Území našeho obvodu ve světle topografií 18. a 19. století

Období osvícenství s sebou přineslo krom vědeckého poznání také zájem o místopis a historii, který se soustředil v topografiích, tedy v dílech pojednávajících o prostoru. Mezi největší moravská topografická díla dnes řadíme spisy Františka Josefa Schwoye a Tomáše Řehoře Volného. František Josef Schwoy (1742, Velké Heraltice – 1806, Mikulov) soustředil své poznámky o moravském místopisu v Topografii […]

čtěte dále »

Naše bytové domy: Věžové domy T06B-BTS

Ve druhém díle o našich bytových domech si ukážeme vůbec nejčastější věžáky Ostravy. Věžové domy T06B-BTS se v Ostravě vyskytují celkem v 76 kusech, z toho na jižní obvod připadá 47 kusů rozprostřených ve všech jeho částech, zejména ve Výškovicích.

čtěte dále »

Jaroslav Ermis: Zábřeh prvorepublikový a válečný

,,Všechno je jiné, Zábřeh se změnil. Za mých mladých časů měl Zábřeh 12.500 obyvatel a na ně dohlížel jeden policajt, který sídlil v bývalé radnici u československého kostela, a když policajt Krakovský vešel do Havránka, hned všechno ztichlo,“ začíná své povídání téměř devadesátiletý Jaroslav Ermis, rodák ze starého Zábřehu, s nímž jsem zaznamenával vzpomínky v průběhu […]

čtěte dále »

Z kroniky Cholevova rodu

Dřevěný kostel sv. Kateřiny v nedaleké Hrabové dodnes obklopují pozůstatky původního hřbitova s prostými kamennými či litinovými kříži. Od středověku až do počátku 20. století zde byli pohřbíváni také obyvatelé sousední Hrabůvky. Svou bohatostí se liší pouze jediný z křížů. Vyroben je z černého leštěného mramoru a nalezneme na něm zachovalou podobiznu staršího muže. Je jím Jan […]

čtěte dále »

Lenka Kocierzová: Ostrava je moje krev, která se jako struska vylévá z kokil

Málokdy se povede, aby kronikář zpovídal kronikáře – respektive kronikářku. V průběhu roku 2017 a 2018 jsem se několikrát setkal s paní Lenkou Kocierzovou, která strávila svá dětská léta ve Vítkovicích a mladá léta v Hrabůvce, později žila ve Výškovicích. Dlouhý čas byla kronikářkou Vítkovic, na které nedá dopustit. Povídat si nebudeme však jen o Vítkovicích a […]

čtěte dále »
Panelové domy G57

Naše bytové domy: Paneláky typu G57

V prvním díle nového seriálu o bytových domech v našem obvodě si ukážeme ty úplně nejstarší panelové domy, jaké na jeho území najdeme – typ G57. Jsou to paneláky nejstarší, ale i před nimi probíhala v jižním obvodě bytová výstavba, které se budeme samozřejmě také v dalších dílech věnovat.

čtěte dále »

Jak a kdy byla založena ves Hrabůvka?

Prostor moravského klínu mezi Odrou a Ostravicí připadl neznámo kdy olomouckému biskupství. V závěti olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku je již prostor mezi soutokem dvou řek sahající až po Hrabovou a Rosenowe označen jako výlučný majetek biskupství. Je proto pravděpodobné, že toto území získal v průběhu svého episkopátu již olomoucký biskup Robert (1201–1240), který se díky podpoře […]

čtěte dále »

Kino Luna: nejzdařilejší občanská stavba roku 1970

Zábřežské kino Luna vzniklo na konci 60. let v blízkosti plánované okružní třídy, která měla procházet rozsáhlým sídlištěm nazývaným ve své době jako Jižní město. V Zábřehu se nacházelo do té doby pouze staré kino Lípa, které začalo promítat filmy krátce před 1. světovou válkou. Po 2. světové válce působilo v sídlišti Stalingrad ještě kino Hutník (na dnešní […]

čtěte dále »

K historii zábřežské rybniční sítě

Nejstarší rybníky na území Zábřehu vznikly ještě ve středověku. Předpokládáme, že k rozmachu zábřežské rybniční sítě došlo někdy po roce 1500, kdy vrcholil v českých zemích rozmach zakládání rybníků díky objevení třístupňové metody chovu ryb. Zábřežské rybníky, zaujímající mnohdy plochu mnoha desítek hektarů, zanikly na přelomu 18. a 19. století. Nejstarší zmínka o zábřežských rybnících Nejstarší zmínka […]

čtěte dále »