Letiště Hrabůvka

Najde se ještě mnoho pamětníků, kteří si pamatují na dobu, kdy zajížděla tramvajová dráha do míst nedaleko dnešní restaurace Dakota na Plzeňské ulici. Přejděme k počátkům této tratě – odkud směřovala, kdy byla vybudována a kdy vůbec zanikla? K zodpovězení těchto otázek se musíme podívat do Vítkovic 20. let 20. století.

Cesta k letišti Hrabůvka

Město od počátku vzniku Velké Ostravy počítalo se stavbou letiště v Hrabůvce a provádělo pozvolný výkup pozemků v souladu se státním zájmem z roku 1925. Komise vybrala vhodné umístění letiště v jihozápadní části Hrabůvky, kde se nacházel souvislý celek polí. Původní výměr letištní plochy byl stanoven Ministerstvem veřejných prací 900 x 700 m. To se městu Moravské Ostravě nelíbilo, jelikož cena za pozemky by byla příliš vysoká. Město oslovilo velké kapitálové korporace v okolí budoucího letiště, zdali by nepřispěly na výkup parcel. Strany se však nevyjádřily. V této době bylo také odsouhlaseno zřídit civilní letiště v Dolním Benešově. První snaha o zřízení letiště v Hrabůvce zklamala. Po desíti letech se k myšlence letiště Hrabůvka opětovně Ostrava navrátila. Impulsy tentokrát přicházely ze soukromého sektoru – od letců-amatérů, kteří byli nespokojeni s poměry letectví v Ostravě a s nevhodným letištěm v Přívoze. Roku 1935 vznikl Ostravský aeroklub, který si do svých stanov zařadil i vybudování letiště. Klub oslovoval postupně ředitele továren a firem, stejně jako zastupitele města. Postupně došlo k všeobecné dohodě a na konci roku 1935 se začalo s úpravou ploch budoucího letiště. V první čtvrtině roku 1936 se začalo se srovnáváním plochy o výměře 300 000m2, jejím osetím, vybudováním příjezdové cesty a ohrazením.

Oficiálně bylo letiště založeno 21. března 1936 za účasti starosty Mor. Ostravy Josefa Chalupníka. Vůbec první letadlo přistálo na letištní plochu 27. května 1936 v 10.20 hod. a jednalo se o dvouplošník Baťa. Ještě téhož roku žádal Ostravský aeroklub o rozšíření letiště k silnici Mor. Ostrava – Příbor a o stavbu hangáru. Vše bylo schváleno a realizováno do konce roku 1938. Plocha letiště nakonec činila 48 ha s přistávacím pásem 1 000 x 150 m. Na severovýchodním konci bylo gonio (zařízení pro přistávání bez vidu), za ním čněl kostel Panny Marie Růžencové. Letiště bylo dobře dostupné – 300 m od něj končila v Bělském lese nedaleko dnešní Dakoty tramvaj č. 1 z Hlučína přes Ostravu a Vítkovice; do nedalekého Ščučí jezdil ,,Komárek“ z Vítkovic.

Po roce 1936 byl vybudován hangár Vítkovických železáren pro nový letoun Airspeed Envoy, který na letiště v Hrabůvce poprvé dosedl v prosinci 1936. Vzápětí přibyl i hangár Ostravského aeroklubu. Hangáry stály při dnešní ulici Cholevově.

2. světová válka, letiště v poválečném období

Během 2. světové války se počítalo s rozšířením letiště směrem do Hrabové, rovněž měly být vybudovány širší přistávací dráhy. Nic z toho se však neuskutečnilo. V posledních dnech před osvobozením Hrabůvky Rudou armádou byla plocha letiště rozorána a letištní budovy byly vyhozeny do povětří. Hangár Vítkovických železáren přežil, na rozdíl od hangáru Ostravského aeroklubu. Klub si postavil hangár nový, ze dřeva. Ten však v srpnu 1947 shořel a tak byl postaven v září 1948 již třetí hangár aeroklubu. Koncem dubna 1950 se aeroklub zařadil pod Ostravský družstevní Aeroklub Budoucnost. Roku 1953 se aerokluby zrušily Ministerstvem vnitra a vznikl Svazarm.

Letiště bylo během 40. a 50. let postaveno do následující podoby: čtyři hangáry, kancelář a čekárna v domku, dva plachtařské hangáry a gonio. Záhadný je hangár největších rozměrů. Je jediným hmotným pozůstatkem letiště, který přežil až do dnešních dnů. Nachází se v sídlišti Dubina na ulici Jiříkovského č. p. 282. Neví se, kdy byl postaven a jak byl využíván. Hypotézy hovoří o jeho stavbě za okupace či v rozmezí let 1947-1949. Pro první hypotézu hovoří to, že existovala snaha o rozšíření letiště za 2. světové války; pro druhou doba nejasné budoucí expanze města a nevykrystalizovanost myšlenek o přesunutí letiště do Mošnova. Nosné konstrukce hangáru jsou železobetonové, stejně jako dva obloukové nosníky nad vzhůru otevíranými vraty pro vjezd a výjezd letadel. Po zrušení letiště byl hangár využíván jako sklad obilí a od poloviny 90. let je využíván jako obchodní prostor.

Po druhé světové válce bylo letiště prohlášeno za státní a bylo napojeno na vnitrostátní dopravu Československých aerolinií. Roku 1946 existovala linka do Prahy a krátce nato i do Zlína, Olomouce, Brna a Piešťan. Po válce, v roce 1946, vznikl Aeroklub Vítkovických železáren a v roce 1948 byl jeho název doplněn slovem zaměstnanecký. Tento rozšířený název vystihoval i podstatu fungování aeroklubu. Snažil se o rozšíření motorového a bezmotorového letectví a leteckého modelářství mezi zaměstnance a učně podniku. Existovaly zde i jiné kluby, např. Hornický aeroklub.

