Dostupnost vody byla odpradávna důležitou potřebou pro lidskou existenci. První osady vznikaly v blízkosti řek a i dnes můžeme říct, že jsme na přírodní vodě závislí. Obzvláště v těchto suchých letech si uvědomujeme, jak je voda potřebná. Území městského obvodu Ostrava-Jih je částečně ohraničeno dvěma řekami – Odrou na straně západní a Ostravicí na východě. V minulosti však […]
čtěte dále »29. března 1934 proběhlo slavnostní zahájení jízd tramvají z Vítkovic do Hrabové, tentokrát pod elektrickou trakcí. Rychlost tramvají se po elektrifikaci dráhy zvýšila z 30 na 40 km/h. Zvýšil se také počet nehod, soudíme-li dle dochovaných archivních protokolů. Úkolem tohoto článku bude postupné zmapování nehod na zmíněné dráze od její elektrifikace po rok 1942. Srážky […]
čtěte dále »
V roce 1928 byl položen základní kámen nové parní dráhy, která spojila Vítkovice s Jubilejní kolonií a Hrabovou. Pro stavbu byla využita koncese JUDr. Edmunda Palkovského, který vlastnil oprávnění pro stavbu místní dráhy Mariánské Hory – Brušperk. Koncesionář počítal s nahrazením parního provozu elektrickým proudem. Dráha byla ale nakonec vystavěna Vítkovickým horním a hutním těžířstvem (VHHT). Osobní doprava […]
čtěte dále »
Od roku 1913 vedla ze zábřežských pískových dolů do Vítkovic tramvajová trať určená pro osobní a zejména nákladní dopravu. Tato trať se nesetkala s velkým ohlasem občanů bydlících podél kolejí. Parní provoz – saze, zápach, blízkost kolejnic vzhledem k domům, otřesy vyvolané těžkými vozy. To jsou jen některé z důvodů, proč byla trať místními často […]
čtěte dále »
Od dvacátých let byla na katastru Hrabůvky budována Jubilejní kolonie. Ta se po 2. světové válce dále rozšiřovala o osmnáct domů, tzv. dvouletek, a o dalších devět domů kolem ulice Mládeže. Západním směrem od kolonie byly v 50. letech budovány další domy, kterým se dodnes říká proudovky. Výstavba bytů v té době předběhla výstavbu občanské vybavenosti, a […]
čtěte dále »
Po 2. světové válce bylo třeba zamýšlet se otázkou výstavby nových obytných domů, jelikož řada domů na území Ostravy byla zastaralá, část zástavby byla poškozena válečným bombardováním a osvobozovacími boji. Také Vítkovické železárny se potýkaly s nedostatkem bytů pro své zaměstnance. Již těsně po válce začaly řešit bytovou otázku. V květnu 1946 vznikl plán na rozšíření Jubilejní kolonie. […]
čtěte dále »
Československé státní dráhy (ČSD) se již od roku 1949 snažily řešit otázku nového osobního nádraží v Přívoze. Při pokračující průmyslové i bytové otázce bylo čím dál jasnější, že v Ostravě neexistuje předpoklad pro vybudování jednoho hlavního nádraží. Uplatnit se měl systém několika nádraží, z nichž každé mělo plnit svou funkci, ať už osobní, rekreační si transportní. Důležitými […]
čtěte dále »
Najde se stále mnoho pamětníků, kteří vzpomínají na tramvajovou trať, která odbočovala z dnešní Ruské ulice do ulice Dolní a svou konečnou měla na místě dnešní autobusové stanice Pískové doly na ulici U Hrůbků. Vydejme se po stopách (nebo pražcích?) často vzpomínané dráhy. Projekt dráhy Nová Ves – Zábřeh – Vítkovice Roku 1905 Společnost brněnských […]
čtěte dále »
Karel Čapek kdysi napsal: „Kniha je nejmocnější zbraní národa. Národ, který si váží knih, váží si zároveň své duchovní nezávislosti a neztratí ji, dokud bude mít svou literaturu.“ V následujícím příspěvku se podíváme do historie české knihovny v Hrabůvce, která má své kořeny již v roce 1892. Dějiny hrabůvské knihovny jako takové začaly v roce 1921 a její […]
čtěte dále »
Na území Zábřehu stojí dnes tři kamenné kříže (pokud nepočítáme další na místním hřbitově) a dvě kapličky. Jsou roztroušeny po historickém jádru Zábřehu, přibližně mezi ulicemi Horymírovou a Plzeňskou. Některé objekty jsou na první pohled skryty, některé zmizely v propadlišti dějin. Tento článek se snaží zmapovat historii všech podobných památek na území Zábřehu – jak existujících, […]
čtěte dále »