Kolaudace nového náměstí Ostrava-Jih mne přivedla na myšlenku zaměřit se na minulost náměstí na území Ostravy-Jihu. Skutečné náměstí se podařilo vybudovat nyní, sto let poté, co byla navržena stavba prvního náměstí v Zábřehu nad Odrou.
Než se ponoříme do minulosti, najděme ve Slovníku spisovného jazyka českého heslo náměstí: ,,Větší volné prostranství ohraničené domy se zpevněnou plochou (např. dlážděním), do něhož ústí ulice a které má často ve svém středu nějakou dominantu“. Náměstí vznikala na našem území od středověku. Už při založení Moravské Ostravy ve 13. století lokátor vyměřil plochu pro z tehdejšího pohledu dosti velkolepé náměstí, které dnes nese jméno prvního československého prezidenta. Zejména na konci 19. a počátku 20. století vznikala na území současné Ostravy nová náměstí – zmiňme to vítkovické, mariánskohorské či přívozské.
Když náměstí smete válka
Zaměříme-li pozornost na území dnešního městského obvodu Ostrava-Jih, tedy na Zábřeh nad Odrou, Výškovice a Hrabůvku, můžeme hned na počátku konstatovat, že se jednalo až do 20. století o skromné obce, které disponovaly jen menšími návsemi. Malé vsi náměstí nepotřebovaly a ani by na jeho vybudování neměly dostatek prostředků. Výjimkou se na přelomu 19. a 20. století stal Zábřeh nad Odrou, který se již roku 1900 díky průmyslové revoluci a založení blízkých Vítkovických železáren mohl v statistikách honosit téměř osmi tisíci obyvateli. Obecní zastupitelstvo se o deset let později, kdy zde žilo již deset tisíc lidí, zamýšlelo nad vybudováním reprezentativního náměstí. Semeno nápadu vzklíčilo a obec začala v roce 1912 vykupovat pozemky patřící olomoucké kapitule ohraničené na jižní straně silnicí Hrabůvka – Svinov a na straně severní a severozápadní plánovanou tratí dráhy Mariánské Hory – Brušperk (dnes přibližně prostor ohraničený ulicemi Kapitolní – Mňukova – Dolní – Plzeňská). V roce 1913 nakreslil zastavovací plán náměstí inženýr Rudolf Roth, c. k. vrchní zeměměřič ve výslužbě. V Zábřehu bylo projektováno rozsáhlé náměstí s kostelem, radnicí a parčíkem a celá řada stavebních parcel. Právě v okolí kostela obec zřídila již roku 1908 Jubilejní sad u příležitosti 60 let panování císaře Františka Josefa I. Snad by se i podařilo náměstí vybudovat, nebýt 1. světové války, která plán zcela zhatila. Zakoupené pozemky byly po válce z důvodu finanční tísně prodány soukromým stavebníkům a plán náměstí vzal definitivně za své.
Svornost, prezident a generál aneb příběh nejstaršího náměstí
První zábřežským náměstím se stala až plocha vyměřená v roce 1921 na území bývalého rybníku Podhájníku. Stalo se tak při nákresu parcelačního plánu Družstevní osady vytvořeného Ing. arch. Koníčkem z Prahy. Ač byl tento plán několikrát upravován, náměstí zůstalo neměnné a bylo protnuto jednou středovou a čtyřmi bočními ulicemi, které zároveň vymezovaly jeho plochu. Jedná se o dnešní náměstí Gen. Svobody a ulice Rodinná, Mozartova, Bastlova a Březinova. První domy zde začaly vyrůstat na konci 20. let a během následující dekády došlo ke stavbě značné části domů, v jejichž přízemích se nacházelo několik prodejen. Nárožní budova na Chalupníkově ulici sloužila jako prodejna spotřebního družstva Budoucnost.
Po vyměření se jednalo o neupravenou travnatou plochu. Až ve 30. letech došlo k osázení náměstí platany, čímž vznikl nejrozsáhlejší park v Zábřehu nad Odrou. Definitivní podobu náměstí (původně nazývané Svornosti, za války Paul Hindenburg Platz) získalo do roku 1960, kdy byly okolo něj postaveny poslední domy. Dodnes je náměstí Gen. Svobody z celé části tvořeno parkovou plochou, která láká kolemjdoucím svým klidem a možností relaxace na některé z laviček. Společenský a kulturní ruch se zde nikdy neuchytil.
Stalingradské náměstí
V pořadí druhým realizovaným zábřežským náměstím se stal centrální prostor sídliště Stalingrad. Náměstí začalo vznikat v roce 1955 stavbou polikliniky a pošty, v roce 1958 bylo v jižní části vymezeno obchodním domem Průkopník a rok později Domem kultury NHKG. Až do roku 1969 neslo ,,provizorní“ název Stalingradské náměstí, načež mu bylo dáno jméno náměstí Slovenského národního povstání (SNP – kolik z nás vlastně ví, co znamená ,,esenpéčko“?). Stalo se tak u příležitosti 25. výročí od vypuknutí protifašistického povstání na Slovensku. Doplním jen, že již v roce 1963 se objevil návrh na pojmenování plochy jako náměstí Hutníků.
Na počátku 60. let začalo náměstí SNP sloužit veřejnosti, zpevnil se rozbahněný povrch a konala se zde řada kulturních akcí i shromáždění. Severní část prostoru byla osázena lípami a vznikl zde skromný parčík. Náměstí prošlo rekonstrukcí v letech 1996 a 2003 a jak víme, dnes slouží především jako parkoviště, i když i zde se konají kulturní akce – např. rozsvěcování vánočního stromu.
Náměstí Ostrava-Jih
Než přistoupíme k plánu na vybudování náměstí u Horní ulice, je třeba podotknout, že v našem obvodu žije více než sto tisíc obyvatel. Byl-li by obvod samostatným městem, předběhli bychom počtem osob města, jako jsou Hradec Králové, Olomouc či Liberec. Jih by tak mohl být na páté příčce nejlidnatějších měst republiky.
Nutnost vybudovat v přirozeném centru nové Hrabůvky náměstí pro celé sídliště Jižní město se jevila už od dob minulého režimu. Nasvědčuje tomu fakt navržení zástavby v okolí obchodního střediska Železňák, kde urbanisté a architekti umístili při hlavní okružní komunikaci rozsáhlou zpevněnou plochu rozbitou několika záhony a uměleckými díly. Místo sloužilo před rokem 1989 k politickým oslavám a shromážděním. Zásahem do jinak vzletné plochy bylo zahájení výstavby kulturního domu, který byl nakonec dokončen až v létě 1997 jako finanční úřad. Na objekt navazovala nástupní plocha do podchodu pod ulicí Horní tvořená amfiteátrem. Samotný podchod byl otevřen již 14. ledna 1994.
Predispozice vytvořit zde moderní náměstí tak byly zřejmé. Vedení našeho obvodu se pustilo na jaře 2019 do stavby náměstí s příznačným názvem Ostrava-Jih, které bylo dokončeno v závěru loňského roku. Aleje stromů, nové vodotrysky, květinové záhony, plocha vhodná pro pořádání velkých akcí, zastřešení prostoru mezi křídly Železňáku, nový nástupní prostor do podchodu a také objekt infocentra – to jsou hlavní rysy nového náměstí, které se nám v blízkých měsících poprvé zazelená a také otestuje – námi všemi.
Přeji novému náměstí dlouhou a bohatou historii, neboť právě náměstí jsou těmi místy, kde se píši dějiny – nejen našeho obvodu.
Petr Lexa Přendík