Kostel Panny Marie, královny posvátného růžence

Spor o nový kostel mezi Hrabůvkou a Hrabovou

Hrabůvka neměla dlouhá staletí svůj svatostánek, kde by se mohly konat církevní obřady. V církevní správě spadala obec pod vedlejší Hrabovou, kde již mnoho staletí stál kostelík svaté Kateřiny (první zmínka o něm pochází z roku 1564). Tento kostel musel být často opravován a tak byla zamýšlena stavba nového zděného kostela. První takové úvahy pocházejí již z 50. let 19. stol. V Hrabůvce v té době stála na rozcestí dnešních ulic Závodní a U Haldy jen skromná kaple zasvěcená Panně Marie Čenstochovské, která byla postavena obcí asi roku 1855 a nacházela se zde až do roku 1922, kdy již několik let stál nynější kostel. Kaple byla asanována z důvodu nedostatku financí na údržbu objektu.

V roce 1880 se začalo se sbírkou peněz na nový svatostánek. Roku 1898 se sešlo vedení obcí Hrabová a Hrabůvka a jednala o místě, kde by měl vyrůst nový kostel. Nastaly mnohé peripetie o místo určení, každá obec měla jinou představu o vhodné lokaci. Bude stát nový chrám v Hrabové či v Hrabůvce?

Nyní je třeba v malém exkurzu říci, že mezi lety 1860-1900 vzrostl počet obyvatel v Hrabůvce přibližně desetkrát (roku 1900 zde žilo cca 3500 lidí), což mělo za důsledek vznik úvahy o samostatném chrámu v Hrabůvce. Nárůst populace byl způsoben rozmáhajícím se průmyslem v okolí obce.

Vraťme se však zpátky ke sporu o pozemek, kde by měl stál nový zděný kostel. Scházely se komise, výbory – ale dohoda se nedařila. 28. srpna 1908 bylo usneseno, že Hrabová i Hrabůvka si mohou postavit nové hřbitovy. Hned nato se vystupňovala myšlenka na stavbu kostela na území Hrabůvky a také na vznik samostatné duchovní správy. Vznikla Jednota Růžencové Panny Marie v Hrabůvce – jejím účelem byly snahy a shánění financí na stavbu kostela a zřízení duchovní správy. V čele jednoty stál Dr. Antonín Stojan. Bylo usneseno, že bude vystavěn nový jubilejní kostel na počest 60. výročí panování císaře Františka Josefa I.

Stavba kostela

Kostel v Hrabůvce na snímku z roku 1910, zachycen ihned po dostavbě. Originál fotografie otisknut v brožurce Dějiny stavby jubilejního chrámu Páně růžencové Panny Marie v Hrabůvce.

Pro nový kostel byla nakonec vyhlédnuta parcela Františka Stebly při staré silnici do Místku. Přicházely peněžní dary a lidé v obci se zavázali dovézt všechen stavební materiál na stavbu zdarma. 3. února 1909 byl na místě budoucího staveniště postaven vkusný oltářík. Za zpěvu písní vjelo na místo 30 ozdobených vozů s cihlami. Do jara 1909 byl všechen stavební materiál pro stavbu kostela sehnán a dovezen na stavbu. Plány svatostánku zhotovila firma Grossmann a Fiala v Moravské Ostravě.

10. října 1909 byl slavnostně položen základní kámen. I přes nepříznivé počasí se zde sešlo několik tisíc lidí nejen z Hrabůvky, ale i z okolních obcí. Téhož dne byl posvěcen i nový hřbitov. Ten se nacházel v dnešním parčíku u křižovatky ulic Adamusovy a Klegovy. V dubnu 1910 stála již hrubá stavba svatostánku, 12. června byl na věž postaven kříž. 6. září bylo rozebráno veškeré lešení a do 18. září se pracovalo ještě v interiéru. Ten byl vybaven opět díky Jednotě Růžencové Panny Marie, která vybavení řešila sháněním milodarů. Obyvatelé Hrabůvky měli na vybavení kostela nemalou zásluhu, přispívali však i lidé z širokého okolí. Byly vybrány peníze na oltář k poctě Růžencové Panny Marie, který byl namalován dle obrazu Emanuela Dítěte u sv. Jiljí v Praze. Varhany byly objednány u firmy J. Tuček v Kutné Hoře, zvony u firmy Arnošt Diepold v Praze.