Požár letiště

26. srpna 1947 došlo na letišti Hrabůvka k požáru jednoho hangáru. Případ se řešil mimo jiné i v denním tisku. Z něj můžeme vyčíst, že několik minut po páté hodině odpolední začal nad hangárem Ostravského aeroklubu stoupat sloup černého dýmu, načež byli přivoláni hasiči. Požár zcela zničil během půl hodiny stavbu, tři vraky motorových letadel a tři provozuschopná motorová letadla. K místu tragédie se nedalo přiblížit, žár byl velice silný, jelikož zde hořely také sudy s benzínem a olejem. Kriminální služba zjistila, že oheň vznikl cizím zaviněním. Případ označila jako čin sabotéra. Nakonec se však již 28. srpna ukázalo, že požár zavinili člen aeroklubu a letecký mechanik aerolinií při opravě letadla pomocí letovací lampy. Celková škoda byla vyčíslena na 1,5 miliónu tehdejších korun. Ihned po neštěstí se začalo se sbírkou na obnovu hangáru a leteckého parku.

Cesta k zániku letiště Hrabůvka, zajímavosti roku 1957

Od roku 1951 se létalo nově i do Košic. Od počátku 50. let bylo jasné, že letiště je nevhodně situováno, má malé rozměry a řadu překážek. Již od roku 1947 se počítalo s tím, že by v rozmezí 5-6 let mělo vzniknout nové letiště v Hrabové. Československé aerolinie kvůli nedostatku prostoru využívaly budovu dnešní restaurace Dakota pro účely letecké přepravy. prostor letiště začínal být čím dál více nevhodným.

Malou zajímavostí je, že v červenci 1957 přistála na letišti delegace vlády SSSR a KSSS vedená N. S. Chruščovem. Další událost přišla vzápětí – 14. srpna 1957 se nad Hrabůvkou přehnala větrná smršť, která způsobila škody i na budovách letiště. O pár dní později, 25. srpna 1957, došlo k dalšímu neštěstí – ostravští parašutisté si měli vyzkoušet seskok do vody na Žermanické přehradě. Šestičlenná skupina nastoupila do Aera C-103 A a krátce po vzletu ve výšce 50-60 m došlo k výpadku levého motoru. Letoun přeletěl ještě obloukem nad Starou Bělou a Hrabovou a poté zatáčel k Hrabůvce, kde proletěl ve 20 m blízkosti věže kostela a dopadl na hřbitov ve Vítkovicích, kde polámal vrcholky stromů a poškodil plot. Jako zázrakem se nikomu nic nestalo.

Aerolinie letiště opustily v roce 1959, kdy bylo zprovozněno nové letiště v Mošnově. Krajský aeroklub Svazarmu se musel na začátku podzimu 1961 přestěhovat na letiště u Dolního Benešova, jelikož již bylo rozhodnuto o stavbě sídliště na území dosluhujícího letiště Hrabůvka. Ještě v září 1963 se na letecké ploše konala naposledy mírová slavnost. Roku 1964 bylo 25 ha půdy po zaniklém letišti přiděleno JZD Hrabová. Od 60. let byla plocha letiště postupně zastavována panelovými domy.

Plocha letiště s vyznačenými objekty. Zaznačeno na pozadí současného plánu. Autor PP, 2015.

Plocha letiště s vyznačenými objekty. Zaznačeno na pozadí současného plánu. Autor PP, 2015.

Památky na letiště

Místo, kde se kdysi nacházelo letiště, je dnes zcela zastavěno sídlištní zástavbou. Pro přehled situace letiště a hangárů vizte plánek dnešní Hrabůvky  s vyznačením zaniklých objektů. Letadla odletěla, jejich startoviště zmizelo – avšak ne docela. Památkou na leteckou dopravu je nejen zmíněný hangár na Dubině a pojmenování restaurace Dakota, ale i názvy řady ulic: Letecká, Aviatiků, U Letiště či Startovní.

Pokud vás zajímá blíže historie letectví v Hrabůvce, doporučuji následující odkaz:

Letiště Hrabůvka – historie

Petr Přendík

Zdroje:

Archiv Vítkovice, a. s.

Ostravská letiště se zaměřením na stavební vývoj (NPÚ)

Technická práce na Ostravsku

Sdílejte nás naShare on Facebook188Share on Google+0Tweet about this on Twitter

8 thoughts on “Letiště Hrabůvka

        • Ano, pan Pavel Vavříček má pravdu,jeho otce jsem znal osobně a na tuto událost si vzpomínám, v té době jsem bydlel v domě na křižovatce ulic Provaznická a Horní, nedaleko letiště. Rodina Vavříčkova bydlela v rodinném domku přes ulici Horní. Pokud se nemýlím jeho otec byl snad instruktorem para výcviku. Na havarované letadlo SIEBEL jsem se byl na vítkovicém hřbitově kde dopadl podívat.

  1. Byl jsem se ten den se svým bratrancem podívat na letiště. Byl pěkný slunečný den. Na zmíněném letadle nejdříve něco opravovali, a několik krát nastartovali a vypnuli motory. Pak nasedli a vystartovali směr Stará Bělá, jak je popsáno výše. Když letadlo proletělo kolem kostela, bylo ještě hodně vysoko na to, aby mohlo spadnout na hřbitov v Hrabůvce. Po dopadu se všichni na letišti rozjeli k místu dopadu, i my na kolech a rozlámané letadlo leželo za restaurací Chýlek těsně u hřbitovního plotu.

  2. Dobrý den,
    zatím vím o registraci OK-8343 a OK-8352. Zná někdo i další, které shořely 26. srpna 1946?
    Děkuji

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *