Historie a současnost tzv. II. moravskoostravského vodovodu v Bělském lese

Dostatek kvalitní pitné vody byl odjakživa důležitý pro rozvoj lidských sídel. Zpočátku se lidé usídlovali v blízkosti vodních toků či vodních nádrží. Později se lidská sídla mohla rozvíjet díky budování prvních vodovodů. Těm však předcházelo čerpání vody ze studní, jak tomu bylo i na území dnešní Ostravy. Na Ostravsku začal rozvoj vodárenství na přelomu 19. a […]

čtěte dále »

Zábřeh v době třicetileté války

Oblast Ostravy patřila v období třicetileté války k několika panstvím. Předně to bylo panství hukvaldské, dělící se na dvě části na levém břehu Ostravice: první část se rozprostírala od Místku a Brušperku na jih přes Příbor až za Frenštát k hřebenům Beskyd; druhá, menší, pak byla tvořena Moravskou Ostravou a Vítkovicemi spolu s panstvíčky Moravské Ostravy – vsemi Přívoz, […]

čtěte dále »

Stopa Vojtěcha Martínka v našem obvodu aneb 130 let od spisovatelova narození

  Předkové Vojtěcha Martínka byli nejčastěji povoláním řezníci a kožešníci. Otec Ludvík Martínek provozoval v Brušperku kožešnictví. S první ženou Marií Konečnou měl pět dětí. Živnost mu příliš nevynášela a nakonec přišel v exekuci i o střechu nad hlavou.  Dům zachránil jeho švagr František Konečný. Žena Ludvíka Martínka zemřela. Ten si poté vzal Anežku Dlouhou, jedenatřicetiletou ženu, která […]

čtěte dále »

Zábřeh – původ pojmenování a dějiny do roku 1480

Pojmenování Zábřeh vzniklo spojením předložky za a podstatného jména břeh, přičemž druhá část slova není skloňována. Tento typ jmen je znám i z toponymie jiných slovanských jazyků (Podobora, Podbaba). Název Zábřeh odpovídal situování obce: ležel za tzv. vysokým břehem Odry (proti nižším břehům u Studénky). Poloha za vysokým břehem chránila osadu od záplavového území řeky. V průběhu času […]

čtěte dále »

Heinrichsdorf byl první?

Nadpis je tvořen otázkou – řeší vztah pojmenování Heinrichsdorf versus Zábřeh. V následujících řádcích se autor snaží popsat nejstarší zachycenou minulost dnešního území Zábřehu – šlo však skutečně o Zábřeh? Zaměřme se na období středověku. Postihnout rozsah osídlení Ostravska před 2. polovinou 13. století je nadmíru obtížné. Sídelní formu a podoby plužiny vesnic v zázemí Moravské […]

čtěte dále »

Hostinec na fojtství

I když to tak nemusí na první pohled vypadat, budova, v níž dnes sídlí restaurace U Edisona, je zřejmě nejstarší dochovanou stavbou v Hrabůvce, objekt byl totiž vystavěn kolem roku 1824 jako Hostinec na fojtství, přičemž první nájemce tohoto hostince je v pramenech zmiňován k roku 1825.

čtěte dále »

Pravěké nálezy ze Zábřehu nad Odrou

Z období mladší a pozdní doby kamenné máme na území dnešní Ostravy mnohé nálezy. Regulérní archeologické výzkumy zde sice žádné přesvědčivé doklady kontinuálního prehistorického osídlení nezachytily, ale pochází odtud několik náhodných nálezů kamenných broušených nástrojů. Sekerky a sekeromlaty byly nacházeny nejen na Landeku, ale rovněž v prostoru mezi Moravskou Ostravou a Vítkovicemi a také máme nálezy z katastru […]

čtěte dále »

Po stopách názvů ulic na sídlišti Dubina

Přestože první urbanistické koncepce nového sídliště Dubina vznikaly již v polovině 70. let 20. století, výstavba prvních domů byla zahájena až na počátku 80. let. Ulice byly na Dubině pojmenovány ve dvou vlnách a to rozhodnutím z 20. října 1982 a 12. října 1983. Jaromíra Matuška (od 20. 10. 1982) Prof. Ing. Jaromír Matušek CSc., […]

čtěte dále »

Výstavba učňovských domovů v Hrabůvce

Nedlouho po skončení 2. světové války se Vítkovické železárny zamýšlely nad stavbou nových učňovských internátů. V listopadu 1945 měla vítkovická učňovská škola učňovský domov, který byl vydržován Vítkovickým horním a hutním těžířstvem. V roce 1947 byl zpracován návrh na výstavbu domů na katastru Zábřehu nad Odrou v těsné blízkosti vítkovického stadionu. O rok později byla zase vybrána lokalita […]

čtěte dále »