V prvním díle nového seriálu o bytových domech v našem obvodě si ukážeme ty úplně nejstarší panelové domy, jaké na jeho území najdeme – typ G57. Jsou to paneláky nejstarší, ale i před nimi probíhala v jižním obvodě bytová výstavba, které se budeme samozřejmě také v dalších dílech věnovat.
čtěte dále »
Zábřeh nad Odrou utrpěl obdobím třicetileté války, zejména jejím závěrem, kdy Zábřeh držel Mikuláš Felix Orlík z Laziska. Orlíkovi bylo zábřežské biskupské léno po válce odňato. Olomoucký biskup Leopold Vilém roku 1652 daroval Zábřeh olomoucké kapitule, která je spolu se Starou Bělou a Výškovicemi připojila ke svému petřvaldskému panství. Rok 1652 je tak významným zlomem v dějinách […]
čtěte dále »
Po 2. světové válce vznikala na území Ostravy nová sídliště, která vyrostla na původním okraji městského území, stranou historických komunikací. Historicky zásadní význam měla pro Ostravu silnice spojující Těšín s Opavou (dnes Opavská – 28. října). Spíše národohospodářsky důležitá byla silnice spojující Ostravu s Místkem a s Pobeskydím. Její význam vzrostl ve 30. letech 19. století, tedy po […]
čtěte dále »
Poválečná bytová situace v Ostravě nebyla zdaleka příznivá. Příchod nových obyvatel, nevyhovující bydlení ve starých koloniích i válečné škody – to jsou tři hlavní faktory, které žádaly urychlené řešení bytové otázky města. Po skončení 2. světové války podnítilo ministerstvo financí s ministerstvem sociální péče a za pomocí UNRRA vznik Spolku pro výstavbu vzorného sídliště v Ostravě (1946), jehož […]
čtěte dále »
22. srpna 2017 jsem se vydal do ulic starého Zábřehu, kde od 70. let žije paní Atanaska Panajotová. Vzpomínám si na ni z dětství, kdy prodávala zeleninu na tržišti na náměstí SNP. Našemu rozhovoru byla přítomna dcera paní Panajotové, Sněžana, která napomáhala komunikaci, neboť paní Atanaska si udržela i přes dlouholetý pobyt v Česku svou rodnou […]
čtěte dále »
Tento článek navazuje na dříve uveřejněný článek, který se zabýval příchodem a působením rodu Syrakovských na území mezi Odrou a Ostravicí. Já, Jan Sirakowský z Pierkowa, deržitel wsi Zábřehu nad řekú Odrú Jan Syrakovský mladší z Pěrkova, jeden ze synů Ctibora Syrakovského, se narodil okolo roku 1585. Od roku 1606 držel Zábřeh nad Odrou. Téhož roku […]
čtěte dále »
Na úvod se zaměřme na rod Syrakovských – kdo vůbec byli? Začněme nezvykle rodovým erbem: Syrakovští užívali v rodovém erbu nejpozději od 16. století stříbrnou vrchní polovinu střely v červeném štítu. Tato střela byla zakončena dole polovinou stříbrného prstenu. Nad červeno-stříbrnými přikrývadly vyrůstají jako klenot ze zlaté koruny dvě lidské vztyčené paže v červených rukávech, které drží zlatý […]
čtěte dále »
Jarního 12. června 2017 zavzpomínala s kronikářem obvodu Dagmar Šuranyi na své dětství, které trávila na zahradě u své babičky Žofie Šmakovičové ve starém Zábřehu. Ústředním tématem našeho rozhovoru se stala stará Horymírova ulice. Horymírova ulice – jak vypadala před 40 lety bráno od ulice Písečné? Horymírova ulice vedla kdysi trochu jinak. Od Písečné po roh […]
čtěte dále »
Pošmourného 29. listopadu 2016 jsem se vypravil k paní Daně Gurecké, která již několik desítek let bydlí na ulici Kpt. Vajdy. V našem rozhovoru jsme se zaměřili na minulost Vzorného sídliště Zábřeh – Bělský les, které bylo roku 1950 přejmenováno na sídliště Stalingrad a v roce 1962 na Zábřeh-sídliště. Paní Dano, jste rodilou Ostravankou? Ano, jsem skutečný Ostravák, […]
čtěte dále »
Díky zápisům v Pamětní knize zábřežského faráře Josefa Bilčíka máme celkem detailní přehled o základních meteorologických datech ze Zábřehu, zejména pro 70. léta 19. století. Na jednotlivých zápisech můžeme poukázat na to, že počasí bylo i kdysi stejně rozmarné. Následky větrů, srážek a povodní však dosahovaly vážnějších důsledků, než je tomu dnes. Rok 1869 byl spíše […]
čtěte dále »