14. března 1939, 17. hodina. Německá armáda začala obsazovat ostravské obce. Obsazena je i Hrabůvka. Ostravští Němci jásají. O den později, 15. března ráno, začaly jezdit tramvaje vpravo. Již 24. března došlo k přejmenování ulic Hrabůvky na nová německá pojmenování. Některé z ulic byly nazývány pouze německým ekvivalentem původního českého názvu: Horní – Oberstrasse; Metodějská – Methodgasse. […]
čtěte dále »
Rozvoj hutnictví a uhelného průmyslu po druhé světové válce vytvořil z Ostravska jeden z pilířů československé ekonomiky. Příslib práce přilákal mnoho nových obyvatel, pro které se Ostrava stala brzy druhým domovem. Jedním z palčivých problémů rostoucí městské aglomerace se tak stala bytová otázka.
čtěte dále »
V dnešním článku se podíváme do Bělského lesa. Zatímco v dříve zveřejněném článku jsme na Bělský les s láskou vzpomínali s pamětníkem Antonínem Blažkem, dnes se podíváme do lesních houštin let válečných. Důležité postavení v německém systému obrany zaujímal Bělský les a jeho okolí.
čtěte dále »
Uvádím na tuto stránku vzpomínky aktivního pamětníka, pana Antonína Blažka, který se narodil na konci 20. let 20. století v Hrabůvce. Nejedná se tedy o článek faktografický, ale spíše vzpomínkově-literární. Myslím si, že by byla velká škoda, kdyby text zůstal jen v “šuplíku“.
čtěte dále »
Najde se ještě mnoho pamětníků, kteří si pamatují na dobu, kdy zajížděla tramvajová dráha do míst nedaleko dnešní restaurace Dakota na Plzeňské ulici. Přejděme k počátkům této tratě – odkud směřovala, kdy byla vybudována a kdy vůbec zanikla? K zodpovězení těchto otázek se musíme podívat do Vítkovic dvacátých let 20. století.
čtěte dále »
Na nároží dnešních ulic Závodní a Provaznická stojí nedávno opravená bílo-modrá budova, která nyní slouží jako učňovské dílny. I přes řadu stavebních zásahů můžeme i dnes najít několik původních prvků, které nám odhalí stáří budovy. Jsou jimi např. původní přiznané krovy. Na počátku stála německá rodina.
čtěte dále »
Najde se ještě mnoho pamětníků, kteří si pamatují na dobu, kdy zajížděla tramvajová dráha do míst nedaleko dnešní restaurace Dakota na Plzeňské ulici. Přejděme k počátkům této tratě – odkud směřovala, kdy byla vybudována a kdy vůbec zanikla? K zodpovězení těchto otázek se musíme podívat do Vítkovic 20. let 20. století.
čtěte dále »
Hrabůvka neměla dlouhá staletí svůj svatostánek, kde by se mohly konat církevní obřady. V církevní správě spadala obec pod vedlejší Hrabovou, kde již mnoho staletí stál kostelík svaté Kateřiny (první zmínka o něm pochází z roku 1564). Tento kostel musel být často opravován a tak byla zamýšlena stavba nového zděného kostela. První takové úvahy pocházejí již z 50. let 19. stol.
čtěte dále »
O dráze z Mariánských Hor přes Hrabovou a Novou Bělou do Brušperku se vážněji uvažovalo v roce 1914, kdy podnikatel JUDr. Edmund Palkovský (byl vůbec prvním ostravským českým advokátem) získal koncesi na stavbu normálně rozchodné trati s parním pohonem mezi Mariánskými Horami a Brušperkem o délce 16,075 km.
čtěte dále »
Postupné uvolňování poměrů a demokratizace veřejného života v druhé polovině 19. století, s sebou na Ostravsku přinesly období rozkvětu spolkového života. Nově vznikající spolky měly sdružovat zájemce o kulturu, vzdělání, sport, dobročinnost, ale také příslušníky řemesel a různých odvětví rozvíjejícího se průmyslu.
čtěte dále »