Pohlednice z roku 1929. Kostel, v popředí fara. Archiv autora.

Pohlednice z roku 1929. Kostel, v popředí fara. Archiv autora.

Kostelní zvony

Původně se v kostele nacházely čtyři zvony. Tři byly ve věži. První vážil 1127 kg, zasvěcen byl Panně Marii. Na jedné straně bylo napsáno ,,Královno svatého Růžence, oroduj za nás“ a na jeho druhé straně pod podobiznou Františka Josefa I. ,,Na památku 60letého panov. jubilea J. V. cís. a krále Františka Josefa I.“ Nad obrubou ještě byla poznámka ,,Nákladem architektů a stavitelů tohoto kostela Fr. Fialy a Fr. Grossamanna a c. k. poštmistra v Hrabůvce Josefa Chmelaře a jeho choti Františky ulit jsem byl Arnoštem Diepoldem zvonařem na Starém Městě Pražském, když starostou v Hrabůvce byl Jan Golat, farářem Ant. Mohapl, správcem škol Václav Jaroš L. P. MCMX.“

Druhý zvon vážil 577 kg a byl zasvěcen moravským patronům Cyrilu a Metoději. Na jedné straně byla jejich podobizna s textem ,,Sv. Cyrille a Methode, patronové země moravské, orodujte za nás.“ Na druhé straně pak ,, Ke cti a chvále Boží zjednali mě Jakub a Magdalena Pochtiolovi a František a Jana Mikeskovi v Hrabůvce L. P. MCMX. Ulil Arnošt Diepold zvonař na Starém Městě Pražském.“

Třetí zvon vážil 227 kg a byl zasvěcen sv. Vincenci a Františku Xaverskému. Nesl nápisy ,,Zjednán jsem byl obětavostí Čeňka a Arnoštky Skuplíkových a Františka a Arnoštky Linkových, řeznických mistrů v Hrabůvce u V. L. P. MCMX. Ulil Arnošt Diepold zvonař na Starém Městě Pražském“ a ,,Bych denně andělským pozdravem k modlitbě volal a jednou po smrti nad Vámi zalkal.“  Zvon darovali řezničtí mistři v Hrabůvce.

Zvon odlitý Vítkovickými železárnami, který je dodnes ve věži kostela. Foto: archiv farnosti v Hrabůvce.

Zvon odlitý Vítkovickými železárnami, který je dodnes ve věži kostela. Foto: archiv farnosti v Hrabůvce.

Poslední, čtvrtý, zvon byl instalován v malé vížce nad oltářem. Vážil pouhých 40 kg a byl věnován ke cti a chvále ukřižovaného Spasitele.

13. června 1910 bylo C. k ministerstvem kultu a vyučování prostřednictvím C. k. okresního hejtmanství v Mor. Ostravě schváleno, aby v Hrabůvce vznikla samostatná duchovní správa. Ihned byly zadány požadavky na stavbu fary, opět u firmy Fiala a Grossman. Byla vystavěna jednopatrová přízemní budova s podkrovní světnicí. 16. října 1910 byl nový kostel konsekrován světící biskupem z Olomouce.

Exteriér a interiér

Kostel, postavený v novorománském slohu, sestává z hlavní lodě, presbytáře, sakristie, zpovědní místnosti, kůru a věže. Věž je vysoká 47 metrů. Původně, jak jsem se již zmínil výše, zde visely tři zvony, které však byly za 1. světové války přetaveny pro zbrojní účely a roku 1926 byly nahrazeny novými. Ovšem i na ty došlo za 2. světové války. Jako náhrada slouží až do dnešních dnů zvon jeden, odlitý ve Vítkovických železárnách z ocele. Jeho váha činí 1 204 kg a je na něm nápis ,,Maria, Královno míru, oroduj za nás.“ Také malý zvon ve věžičce vzal za 1. světové války za své a byl roku 1926 nahrazen zvonem menším, o váze 34 kg.

