Kaplička na Javůrkově ulici – kaplička rolníka Svobody

Josef Svoboda se narodil 26. února 1820 v Pudlově rolníku Josefu Svobodovi a jeho ženě Kateřině, rozené Pukové. Příjmení Svoboda není pro Zábřeh obvyklé a ani časté. Kdy se Josef Svoboda přistěhoval do Zábřehu, se mi nepodařilo zjistit. Ovšem záznam o sňatku s manželkou Jenovéfou nám napovídá, že tomu tak bylo minimálně od roku 1849, neboť manželé […]

čtěte dále »

Seznam hrdinů, po kterých jsou pojmenovány ulice obvodu Ostrava 3

V letošním roce se nalezly na radnici městského obvodu Ostrava-Jih archiválie, které pochází z období minulého režimu. Jsou nadepsány titulem Seznam hrdinů, po kterých jsou pojmenovány ulice obvodu Ostrava 3. Soustřeďují se na pojmenování ulic na tzv. sídlišti Stalingrad (zástavby v okolí dnešního náměstí SNP), které nesou z drtivé většiny jména sovětských armádních příslušníků. Zčásti […]

čtěte dále »

Co prozrazuje paskovský urbář z roku 1699 o Hrabůvce?

V Zemském archivu v Opavě je uložen urbář paskovského panství z roku 1699, na jehož titulu je německy nadepsáno Urbarium des Guths Patzkow. Jedná se o knihu v kožené vazbě, která zaznamenává poddanské povinnosti celého panství, k němuž se v uvedené době řadila také Hrabůvka. Dozvídáme se, že v Hrabůvce k roku 1699 žili: ·         1 dědičný fojt ·         […]

čtěte dále »

Území našeho obvodu ve světle topografií 18. a 19. století

Období osvícenství s sebou přineslo krom vědeckého poznání také zájem o místopis a historii, který se soustředil v topografiích, tedy v dílech pojednávajících o prostoru. Mezi největší moravská topografická díla dnes řadíme spisy Františka Josefa Schwoye a Tomáše Řehoře Volného. František Josef Schwoy (1742, Velké Heraltice – 1806, Mikulov) soustředil své poznámky o moravském místopisu v Topografii […]

čtěte dále »

Jaroslav Ermis: Zábřeh prvorepublikový a válečný

,,Všechno je jiné, Zábřeh se změnil. Za mých mladých časů měl Zábřeh 12.500 obyvatel a na ně dohlížel jeden policajt, který sídlil v bývalé radnici u československého kostela, a když policajt Krakovský vešel do Havránka, hned všechno ztichlo,“ začíná své povídání téměř devadesátiletý Jaroslav Ermis, rodák ze starého Zábřehu, s nímž jsem zaznamenával vzpomínky v průběhu […]

čtěte dále »

Lenka Kocierzová: Ostrava je moje krev, která se jako struska vylévá z kokil

Málokdy se povede, aby kronikář zpovídal kronikáře – respektive kronikářku. V průběhu roku 2017 a 2018 jsem se několikrát setkal s paní Lenkou Kocierzovou, která strávila svá dětská léta ve Vítkovicích a mladá léta v Hrabůvce, později žila ve Výškovicích. Dlouhý čas byla kronikářkou Vítkovic, na které nedá dopustit. Povídat si nebudeme však jen o Vítkovicích a […]

čtěte dále »

Jak a kdy byla založena ves Hrabůvka?

Prostor moravského klínu mezi Odrou a Ostravicí připadl neznámo kdy olomouckému biskupství. V závěti olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku je již prostor mezi soutokem dvou řek sahající až po Hrabovou a Rosenowe označen jako výlučný majetek biskupství. Je proto pravděpodobné, že toto území získal v průběhu svého episkopátu již olomoucký biskup Robert (1201–1240), který se díky podpoře […]

čtěte dále »

Kino Luna: nejzdařilejší občanská stavba roku 1970

Zábřežské kino Luna vzniklo na konci 60. let v blízkosti plánované okružní třídy, která měla procházet rozsáhlým sídlištěm nazývaným ve své době jako Jižní město. V Zábřehu se nacházelo do té doby pouze staré kino Lípa, které začalo promítat filmy krátce před 1. světovou válkou. Po 2. světové válce působilo v sídlišti Stalingrad ještě kino Hutník (na dnešní […]

čtěte dále »

K historii zábřežské rybniční sítě

Nejstarší rybníky na území Zábřehu vznikly ještě ve středověku. Předpokládáme, že k rozmachu zábřežské rybniční sítě došlo někdy po roce 1500, kdy vrcholil v českých zemích rozmach zakládání rybníků díky objevení třístupňové metody chovu ryb. Zábřežské rybníky, zaujímající mnohdy plochu mnoha desítek hektarů, zanikly na přelomu 18. a 19. století. Nejstarší zmínka o zábřežských rybnících Nejstarší zmínka […]

čtěte dále »