V Zemském archivu v Opavě je uložen urbář paskovského panství z roku 1699, na jehož titulu je německy nadepsáno Urbarium des Guths Patzkow. Jedná se o knihu v kožené vazbě, která zaznamenává poddanské povinnosti celého panství, k němuž se v uvedené době řadila také Hrabůvka. Dozvídáme se, že v Hrabůvce k roku 1699 žili: · 1 dědičný fojt · […]
čtěte dále »
7. listopadu 2017 jsem se na radnici Ostravy-Jih setkal se sestrami A. Š a M. J., rodačkami ze starého Zábřehu. Povídali jsme si o minulosti Zábřehu, především o době 40. a 50. let minulého století. První otázka je pro dámy neoblíbená – kdy jste se narodily? AŠ: Narodila jsem se koncem roku 1939. MJ: Já […]
čtěte dále »
Období osvícenství s sebou přineslo krom vědeckého poznání také zájem o místopis a historii, který se soustředil v topografiích, tedy v dílech pojednávajících o prostoru. Mezi největší moravská topografická díla dnes řadíme spisy Františka Josefa Schwoye a Tomáše Řehoře Volného. František Josef Schwoy (1742, Velké Heraltice – 1806, Mikulov) soustředil své poznámky o moravském místopisu v Topografii […]
čtěte dále »
,,Všechno je jiné, Zábřeh se změnil. Za mých mladých časů měl Zábřeh 12.500 obyvatel a na ně dohlížel jeden policajt, který sídlil v bývalé radnici u československého kostela, a když policajt Krakovský vešel do Havránka, hned všechno ztichlo,“ začíná své povídání téměř devadesátiletý Jaroslav Ermis, rodák ze starého Zábřehu, s nímž jsem zaznamenával vzpomínky v průběhu […]
čtěte dále »
Málokdy se povede, aby kronikář zpovídal kronikáře – respektive kronikářku. V průběhu roku 2017 a 2018 jsem se několikrát setkal s paní Lenkou Kocierzovou, která strávila svá dětská léta ve Vítkovicích a mladá léta v Hrabůvce, později žila ve Výškovicích. Dlouhý čas byla kronikářkou Vítkovic, na které nedá dopustit. Povídat si nebudeme však jen o Vítkovicích a […]
čtěte dále »
Prostor moravského klínu mezi Odrou a Ostravicí připadl neznámo kdy olomouckému biskupství. V závěti olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku je již prostor mezi soutokem dvou řek sahající až po Hrabovou a Rosenowe označen jako výlučný majetek biskupství. Je proto pravděpodobné, že toto území získal v průběhu svého episkopátu již olomoucký biskup Robert (1201–1240), který se díky podpoře […]
čtěte dále »
Zábřežské kino Luna vzniklo na konci 60. let v blízkosti plánované okružní třídy, která měla procházet rozsáhlým sídlištěm nazývaným ve své době jako Jižní město. V Zábřehu se nacházelo do té doby pouze staré kino Lípa, které začalo promítat filmy krátce před 1. světovou válkou. Po 2. světové válce působilo v sídlišti Stalingrad ještě kino Hutník (na dnešní […]
čtěte dále »
Nejstarší rybníky na území Zábřehu vznikly ještě ve středověku. Předpokládáme, že k rozmachu zábřežského rybnikářství došlo někdy po roce 1500, kdy vrcholil v českých zemích rozmach zakládání rybníků díky objevení třístupňové metody chovu ryb. Zábřežské rybníky, zaujímající mnohdy plochu mnoha desítek hektarů, zanikly na přelomu 18. a 19. století. Nejstarší zmínka o ostravských (zábřežských) rybnících Rybník je […]
čtěte dále »
Poválečný bytový fond Vítkovických železáren Klementa Gottwalda bylo třeba rozšířit, měl-li se rozvíjet ostravský průmysl, který se neobešel bez příchodu nových pracovních sil do Ostravy. VŽKG v roce 1950 vykoupily pozemky v blízké Hrabůvce pro účel výstavby nového sídliště, ovšem bez jakéhokoliv vyššího urbanistického plánu. Snad se počítalo, že domy zde nebudou stát příliš dlouho a jednou […]
čtěte dále »
Josef Chalupník se narodil 9. května 1884 ve východních Čechách v Proseči nedaleko Chrudimi. Dětství neměl lehké, vyrůstal jako nemanželské dítě v péči své matky, služky v Proseči. Vyučil se slévačem a pracoval poté ve slévárnách ve Vysokém Mýtě a ve Vídni. Získal jen základní vzdělání, ale byl pilným samoukem a četbou se mu podařilo vzdělávací deficit vyrovnat. […]
čtěte dále »