Proudovky – fenomén ve výstavbě Hrabůvky 50. let.

Poválečný bytový fond Vítkovických železáren Klementa Gottwalda bylo třeba rozšířit, měl-li se rozvíjet ostravský průmysl, který se neobešel bez příchodu nových pracovních sil do Ostravy. VŽKG v roce 1950 vykoupily pozemky v blízké Hrabůvce pro účel výstavby nového sídliště, ovšem bez jakéhokoliv vyššího urbanistického plánu. Snad se počítalo, že domy zde nebudou stát příliš dlouho a jednou […]

čtěte dále »

Josef Chalupník, otec Zábřehu-Družstva

Josef Chalupník se narodil 9. května 1884 ve východních Čechách v Proseči nedaleko Chrudimi. Dětství neměl lehké, vyrůstal jako nemanželské dítě v péči své matky, služky v Proseči. Vyučil se slévačem a pracoval poté ve slévárnách ve Vysokém Mýtě a ve Vídni. Získal jen základní vzdělání, ale byl pilným samoukem a četbou se mu podařilo vzdělávací deficit vyrovnat. […]

čtěte dále »

Posloupnost zábřežských duchovních správců 1784–1874 a osobnost P. Josefa Bilčíka

Kdy byla v Zábřehu zřízena poprvé farnost, nevíme. Máme však zprávy o tom, že po třicetileté válce nebyla fara obsazena a po dvě století vykonávali bohoslužby a církevní obřady duchovní z moravskoostravského kostela sv. Václava. (O příchodu duchovního Adama Hynka Oskevia do Zábřehu po třicetileté válce se můžete více dozvědět zde.) Samostatnou římskokatolickou duchovní správu v podobě lokálie […]

čtěte dále »

Popsal Gregor Wolny v roce 1835 Zábřeh správně?

Gregor Thomas Joseph Wolny (20. prosince 1793, Příbor – 3. května 1871, Rajhrad) byl benediktem, historikem, spisovatelem a zároveň středoškolským učitelem. V roce 1819 byl jmenován profesorem filologie a historie na lyceu v Brně. Ve svých dílech se věnoval historii a místopisu (historické topografii). Jeho největšími díly jsou Die Markgrafschaft Mähren, topographisch, statistisch und historisch geschildert/Markrabství […]

čtěte dále »

Když zábřežští dali roku 1910 jména prvním ulicím

Zábřeh nad Odrou zaznamenal v průběhu druhé poloviny 19. století značný nárůst počtu obyvatel. Na území obce se také začal rozvíjet průmysl, jehož hlavním impulzem bylo zřízení vlečné železniční dráhy Svinov – Vítkovice v roce 1887. Již o rok dříve vznikla na katastru Zábřehu továrna na lepenku firmy Posnansky – Strelitz, ve stejném roce zahájila činnost také […]

čtěte dále »

Stanislav Mazurek: rodák ze starých Výškovic

Pan Stanislav Mazurek se narodil v roce 1943 ve Výškovicích. Jeho celoživotní zálibou se krom jiného stal sběr historického materiálu k dějinám obce. Také díky panu Mazurkovi mohla vzniknout kniha o historii našeho obvodu, do níž přispěl zásadně fotografickou částí k dějinám starých Výškovic. Společně jsme se sešli 17. ledna 2018 a zavzpomínali na zmizelé Výškovice. Pane Mazurku, […]

čtěte dále »

O varhanách a varhanících v zábřežském kostele Navštívení Panny Marie

O zábřežském nebeském nástroji nemáme mnoho zpráv. Již snad po výstavbě kostela v roce 1811 byl chrám opatřen varhanami. Z poloviny 70. let 19. století se nám dochoval záznam prvního zábřežského faráře Josefa Bilčíka o tom, že v roce 1843 byl kůr kostela osazen novými varhanami v hodnotě 240 zl.  Máme tak nepřímo doloženy varhany starší. Mladší záznamy hovoří […]

čtěte dále »

Výškovice slaví 610 let

V roce 2018 si připomínáme 610 let od první zmínky o Výškovicích. Zamysleli jste se, z čeho pojmenování vsi vzešlo? První úvahy nás mohou přivést na myšlenku, že se oblast Výškovic nachází na kopci a tato poloha dala vsi jméno – ovšem staré Výškovice, jejichž pozůstatek se nám dochoval dodnes, byly umístěny v údolí poblíž řeky […]

čtěte dále »

Židovská komunita a modlitebna v Zábřehu nad Odrou

Moravská Ostrava, potažmo její okolí, náležela k oblastem, které ve středověku neměly žádné souvislejší židovské osídlení. Před obdobím josefínských reforem se zde objevuje jen několik náhodně se vyskytnuvších židů. Reformy Josefa II. neznamenaly plné zrovnoprávnění židovského obyvatelstva, ale položily k němu předpoklady, které se v průběhu 19. století dále rozšiřovaly s pomocí dalších zákonů a nařízení. Židé však v okolí […]

čtěte dále »

Emil Najzar: má 40. léta v Zábřehu

Odpoledne 28. listopadu 2017 jsem se sešel s panem Emilem Najzarem, který se narodil v září roku 1938 ve starém Zábřehu, kde žil až do poloviny 60. let. Spolu jsme zavzpomínali na 40. léta v Zábřehu – především na válečné události – ale třeba i na skautský oddíl. Pane Emile, jak vypadal Váš rodný dům? Stojí ještě? Můj […]

čtěte dále »