Výškovice – jak se ves za Ostravou stala součástí města

 

Dnes si při vyslovení názvu „Výškovice“ asi vybavíme jihozápadní část městského obvodu Ostrava-Jih, na východ od ulice Proskovické zastavěnou sídlištní panelovou zástavbou, na západ od Proskovické mající spíše venkovský charakter. Výškovice však byly až do počátku 60. let v podstatě zemědělskou vsí za hranicemi Ostravy, poměrně málo zasaženou ruchem velkoměsta. V tomto článku se dozvíme proč a jak se vzhled Výškovic změnil do dnešní podoby.

Letecký snímek zřejmě z poloviny 70. let. Vpravo v popředí I. obvod Nových Výškovic, vlevo v pozadí původní zástavba obce Výškovice ("Staré Výškovice"), již po vlně demolic v souvislosti s výstavbou sídliště (zdroj: Fotografická sbírka Ostravského muzea).

Letecký snímek zřejmě z poloviny 70. let. Vpravo v popředí I. obvod Nových Výškovic, vlevo v pozadí původní zástavba obce Výškovice („Staré Výškovice“), již po vlně demolic v souvislosti s výstavbou sídliště (zdroj: Fotografická sbírka Ostravského muzea).

Průmyslová revoluce, která se na Ostravsku rozvíjela přibližně od čtyřicátých let 19. století, radikálně změnila tvář celé oblasti. Ne všude se však projevila se stejnou intenzitou. Život ve Výškovicích se v průběhu průmyslové revoluce příliš nezměnil (na rozdíl od sousedního Zábřehu nebo třeba i nedaleké Hrabůvky). Bylo tomu tak proto, že se na území obce nerozvíjela žádná průmyslová činnost a neprojevoval se zde ani nárůst populace vlivem příchodu průmyslových dělníků. Navíc ubytovací možnosti ve Vítkovicích, Zábřehu či v Hrabůvce nebyly vyčerpány, nic tak průmyslové dělníky nenutilo usazovat se ve Výškovicích.

Ve Výškovicích tedy byla situace podobná jako v dalších zemědělských vsích v okolí Ostravy (například ve Staré Bělé, Nové Bělé či Proskovicích) – stále rostoucí část obyvatel obce nacházela obživu v nedalekých průmyslových závodech, přesto však dále bydleli v původní obci, nadále se starali větší či menší pole a zachovali si tedy z velké části i původní způsob života, nově příchozí do obce by bylo možné snad doslova počítat na prstech ruky. Až do poloviny 60. let, kdy byla započata výstavba sídliště Nové Výškovice (východně od dnešní ulice Proskovická), tedy obec zůstala z velké části zemědělskou vesnicí, málo zasaženou velkoměstským způsobem života.

Pozdrav ze starých Výškovic -- hostinec U Štýbra na pohlednici z roku 1898. Později se hostinec jmenoval "U Honyšů", za socialismu "Na zatáčce" (zdroj: Fotografická sbírka Ostravského muzea).

Pozdrav ze starých Výškovic — hostinec U Štýbra na pohlednici z roku 1898. Později se hostinec jmenoval „U Honyšů“, za socialismu „Na zatáčce“ (zdroj: Fotografická sbírka Ostravského muzea).

I do Výškovic však dorazily změny. V roce 1941 byla obec připojena k městu Moravská Ostrava a Výškovice tak ztratily dosavadní samostatnost. V roce 1954 se obec znovu osamostatnila, když však byl na počátku 60. let vypracován projekt Jižního města – nového sídliště pro více než 200 000 obyvatel, začalo být zřejmé, že rozrůstající se velkoměsto pohltí také Výškovice. V roce 1966 byla obec připojena k Ostravě a v témže roce byla na jejím katastru započata výstavba tzv. Nových Výškovic – součásti budovaného Jižního Města. Rok 1966 však byl pouze vyvrcholením dlouhodobého vývoje, již počátkem 60. let bylo výškovickým jasné, že „staré časy“ brzy skončí.