Hlavní loď je 25 m dlouhá, 11 m vysoká a stejně tak široká. Podlaha chrámu byla původně tvořena z cementových a šamotových dlaždic, které byly v průběhu počátku 80. let nahrazeny mramorovými. Původně se v kostele nacházelo 50 dřevěných lavic, dnes jich zde je 30 a 4 pro děti. Světlo zde proniká přes 10 postranních oken, která jsou tvořena barevnými skly zalitými v kovových rámech, patrné jsou rozety. Dva sloupy a klenutí v chrámové lodi podepírají kůr s varhanami. Nad lodí se nachází železobetonová klenba a krov. Půdní prostory bývají přístupné během Noci kostelů. Střecha není původní – prvně kryly loď červené dvojité falcovky a věž glazurované falcovky, od roku 1971 je kostel zastřešen plechovou krytinou.

Původní interiér kostela. Foto: archiv farnosti v Hrabůvce.

Původní interiér kostela. Foto: archiv farnosti v Hrabůvce.

Původní oltář ze dřeva s mramorovými sloupy v novorománském slohu se nedochoval a byl nahrazen roku 1979 novým, který byl zhotoven z kříže, jenž stával na dnes zaniklém hřbitově v Hrabůvce (zrušen roku 1976). Jeden pozůstatek původního oltáře máme však dodnes – je jím již zmíněný obraz od E. Dítěte. Roku 1972 proběhla oprava fasády, elektroinstalace a vnitřní výmalby. O rok později se dostaly do kostela i nové varhany. Označení nové však není na místě – byly zde převezeny varhany z kostela Dona Bosca (sv. Josefa v Ostravě), který byl za minulého režimu zrušen. Nástroj pochází z roku 1947 a byl vyroben v Krnově. Původní varhany z Hrabůvky byly prodány do Heřmanic.

Pokud stojíte na hlavním ostravském náměstí, prohlédněte si sochu sv. Floriána. Pochází z roku 1763. V 60. letech 20. století byla socha z Masarykova náměstí odstraněna z ideologických důvodů. Nalezena byla pohozena v trávě na zámku v Kravařích v roce 1967 a poté instalována u kostela v Hrabůvce. Zde stála až do roku 2008, kdy byla zrestaurována a navrácena na své původní místo.

Nedávno oslavil kostel 100 let od svého postavení. K tomuto jubileu se mu navrátila také jeho zašlá krása. Celý kostel prošel nákladnou rekonstrukcí, při níž bylo odhaleno poselství minulosti – v malé báni na věži se nacházely dvě fotografie obce z roku 1910, mince z let 1907 – 1910 a pamětní spis věnovaný snahám o výstavbu chrámu. Naskenovaný obsah schránky si můžete prohlédnout zde:  http://www.ostravahrabuvka.farnost.cz/obsah_schranky_1910.pdf

Nezbývá než doufat, aby i při svém dalším stoletém výročí připomínal kostel ve své kráse zašlé časy, kdy se obyvatelé Hrabůvky zasloužili o stavbu a vybavení tak velkého chrámu.

Petr Přendík

XIII

Původní interiér kostela. Foto: archiv farnosti v Hrabůvce.

Socha sv. Floriána u zdi kostela v Hrabůvce. Foto: archiv farnosti v Hrabůvce.

Socha sv. Floriána u zdi kostela v Hrabůvce. Foto: archiv farnosti v Hrabůvce.

Varhany kostela, převezeny z kostela sv. Josefa v Ostravě. Foto: archiv farnosti v Hrabůvce.

Varhany kostela, převezeny z kostela sv. Josefa v Ostravě. Foto: archiv farnosti v Hrabůvce.

Zdroje:

A. Obůrka – Dějiny Hrabůvky

Dějiny stavby jubilejního chrámu Páně růžencové Panny Marie v Hrtabůvce 1910

http://www.ostravahrabuvka.farnost.cz/obsah_schranky_1910.pdf

Kostel Panny Marie, Královny posvátného růžence 1910-2010

AMO

Dějiny Ostravy (1993)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *