Bělský les v literárním pojetí Evžena Sonntaga

Roku 1929 vyšla vlastním nákladem Evžena Sonntaga kniha Reflektor s podtitulem Obrázky o lidech a životě na Ostravsku a ve Slezsku. Sám autor se v předmluvě neoznačuje za literáta, ale za novináře, který ze svých zápisků a poznámek vydává dílo ,,čistě novinářské, tak trochu reportérského stylu“. Sonntag člení brožované dílo do několika oddílů – např. […]

čtěte dále »

Vzpomínky zábřežského řezníka Zdeňka Váni

Dne 15. března 2017 jsem se vypravil do řeznictví a uzenářství Zdeňka Váni ve starém Zábřehu, který se svou dcerou Pavlínou Sýkorovou provozuje podnik na ulici Na Drahách. Jak máte řeznickou a uzenářskou činnost s dcerou rozděleny? Teď podnik vede jen dcera a já se zabývám pouze výrobou, ona se zabývá obchodem. Vy jste zábřežský rodák? […]

čtěte dále »

Co víme o dřevěném kostele sv. Marka v Zábřehu?

Nynější kostel Navštívení Panny Marie ve starém Zábřehu byl postaven na počátku 19. století. Původně v Zábřehu stál dřevěný kostelík, k němuž nemáme příliš mnoho zpráv. Na základě kusých informací se pokusím nastínit historii starého svatostánku. První otázkou, která se nám nabízí, je doba vzniku kostela. Zábřeh byl až do roku 1480 rozdělen na několik dílů, které […]

čtěte dále »

Co prozradila Pamětní kniha o počasí v Zábřehu v letech 1869-1883?

Díky zápisům v Pamětní knize zábřežského faráře Josefa Bilčíka máme celkem detailní přehled o základních meteorologických datech ze Zábřehu, zejména pro 70. léta 19. století. Na jednotlivých zápisech můžeme poukázat na to, že počasí bylo i kdysi stejně rozmarné. Následky větrů, srážek a povodní však dosahovaly vážnějších důsledků, než je tomu dnes. Rok 1869 byl spíše […]

čtěte dále »

Historie a současnost tzv. II. moravskoostravského vodovodu v Bělském lese

Dostatek kvalitní pitné vody byl odjakživa důležitý pro rozvoj lidských sídel. Zpočátku se lidé usídlovali v blízkosti vodních toků či vodních nádrží. Později se lidská sídla mohla rozvíjet díky budování prvních vodovodů. Těm však předcházelo čerpání vody ze studní, jak tomu bylo i na území dnešní Ostravy. Na Ostravsku začal rozvoj vodárenství na přelomu 19. a […]

čtěte dále »

Zábřeh v době třicetileté války

Oblast Ostravy patřila v období třicetileté války k několika panstvím. Předně to bylo panství hukvaldské, dělící se na dvě části na levém břehu Ostravice: první část se rozprostírala od Místku a Brušperku na jih přes Příbor až za Frenštát k hřebenům Beskyd; druhá, menší, pak byla tvořena Moravskou Ostravou a Vítkovicemi spolu s panstvíčky Moravské Ostravy – vsemi Přívoz, […]

čtěte dále »

Stopa Vojtěcha Martínka v našem obvodu aneb 130 let od spisovatelova narození

  Předkové Vojtěcha Martínka byli nejčastěji povoláním řezníci a kožešníci. Otec Ludvík Martínek provozoval v Brušperku kožešnictví. S první ženou Marií Konečnou měl pět dětí. Živnost mu příliš nevynášela a nakonec přišel v exekuci i o střechu nad hlavou.  Dům zachránil jeho švagr František Konečný. Žena Ludvíka Martínka zemřela. Ten si poté vzal Anežku Dlouhou, jedenatřicetiletou ženu, která […]

čtěte dále »

Zábřeh – původ pojmenování a dějiny do roku 1480

Pojmenování Zábřeh vzniklo spojením předložky za a podstatného jména břeh, přičemž druhá část slova není skloňována. Tento typ jmen je znám i z toponymie jiných slovanských jazyků (Podobora, Podbaba). Název Zábřeh odpovídal situování obce: ležel za tzv. vysokým břehem Odry (proti nižším břehům u Studénky). Poloha za vysokým břehem chránila osadu od záplavového území řeky. V průběhu času […]

čtěte dále »

Heinrichsdorf byl první?

Nadpis je tvořen otázkou – řeší vztah pojmenování Heinrichsdorf versus Zábřeh. V následujících řádcích se autor snaží popsat nejstarší zachycenou minulost dnešního území Zábřehu – šlo však skutečně o Zábřeh? Zaměřme se na období středověku. Postihnout rozsah osídlení Ostravska před 2. polovinou 13. století je nadmíru obtížné. Sídelní formu a podoby plužiny vesnic v zázemí Moravské […]

čtěte dále »

Hostinec na fojtství

I když to tak nemusí na první pohled vypadat, budova, v níž dnes sídlí restaurace U Edisona, je zřejmě nejstarší dochovanou stavbou v Hrabůvce, objekt byl totiž vystavěn kolem roku 1824 jako Hostinec na fojtství, přičemž první nájemce tohoto hostince je v pramenech zmiňován k roku 1825.

čtěte dále »