Náš obvod skrývá řadu míst, kam se běžně nedostaneme, případně se tam dostanou jen oprávněné osoby. Co se skrývá pod i nad zemí v objektech, kolem nichž denně chodíme? V článku společně navštívíme podzemí, povrch i nadzemí a snad budete překvapeni, jak vypadají „tajná“ místa v našem obvodu. V podzemí Jihu Naše putování začneme na jižním […]
čtěte dále »
Jubilejní kolonie v Ostravě-Hrabůvce je nejčastěji skloňovaným místem našeho obvodu, alespoň z hlediska turismu, knižních průvodců či místopisných děl. Sídliště pro dělníky Vítkovických železáren z let 1921–1950 je oprávněně přezdíváno jako „rodinné stříbro městského obvodu Ostrava-Jih“. Hodnota Jubilejní kolonie spočívá zejména v jejím architektonickém a urbanistickém řešení. Porovnejte, jak vypadá většina ostravských či karvinských kolonií – jedná se téměř […]
čtěte dále »
Kolaudace nového náměstí Ostrava-Jih mne přivedla na myšlenku zaměřit se na minulost náměstí na území Ostravy-Jihu. Skutečné náměstí se podařilo vybudovat nyní, sto let poté, co byla navržena stavba prvního náměstí v Zábřehu nad Odrou. Než se ponoříme do minulosti, najděme ve Slovníku spisovného jazyka českého heslo náměstí: ,,Větší volné prostranství ohraničené domy se zpevněnou plochou […]
čtěte dále »
Po 2. světové válce započala výstavba funkcionalistického Vzorného sídliště Ostrava-Zábřeh – Bělský les. Po únoru 1948 byly původní plány zamýšleného sídliště přehodnoceny a od roku 1950 probíhala výstavba sídliště – nyní zvaného jako Stalingrad – v duchu socialistického realismu. Na novém sídlišti vzniklo také ústřední náměstí, na jehož jižní straně započala v roce 1956 výstavba […]
čtěte dále »
Jubilejní kolonii dnes vymezujeme na severu ulicí Edisonovou, na západě ulicí Dvouletky, na jihu ulicí Zlepšovatelů a na východní straně Závodní ulicí. Hlavní osu tvoří ulice Jubilejní, která prochází polouzavřenými bloky kolonie a kolem níž se nachází nejvýstavnější domy celé zástavby. Celkem prochází a ohraničuje kolonií deset ulic, které vznikaly zároveň s rozšiřováním sídliště v období let 1921–1950: Dvouletky […]
čtěte dále »
V letošním roce se nalezly na radnici městského obvodu Ostrava-Jih archiválie, které pochází z období minulého režimu. Jsou nadepsány titulem Seznam hrdinů, po kterých jsou pojmenovány ulice obvodu Ostrava 3. Soustřeďují se na pojmenování ulic na tzv. sídlišti Stalingrad (zástavby v okolí dnešního náměstí SNP), které nesou z drtivé většiny jména sovětských armádních příslušníků. Zčásti […]
čtěte dále »
Zábřežské kino Luna vzniklo na konci 60. let v blízkosti plánované okružní třídy, která měla procházet rozsáhlým sídlištěm nazývaným ve své době jako Jižní město. V Zábřehu se nacházelo do té doby pouze staré kino Lípa, které začalo promítat filmy krátce před 1. světovou válkou. Po 2. světové válce působilo v sídlišti Stalingrad ještě kino Hutník (na dnešní […]
čtěte dále »
Poválečný bytový fond Vítkovických železáren Klementa Gottwalda bylo třeba rozšířit, měl-li se rozvíjet ostravský průmysl, který se neobešel bez příchodu nových pracovních sil do Ostravy. VŽKG v roce 1950 vykoupily pozemky v blízké Hrabůvce pro účel výstavby nového sídliště, ovšem bez jakéhokoliv vyššího urbanistického plánu. Snad se počítalo, že domy zde nebudou stát příliš dlouho a jednou […]
čtěte dále »
Zábřeh nad Odrou zaznamenal v průběhu druhé poloviny 19. století značný nárůst počtu obyvatel. Na území obce se také začal rozvíjet průmysl, jehož hlavním impulzem bylo zřízení vlečné železniční dráhy Svinov – Vítkovice v roce 1887. Již o rok dříve vznikla na katastru Zábřehu továrna na lepenku firmy Posnansky – Strelitz, ve stejném roce zahájila činnost také […]
čtěte dále »
Dne 16. června 2017 jsem se vypravil s panem Mojmírem Zmítkem ke starým zábřežským křížům. Kamenictví Zmítko od dubna provádělo restauraci křížů z 2. poloviny 19. století na Starobělské a Zimmlerově ulici. Opravu financoval Městský obvod Ostrava-Jih. Pane Zmítko, jakým způsobem jste restaurovali dva zábřežské kamenné kříže? Nechali jsme kříž na Starobělské a Zimmlerově ulici v takovém stavu, […]
čtěte dále »