☝Pro ovládání překrytí uchopte myší kolečko uprostřed fotografie a potáhněte do stran.
[twenty20 img1=“1769″ img2=“1770″ offset=“0.5″]

1949 (zdroj:kontaminace.cenia.cz)
2009 (zdroj:kontaminace.cenia.cz)

 

Proměna charakteru obce ve světle zápisů obecní kroniky

Zajímavým pramenem, odrážejícím atmosféru přerodu zemědělské obce v součást velkoměstské Ostravy, představuje výškovická obecní kronika, zejména její druhý díl, věnovaný rozmezí let 1964–1966, tedy období samotného sklonku samostatnosti obce Výškovice. K barvitější představě o Výškovicích poloviny 60. let nám přitom napomáhá fakt, že obecní kronikář Vlastimil Nováček se na stránkách kroniky mimo popisu běžných každodenních událostí velmi často věnoval úvahám o proměnách charakteru obce.

Výškovičtí byli samozřejmě k blízké Ostravě připoutáni mnohými vazbami (pracovní úvazky, dobré dopravní spojení…) a bylo zřejmé, že příslušnost Výškovic do okresu Frýdek-Místek způsobovala místním nemalé obtíže, jak čteme v zápisu z roku 1964:

Je tak trochu paradoxem, na který poukazuje většina občanů, že okresním městem obce je vzdálený Frýdek-Místek, třebaže nové sídliště Ostrava-Jižní město je postaveno takřka celé na bývalém výškovickém katastru. … Je přece jistě nevýhodou, že občan z Výškovic, který je nucen navštívit své okresní město … má volbu dvojího cestování, a to autobusem do Ostravy a odtud vlakem do Frýdku- Místku, nebo pěšky do Staré Bělé a autobusem tamtéž.

Na druhou stranu však pisatel kroniky s nelibostí pozoroval vpád velkoměstských vzorců myšlení do prostředí dosud poklidné zemědělské obce a vlažný vztah mladé generace k hodnotám jejich rodičů. Mladé tehdy lákalo blízké město a vesnice se tak vylidňovala:

Projevuje se však zarážející úkaz odchodu mladých manželských párů do družstevních bytů do Jižního města, třebaže v obci zůstávají jejich rodičové, popřípadě matky na rodinných domcích osamoceny. Je pravdou, že bydlení v sídlišti je pohodlnější, avšak vyvstává otázka, kdo převezme v budoucnu tyto domky. Snad vidí ty kontrasty blízkého města a vesnice, ve které je stále ještě více práce a starostí, snad trochu povýšené chování některých „městských“ lidí nad starousedlíky ve vesnici. Touto situací vzniká dosti nevraživý poměr občanů obce k lidem ze sídliště, kteří mnozí nemají pochopení a vztah k přírodě, zahrádkám a prostranstvím, které si občané svépomocí upravili k lepšímu vzhledu obce.

Kronika zmiňuje i ochabující kulturní život v obci:

…kulturní a osvětový život v obci trochu ustává. Snad je to způsobeno blízkostí města, ve kterém je dostatek kulturních podniků, snad velkým množstvím televizorů a aut, ale velkou překážkou k pořádání podniků je malá účast občanů, třebaže podniky a akce jsou propagovány všem prostředky.

Výškovice zkrátka nezadržitelně měnily svoji tvář:

Při hodnocení uplynulého roku [1964 pozn. autora článku] nelze pominout úkaz, že celá vesnice, která je na okraji moderního města, dostává jiný charakter. Z klidné vesničky se stává rušná obec, jejíž život je narušován okolnostmi vyplývajícími z blízkosti sídliště. Občané nemají možnost klidně posedět ve „své“ hospůdce, blízký les přestává být lesem v pravém slova smyslu, břehy řeky v letním období jsou lemovány stovkami lidí vyhledávajícími odpočinek po práci.

O dva roky později, v roce 1966, kronikář přidává toto krátké srovnání „starých“ a „nových“ časů v lesích u Výškovic:

Bělský les i lesík Hranečník nejsou již v pravém slova smyslu lesy, ve kterých by bylo možno, jak ještě tomu bylo před několika lety, sbírat houby a obdivovat početná stáda vysoké.

