V těchto dnes si připomínáme 80. výročí od chvíle, kdy vypukl vůbec největší konflikt lidstva. Druhá světová válka začala 1. září 1939. Toho dne byla přepadena vysílačka v nedalekých polských Gliwicích, které tehdy patřily Německu, příslušníky německého SS převlečených do polských uniforem. Celá akce měla vyvolat dojem, že následující útok na Polsko je odvetou za toto přepadení […]
čtěte dále »
V přerovském okresním archivu se objevila fotografie z roku 1868, kterou můžeme beze sporu dnes považovat za nejstarší portrétní snímek obyvatele nejen ze Zábřehu nad Odrou, ale i z celého dnešního obvodu Ostrava-Jih. Těžko se již objeví starší snímek, neboť fotografií z období 19. století je z prostoru našeho obvodu uchováno tak málo, že bychom je spočítali na prstech […]
čtěte dále »
Tramvajové dráhy zažívaly v meziválečném období rozmach. Nově vznikající vilová čtvrť zvaná Družstvo v jižní části Zábřehu nad Odrou volala od poloviny 20. let po napojení na přímou městskou dopravu, pomocí níž by mohli zdejší obyvatelé pohodlně dojet do městských center Velké Ostravy – Vítkovic, Mariánských Hor, Moravské Ostravy a Přívozu. Prozatím bylo takové spojení s jádry městských […]
čtěte dále »
Tělocvičný spolek Sokol vznikl v Praze roku 1862. Jeho myšlenky, které vycházejí z antické kalokagathie, jsou platné i dnes. Spolek dbal o rozvoj těla i ducha a nacházel tisíce příznivců. Postupem času se spolek stal masovou organizací, která měla svou tělocvičnou jednotu téměř v každém městě či obci. V Moravské Ostravě a ve Vítkovicích Sokol působil již od roku […]
čtěte dále »
Po 2. světové válce započala výstavba funkcionalistického Vzorného sídliště Ostrava-Zábřeh – Bělský les. Po únoru 1948 byly původní plány zamýšleného sídliště přehodnoceny a od roku 1950 probíhala výstavba sídliště – nyní zvaného jako Stalingrad – v duchu socialistického realismu. Na novém sídlišti vzniklo také ústřední náměstí, na jehož jižní straně započala v roce 1956 výstavba […]
čtěte dále »
V dopoledních hodinách neděle 28. června 1914 nikdo v Zábřehu, Hrabůvce a Výškovicích netušil, že zakrátko dojde k události, která ovlivní osudy rodin v těchto obcích. Kolem třetí hodiny odpoledne dorazila do Moravské Ostravy zpráva o zavraždění arcivévody Františka Ferdinanda d´Este v bosenském Sarajevu. Lokální válka na hranici Rakouska-Uherska a Srbska přerostla do velké války, která později získala přívlastek světová […]
čtěte dále »
Přesně před sto lety došlo v Praze k vyhlášení samostatného Československého státu. Odpoledne 28. října 1918 byla zpráva o vzniku republiky šířena i v Moravské Ostravě. Jak vpadalo samotné vyhlášení republiky na území současného obvodu Ostrava-Jih, nevíme. Máme však několik zápisků o událostech následujících. Vyhlášení republiky v Moravské Ostravě Dne 26. května 1918 proběhla v […]
čtěte dále »
Jan Gomola se narodil v polovině 1. světové války v Dolní Lomné. Osud ho nakonec zavál do Ostravy. Dlouhá léta žije v domově seniorů na Čujkovově ulici a drží si titul nejstaršího muže našeho obvodu. I ve svých 102 letech má obdivuhodnou kondici. Pane Gomolo, máte 102 let, jaký je to pocit? Já nežiju oněch 102 let, já […]
čtěte dále »
U příležitosti stého výročí vzniku samostatné Československé republiky vydal městský obvod Ostrava-Jih speciální výtisk novin Ostravský jih, které reflektují události 1. světové války a rok 1918 v našem městě a blíže i na území současného obvodu. V úvodu naleznete otisk článků, které byly vydány v periodiku Ostravský kraj 30. října 1918. Následující odstavce přibližují vyhlášení […]
čtěte dále »
Doba útlaku 50. let pomalu končila. Díky různým mezinárodním i domácím souvislostem proběhla druhá polovina 60. let ve znamení pozvolného uvolnění. Lidé se pomalu začali vyjadřovat ke stavu společnosti, ve které žili. A ten rozhodně nebyl dobrý. Od základních nedostatků v zásobování obyvatelstva až k pošramoceným vztahům mezi českým a slovenským národem. I v komunistické […]
čtěte dále »