Nádraží Vítkovice – nádraží pro Jižní město

Československé státní dráhy (ČSD) se již od roku 1949 snažily řešit otázku nového osobního nádraží v Přívoze. Při pokračující průmyslové i bytové otázce bylo čím dál jasnější, že v Ostravě neexistuje předpoklad pro vybudování jednoho hlavního nádraží. Uplatnit se měl systém několika nádraží, z nichž každé mělo plnit svou funkci, ať už osobní, rekreační si transportní. Důležitými […]

čtěte dále »
Hlavičkový papír a otisk razítka Klubu českých velocipedistů (cyklistů) Moravan, 1925. Foto: Archiv Vítkovice, a. s.

Klub českých velocipedistů Moravan v Hrabůvce u Vítkovic

Rok 1817 se zapsal do dějin jako letopočet vzniku prvního jízdního kola, můžeme ho označit lůnem cyklistiky. Karl Drais vynalezl na území dnešního Německa tzv. draisinu, která fungovala na principu dětského odrážedla. Měla řiditelné přední kolo a jezdec se odrážel od země nohama. Stroj byl až na železné spojovací komponenty dřevěný, měl loukoťová kola s železnou […]

čtěte dále »

Zelárna v Hrabůvce

Mnoho občanů zná restauraci Slavie, která stojí na nároží ulic Zlepšovatelů a Závodní. Právě na tomto místě stála kdysi hrabůvská zelárna. Přelom 19. a 20. století byl obdobím vzniku různých českých spolků a organizací. Mnohé spolky měly přispívat k hospodářskému rozvoji obce. Jeden z ostravských spolků nesl název ,,Rolnické zelinářské družstvo ve Vítkovicích“. Ustanoven byl na valné […]

čtěte dále »

Poválečná výstavba Jubilejní kolonie, domy II. etapy

Jubilejní kolonie, která byla postupně budována Vítkovickými železárnami od roku 1921 na katastru Hrabůvky, byla rozšiřována i v 30. letech, kdy dosáhla dnešní ulice Mládeže. Během 2. světové války pokračovala její další výstavba mezi dnešními ulicemi Mládeže a Dvouletky, podél Jubilejní ulice. Po válce se začalo se stavbou dalších domů, tvz. dvouletek (spadaly do I. […]

čtěte dále »

Stará a nová Místecká ulice

Od pradávna procházela Hrabůvku od severu k jihu cesta, která spojovala Ostravu s Místkem. Je docela pravděpodobné, že cesta je starší než dějiny samotné Hrabůvky. Silnice byla přirozenou spojkou, po níž hlavně v posledních dvou stoletích proudí ve velkém měřítku lidé a náklad. Kdo si ještě vzpomene na starou Místeckou silnici? Z mapy zmizela přesně před 40 lety. […]

čtěte dále »

Obecní kaple v Hrabůvce

Travnatý trojúhelníkový prostor mezi dnešními ulicemi U Haldy a Závodní skýtá v sobě spoustu historických příběhů. Například si mnozí z vás vzpomenou na kino Edison. Nikdo z nás si však už nemůže pamatovat na to, že právě na tomto travnatém trojúhelníku stála i hrabůvská obecní kaple, která byla stržena před více než 90 lety. Místo několikrát změnilo svou […]

čtěte dále »

Historie rybníkářství v našem obvodě

Určitě jste již mnohokrát viděli současný znak obvodu Ostrava-Jih. Je rozdělen na čtyři pole, přičemž ve třetím modrém poli je kolmo položená stříbrná ryba. Právě toto pole bylo vytvořeno z původního obecního znaku dříve samostatné obce Hrabůvka (samostatná do roku 1924). Proč měla Hrabůvka ve svém znaku ryby? Znak vycházel ze zdejšího dříve rozvinutého rybnikářství. V roce […]

čtěte dále »

Válečná léta v Hrabůvce a její osvobození

14. března 1939, 17. hodina. Německá armáda začala obsazovat ostravské obce. Obsazena je i Hrabůvka. Ostravští Němci jásají. O den později, 15. března ráno, začaly jezdit tramvaje vpravo. Již 24. března došlo k přejmenování ulic Hrabůvky na nová německá pojmenování. Některé z ulic byly nazývány pouze německým ekvivalentem původního českého názvu: Horní – Oberstrasse; Metodějská – Methodgasse. […]

čtěte dále »

Antonín Blažek: Bělský les a jeho studánky

Uvádím na tuto stránku vzpomínky aktivního pamětníka, pana Antonína Blažka, který se narodil na konci 20. let 20. století v Hrabůvce. Nejedná se tedy o článek faktografický, ale spíše vzpomínkově-literární. Myslím si, že by byla velká škoda, kdyby text zůstal jen v “šuplíku“.

čtěte dále »

Odbočka tramvajové trati do Pavlovovy ulice

Najde se ještě mnoho pamětníků, kteří si pamatují na dobu, kdy zajížděla tramvajová dráha do míst nedaleko dnešní restaurace Dakota na Plzeňské ulici. Přejděme k počátkům této tratě – odkud směřovala, kdy byla vybudována a kdy vůbec zanikla? K zodpovězení těchto otázek se musíme podívat do Vítkovic dvacátých let 20. století.

čtěte dále »