Zajímavým momentem v kronice jsou kritické zmínky o necitlivém přístupu úřadů či veřejných podniků k životnímu prostředí či rázu krajiny, jak o tom hovoří tento zápis z roku 1965:

Velké kritice bylo podrobeno rozhodnutí o vykácení dubů na okraji lesíka Hůrky. Mohutné, několik desítek let vzrostlé duby, padly za oběť jedině proto, že provozovny potřebovaly materiál. Jistě, že to není právě ten nejlepší přístup k přírodě, a to v době, kdy v novinách, rozhlase i jiných sdělovacích prostředcích je na tuto neblahou skutečnost stále více upozorňováno a občané vybízeni k tomu, aby na každém kroku chránili přírodu, která vytváří tu krásu české dědiny. na straně jedné naší zahrádkáři se snaží zkrášlit obec a na straně druhé se nemilosrdně ničí to, co po celá desetiletí vyrůstalo.

V kronice nesměly chybět zmínky o oslavách 1. máje. Zatímco však samotné oslavy proběhly v roce 1965 zřejmě podle plánu, večerní veselice se poněkud zvrhla (a zase v tom měli prsty „lidé ze sídliště“):

Svátek práce 1. května byl vzpomenut průvodem přes vesnici k pomníkům padlých a umučených, kde byly položeny kytice, načež účastníci, včetně školní mládeže, byli odvezeni traktory do Staré Bělé, kde se u Sochy připojili ke společnému průvodu z okolních vesnic … Večer tohoto dne uspořádalo místní ČSM v sále RAJ májovou veselici, která byla dosti navštívena mládeží, ale o nějaké kulturní úrovni nelze hovořit, jak polámané ploty a noční zpěv mladých návštěvníků ze sídliště byly toho důkazem. Nelze vinu jen svalovat na mládež, jistě je povinností starších této věnovat větší pozornost.

K 1. 1. 1966 byly Výškovice definitivně připojeny k městu Ostravě. V té době už byly v plném proudu přípravy k výstavbě budoucího sídliště na katastru Výškovic. Blížící se výstavba sídliště vyžadovala také vybudování technické infrastruktury, dohoda mezi výškovickými obyvateli, úřady a státním stavebním podnikem Bytostav však nebyla jednoduchá a výškovičtí se nejednou cítili být ukřivděni:

Dne 29. ledna se konalo jednání, které se týkalo dolní části obce. Je pochopitelné, že koryto potoka, které bude složit jako sběrný kanál pro území nového obvodu, nemůže být otevřeno, ale že musí být zakryto … Projekt však původně naprosto nepočítal s demolicí rodinných domků … Jaké však bylo překvapení majitelů rodinných domků, zahrad a pozemků, když v měsíci prosinci se začaly sjíždět na dolní konec těžké mechanismy a bez vědomí majitelů, bez výkupů a uzavření smluv o škodách, byly zahájeny výkopové práce, a to v trase, která naprosto neodpovídala projektu schválenému ObNV. Dochází ke střetnutí, ke sporům mezi obyvateli a zaměstnanci provádějícího podniku Bytostav-Jižní město. Zasahuje ObNV, ale přesto se zdá, že největší právo v obci má investor. Bylo trapné, že občané museli se obrátit až na Veřejnou bezpečnost a na MěNV v Ostravě, kteří práci na výkopu zastavili.

Na podzim roku 1966 se konečně přistoupilo k samotné výstavbě sídliště Nové Výškovice. Obyvatelé původní obce, včetně kronikáře, tuto událost přijali se smíšenými pocity:

Dne 5. září se se objevily pod domkem č. 142 Vladislava Staňka dělníci Bytostavu, kteří začali stavět dřevěné kanceláře a ubikace a 9. září zaburácel poprvé na Majerovci buldozer, který zahájil skrývku zeminy a tím vlastně výstavbu Jižního města – Obvodu VI. A ti občané, i mnozí funkcionáři, kteří ve skrytu doufali, že výstavba bude pozastavena, i ti nabírali přesvědčení, že plán se mění ve skutečnost. Není možné pominouti roztrpčení mnohých družstevníků nad skutečností, že dalších 40 ha orné půdy s výbornou bonitou padne za oběť bytové výstavbě, třebaže je dostatek místa mezi stávajícím sídlištěm a Starým Zábřehem.

Antonín Szturc

Zdroje

Kronika obce Výškovic, 2. díl (1964–1966).

3 thoughts on “Výškovice – jak se ves za Ostravou stala součástí města

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *