Po 2. světové válce bylo třeba zamýšlet se otázkou výstavby nových obytných domů, jelikož řada domů na území Ostravy byla zastaralá, část zástavby byla poškozena válečným bombardováním a osvobozovacími boji. Také Vítkovické železárny se potýkaly s nedostatkem bytů pro své zaměstnance. Již těsně po válce začaly řešit bytovou otázku. V květnu 1946 vznikl plán na rozšíření Jubilejní kolonie. […]
čtěte dále »
Československé státní dráhy (ČSD) se již od roku 1949 snažily řešit otázku nového osobního nádraží v Přívoze. Při pokračující průmyslové i bytové otázce bylo čím dál jasnější, že v Ostravě neexistuje předpoklad pro vybudování jednoho hlavního nádraží. Uplatnit se měl systém několika nádraží, z nichž každé mělo plnit svou funkci, ať už osobní, rekreační si transportní. Důležitými […]
čtěte dále »
Karel Čapek kdysi napsal: „Kniha je nejmocnější zbraní národa. Národ, který si váží knih, váží si zároveň své duchovní nezávislosti a neztratí ji, dokud bude mít svou literaturu.“ V následujícím příspěvku se podíváme do historie české knihovny v Hrabůvce, která má své kořeny již v roce 1892. Dějiny hrabůvské knihovny jako takové začaly v roce 1921 a její […]
čtěte dále »
Rok 1817 se zapsal do dějin jako letopočet vzniku prvního jízdního kola, můžeme ho označit lůnem cyklistiky. Karl Drais vynalezl na území dnešního Německa tzv. draisinu, která fungovala na principu dětského odrážedla. Měla řiditelné přední kolo a jezdec se odrážel od země nohama. Stroj byl až na železné spojovací komponenty dřevěný, měl loukoťová kola s železnou […]
čtěte dále »
Mnoho občanů zná restauraci Slavie, která stojí na nároží ulic Zlepšovatelů a Závodní. Právě na tomto místě stála kdysi hrabůvská zelárna. Přelom 19. a 20. století byl obdobím vzniku různých českých spolků a organizací. Mnohé spolky měly přispívat k hospodářskému rozvoji obce. Jeden z ostravských spolků nesl název ,,Rolnické zelinářské družstvo ve Vítkovicích“. Ustanoven byl na valné […]
čtěte dále »
Jubilejní kolonie, která byla postupně budována Vítkovickými železárnami od roku 1921 na katastru Hrabůvky, byla rozšiřována i v 30. letech, kdy dosáhla dnešní ulice Mládeže. Během 2. světové války pokračovala její další výstavba mezi dnešními ulicemi Mládeže a Dvouletky, podél Jubilejní ulice. Po válce se začalo se stavbou dalších domů, tvz. dvouletek (spadaly do I. […]
čtěte dále »
Od pradávna procházela Hrabůvku od severu k jihu cesta, která spojovala Ostravu s Místkem. Je docela pravděpodobné, že cesta je starší než dějiny samotné Hrabůvky. Silnice byla přirozenou spojkou, po níž hlavně v posledních dvou stoletích proudí ve velkém měřítku lidé a náklad. Kdo si ještě vzpomene na starou Místeckou silnici? Z mapy zmizela přesně před 40 lety. […]
čtěte dále »
Travnatý trojúhelníkový prostor mezi dnešními ulicemi U Haldy a Závodní skýtá v sobě spoustu historických příběhů. Například si mnozí z vás vzpomenou na kino Edison. Nikdo z nás si však už nemůže pamatovat na to, že právě na tomto travnatém trojúhelníku stála i hrabůvská obecní kaple, která byla stržena před více než 90 lety. Místo několikrát změnilo svou […]
čtěte dále »
Nedaleko hasičské záchranné stanice na Hasičské ulici v Hrabůvce se nachází Husův sbor Církve československé husitské, který byl poprvé otevřen věřícím v roce 1934 a nedávno tak oslavil 80 let své existence. Přestože se jedná o nevelkou stavbu, v dějinách Hrabůvky a jejích občanů hrála především v období před druhou světovou válkou významnou úlohu. Založení […]
čtěte dále »
Určitě jste již mnohokrát zhlédli na radnici Ostravy-Jihu znak tohoto městského obvodu. Jedná se o složitý znak, v němž je zašifrována minulost tří původně samostatných obcí a jednoho nově vzniklého katastrálního území, z nichž se obvod Ostrava-Jih dnes skládá. Který ze tří návrhů? V roce 1994 se Městský obvod Ostrava-Jih zamýšlel nad podobou vlastního obvodního znaku. Ve […]
čtěte dále »