o místopis a historii, který se soustředil v topografiích, tedy v dílech pojednávajících o prostoru. Mezi největší moravská topografická díla dnes řadíme spisy Františka Josefa Schwoye a Tomáše Řehoře Volného. František Josef Schwoy (1742, Velké Heraltice – 1806, Mikulov) soustředil své poznámky o moravském místopisu v Topografii […]
čtěte dále »
Ve druhém díle o našich bytových domech si ukážeme vůbec nejčastější věžáky Ostravy. Věžové domy T06B-BTS se v Ostravě vyskytují celkem v 76 kusech, z toho na jižní obvod připadá 47 kusů rozprostřených ve všech jeho částech, zejména ve Výškovicích.
čtěte dále »
V typizovaných domech, postavených od konce 40. let do poloviny 90. let, bydlí naprostá většina z nás, víme ale o svých, převážně panelových, domech něco více? Vězte, že i panelové domy mají zajímavou historii. V jižním obvodu najdeme například panelové domy původem ze Zlína, věžové domy inspirované švédskými soukmenovci nebo paneláky vyvinuté speciálně pro poddolované území – navržené […]
čtěte dále »
V roce 2018 si připomínáme 610 let od první zmínky o Výškovicích. Zamysleli jste se, z čeho pojmenování vsi vzešlo? První úvahy nás mohou přivést na myšlenku, že se oblast Výškovic nachází na kopci a tato poloha dala vsi jméno – ovšem staré Výškovice, jejichž pozůstatek se nám dochoval dodnes, byly umístěny v údolí poblíž řeky […]
čtěte dále »
Na úvod se zaměřme na rod Syrakovských – kdo vůbec byli? Začněme nezvykle rodovým erbem: Syrakovští užívali v rodovém erbu nejpozději od 16. století stříbrnou vrchní polovinu střely v červeném štítu. Tato střela byla zakončena dole polovinou stříbrného prstenu. Nad červeno-stříbrnými přikrývadly vyrůstají jako klenot ze zlaté koruny dvě lidské vztyčené paže v červených rukávech, které drží zlatý […]
čtěte dále »
Výškovice si i po začátku průmyslové revoluce zachovaly svůj zemědělský charakter a život zdejších obyvatel se příliš nezměnil. Zemědělský charakter si obec udržela až do konce 70. let, kdy obec zasáhly rozsáhlé demolice z důvodu rozšiřování výstavby sídliště Nové Výškovice. Mnohá místa starých Výškovic bychom dnes již nepoznali. O tom, jak probíhala proměna starých Výškovic, […]
čtěte dále »
Dnes si při vyslovení názvu „Výškovice“ asi vybavíme jihozápadní část městského obvodu Ostrava-Jih, na východ od ulice Proskovické zastavěnou sídlištní panelovou zástavbou, na západ od Proskovické mající spíše venkovský charakter. Výškovice však byly až do počátku 60. let v podstatě zemědělskou vsí za hranicemi Ostravy, poměrně málo zasaženou ruchem velkoměsta. V tomto článku se […]
čtěte dále »
Konec 19. století byl v Českých zemích obdobím prudkého rozvoje spolkového života. Byly zakládány spolky vzdělávací a osvětové, tělovýchovné, politické, duchovní, nebo profesní. Zvláštním typem spolků byly také sbory dobrovolných hasičů, které vznikaly téměř v každé obci. Založení sboru a první hasičské skladiště Ve Výškovicích vznikl sbor dobrovolných hasičů v roce 1889 s cílem sdružit […]
čtěte dále »
Při vycházce starými Výškovicemi k řece Odře musí každý návštěvník minout budovu obecné školy, nacházející se naproti obecní kaple u Husarovy ulice. Přestože školní budova pochází z počátku 20. století, historie výškovického školství sahá dále do minulosti a ve svých počátcích je úzce spojena s nedalekou Starou Bělou. Počátky výškovického školství Pravděpodobně již před polovinou […]
čtěte dále »
Výškovice neměly svou kapli až do konce 19. století. Lidí zde žilo málo. Výškovice spolu s Antošovicemi, Martinovem, Pustkovcem a Proskovicemi byly obcemi, které nezasáhla imigrační vlna na přelomu 19. a 20. století. V roce 1843 zde žilo 317 obyvatel ve 48 domech. Do roku 1930 se jejich počet příliš nezvýšil – na 798 lidí. K nárůstu […]
čtěte dále »