Zábřeh – původ pojmenování a dějiny do roku 1480

Pojmenování Zábřeh vzniklo spojením předložky za a podstatného jména břeh, přičemž druhá část slova není skloňována. Tento typ jmen je znám i z toponymie jiných slovanských jazyků (Podobora, Podbaba). Název Zábřeh odpovídal situování obce: ležel za tzv. vysokým břehem Odry (proti nižším břehům u Studénky). Poloha za vysokým břehem chránila osadu od záplavového území řeky. V průběhu času […]

čtěte dále »

Heinrichsdorf byl první?

Nadpis je tvořen otázkou – řeší vztah pojmenování Heinrichsdorf versus Zábřeh. V následujících řádcích se autor snaží popsat nejstarší zachycenou minulost dnešního území Zábřehu – šlo však skutečně o Zábřeh? Zaměřme se na období středověku. Postihnout rozsah osídlení Ostravska před 2. polovinou 13. století je nadmíru obtížné. Sídelní formu a podoby plužiny vesnic v zázemí Moravské […]

čtěte dále »

Hostinec na fojtství

I když to tak nemusí na první pohled vypadat, budova, v níž dnes sídlí restaurace U Edisona, je zřejmě nejstarší dochovanou stavbou v Hrabůvce, objekt byl totiž vystavěn kolem roku 1824 jako Hostinec na fojtství, přičemž první nájemce tohoto hostince je v pramenech zmiňován k roku 1825.

čtěte dále »

Pravěké nálezy ze Zábřehu nad Odrou

Z období mladší a pozdní doby kamenné máme na území dnešní Ostravy mnohé nálezy. Regulérní archeologické výzkumy zde sice žádné přesvědčivé doklady kontinuálního prehistorického osídlení nezachytily, ale pochází odtud několik náhodných nálezů kamenných broušených nástrojů. Sekerky a sekeromlaty byly nacházeny nejen na Landeku, ale rovněž v prostoru mezi Moravskou Ostravou a Vítkovicemi a také máme nálezy z katastru […]

čtěte dále »

Po stopách názvů ulic na sídlišti Dubina

Přestože první urbanistické koncepce nového sídliště Dubina vznikaly již v polovině 70. let 20. století, výstavba prvních domů byla zahájena až na počátku 80. let. Ulice byly na Dubině pojmenovány ve dvou vlnách a to rozhodnutím z 20. října 1982 a 12. října 1983. Jaromíra Matuška (od 20. 10. 1982) Prof. Ing. Jaromír Matušek CSc., […]

čtěte dále »

Výstavba učňovských domovů v Hrabůvce

Nedlouho po skončení 2. světové války se Vítkovické železárny zamýšlely nad stavbou nových učňovských internátů. V listopadu 1945 měla vítkovická učňovská škola učňovský domov, který byl vydržován Vítkovickým horním a hutním těžířstvem. V roce 1947 byl zpracován návrh na výstavbu domů na katastru Zábřehu nad Odrou v těsné blízkosti vítkovického stadionu. O rok později byla zase vybrána lokalita […]

čtěte dále »

Staré Výškovice – srovnávací fotografie I. část

Výškovice si i po začátku průmyslové revoluce zachovaly svůj zemědělský charakter a život zdejších obyvatel se příliš nezměnil. Zemědělský charakter si obec udržela až do konce 70. let, kdy obec zasáhly rozsáhlé demolice z důvodu rozšiřování výstavby sídliště Nové Výškovice. Mnohá místa starých Výškovic bychom dnes již nepoznali. O tom, jak probíhala proměna starých Výškovic, […]

čtěte dále »

Elektrifikace a zřízení elektrického pouličního osvětlení v Zábřehu n. O.

Vývoj pouličního osvětlení na území Zábřehu má dvě etapy – první souvisela se zaváděním plynových lamp, druhá s elektrifikací obce a s rozvojem elektrického osvětlení. Plynové lampy osvětlovaly zábřežské ulice po několik desetiletí současně s lampami elektrickými. Až s vypuknutím 2. světové války bylo plynové osvětlení zrušeno. Počátky elektrifikace Již z 25. srpna 1905 máme dochovaný opis, který popisuje […]

čtěte dále »

Kino Edison – srovnávací fotografie

V roce 1929 bylo poblíž křižovatky dnešních ulic U Haldy a Závodní postaveno první kino v Hrabůvce, do té doby mohli obyvatelé navštěvovat pouze kina v Zábřehu či ve Vítkovicích. Ve 30. a 40. letech bylo kino Edison oblíbeným kulturním střediskem občanů Hrabůvky, v 50. letech však jeho popularita začala upadat. Konečnou ránu Edisonu zasadilo […]

čtěte dále »