Jan Gomola se narodil v polovině 1. světové války v Dolní Lomné. Osud ho nakonec zavál do Ostravy. Dlouhá léta žije v domově seniorů na Čujkovově ulici a drží si titul nejstaršího muže našeho obvodu. I ve svých 102 letech má obdivuhodnou kondici. Pane Gomolo, máte 102 let, jaký je to pocit? Já nežiju oněch 102 let, já […]
čtěte dále »
U příležitosti stého výročí vzniku samostatné Československé republiky vydal městský obvod Ostrava-Jih speciální výtisk novin Ostravský jih, které reflektují události 1. světové války a rok 1918 v našem městě a blíže i na území současného obvodu. V úvodu naleznete otisk článků, které byly vydány v periodiku Ostravský kraj 30. října 1918. Následující odstavce přibližují vyhlášení […]
čtěte dále »
Doba útlaku 50. let pomalu končila. Díky různým mezinárodním i domácím souvislostem proběhla druhá polovina 60. let ve znamení pozvolného uvolnění. Lidé se pomalu začali vyjadřovat ke stavu společnosti, ve které žili. A ten rozhodně nebyl dobrý. Od základních nedostatků v zásobování obyvatelstva až k pošramoceným vztahům mezi českým a slovenským národem. I v komunistické […]
čtěte dále »
Jan Ficek se se mnou setkal 15. srpna 2018 v kanceláři radnice Ostravy-Jihu. S sebou přinesl své vzpomínky na srpen roku 1968, kdy se těsně před okupací Československa rozhodl vyjet se svou manželkou na Slovensko. S manželkou a přáteli se ocitli na Oravě a auto vypovědělo službu. Navíc přišel 21. srpen 1968. Nechme však promluvit […]
čtěte dále »
Jubilejní kolonii dnes vymezujeme na severu ulicí Edisonovou, na západě ulicí Dvouletky, na jihu ulicí Zlepšovatelů a na východní straně Závodní ulicí. Hlavní osu tvoří ulice Jubilejní, která prochází polouzavřenými bloky kolonie a kolem níž se nachází nejvýstavnější domy celé zástavby. Celkem prochází a ohraničuje kolonií deset ulic, které vznikaly zároveň s rozšiřováním sídliště v období let 1921–1950: Dvouletky […]
čtěte dále »
Josef Svoboda se narodil 26. února 1820 v Pudlově rolníku Josefu Svobodovi a jeho ženě Kateřině, rozené Pukové. Příjmení Svoboda není pro Zábřeh obvyklé a ani časté. Kdy se Josef Svoboda přistěhoval do Zábřehu, se mi nepodařilo zjistit. Ovšem záznam o sňatku s manželkou Jenovéfou nám napovídá, že tomu tak bylo minimálně od roku 1849, neboť manželé […]
čtěte dále »
V letošním roce se nalezly na radnici městského obvodu Ostrava-Jih archiválie, které pochází z období minulého režimu. Jsou nadepsány titulem Seznam hrdinů, po kterých jsou pojmenovány ulice obvodu Ostrava 3. Soustřeďují se na pojmenování ulic na tzv. sídlišti Stalingrad (zástavby v okolí dnešního náměstí SNP), které nesou z drtivé většiny jména sovětských armádních příslušníků. Zčásti […]
čtěte dále »
V Zemském archivu v Opavě je uložen urbář paskovského panství z roku 1699, na jehož titulu je německy nadepsáno Urbarium des Guths Patzkow. Jedná se o knihu v kožené vazbě, která zaznamenává poddanské povinnosti celého panství, k němuž se v uvedené době řadila také Hrabůvka. Dozvídáme se, že v Hrabůvce k roku 1699 žili: · 1 dědičný fojt · […]
čtěte dále »
7. listopadu 2017 jsem se na radnici Ostravy-Jih setkal se sestrami A. Š a M. J., rodačkami ze starého Zábřehu. Povídali jsme si o minulosti Zábřehu, především o době 40. a 50. let minulého století. První otázka je pro dámy neoblíbená – kdy jste se narodily? AŠ: Narodila jsem se koncem roku 1939. MJ: Já […]
čtěte dále »
Období osvícenství s sebou přineslo krom vědeckého poznání také zájem o místopis a historii, který se soustředil v topografiích, tedy v dílech pojednávajících o prostoru. Mezi největší moravská topografická díla dnes řadíme spisy Františka Josefa Schwoye a Tomáše Řehoře Volného. František Josef Schwoy (1742, Velké Heraltice – 1806, Mikulov) soustředil své poznámky o moravském místopisu v Topografii […]
čtěte dále »