Oblast Ostravy patřila v období třicetileté války k několika panstvím. Předně to bylo panství hukvaldské, dělící se na dvě části na levém břehu Ostravice: první část se rozprostírala od Místku a Brušperku na jih přes Příbor až za Frenštát k hřebenům Beskyd; druhá, menší, pak byla tvořena Moravskou Ostravou a Vítkovicemi spolu s panstvíčky Moravské Ostravy – vsemi Přívoz, […]
čtěte dále »
Pojmenování Zábřeh vzniklo spojením předložky za a podstatného jména břeh, přičemž druhá část slova není skloňována. Tento typ jmen je znám i z toponymie jiných slovanských jazyků (Podobora, Podbaba). Název Zábřeh odpovídal situování obce: ležel za tzv. vysokým břehem Odry (proti nižším břehům u Studénky). Poloha za vysokým břehem chránila osadu od záplavového území řeky. V průběhu času […]
čtěte dále »
Z období mladší a pozdní doby kamenné máme na území dnešní Ostravy mnohé nálezy. Regulérní archeologické výzkumy zde sice žádné přesvědčivé doklady kontinuálního prehistorického osídlení nezachytily, ale pochází odtud několik náhodných nálezů kamenných broušených nástrojů. Sekerky a sekeromlaty byly nacházeny nejen na Landeku, ale rovněž v prostoru mezi Moravskou Ostravou a Vítkovicemi a také máme nálezy z katastru […]
čtěte dále »
Vývoj pouličního osvětlení na území Zábřehu má dvě etapy – první souvisela se zaváděním plynových lamp, druhá s elektrifikací obce a s rozvojem elektrického osvětlení. Plynové lampy osvětlovaly zábřežské ulice po několik desetiletí současně s lampami elektrickými. Až s vypuknutím 2. světové války bylo plynové osvětlení zrušeno. Počátky elektrifikace Již z 25. srpna 1905 máme dochovaný opis, který popisuje […]
čtěte dále »
Přestože historie zábřežského školství sahá až do poloviny 17. století, první samostatná budova obecné školy byla vystavěna až v roce 1870 a dětem sloužila pouhých 24 let. Důvodem byl nepředvídatelný nárust počtu obyvatel Zábřehu, kdy jen mezi lety 1880-1900 vzrostl počet obyvatel z 1439 na 7653. V roce 1894 proto byla na dnešní Ruské ulici […]
čtěte dále »
Na počátku 20. století se obec Zábřeh, nazývaná oficiálně od roku 1904 Zábřehem nad Odrou, nořila po západu slunce ve tmě, zatímco některá města a obce na Ostravsku již využívaly umělého osvětlení ulic. Po roce 1900 se zábřežské představenstvo usneslo zřídit na území obce pouliční osvětlení. Obec se zároveň vážně zabývala myšlenkou na zřízení plynárny, […]
čtěte dále »
Prudký rozvoj Zábřehu na konci 19. století s sebou přinesl potřebu rozšíření prostor pro výkon obecní samosprávy. V roce 1909 radní zakoupili budovu hostince v centru obce a přestavěli ji na radnici. Z tanečního sálu byla vytvořena zasedací místnost a prostory v přízemí byly adaptovány na kanceláře. V této době byly také pravděpodobně vyzdobeny štítové […]
čtěte dále »
Do poloviny 19. století byl Zábřeh součástí petřvaldského panství, spravovaného olomouckou kapitulou. Zástupcem vrchnosti a vykonavatelem poddanské správy byl v obci fojt. Změnu přinesl až revoluční rok 1848, který vyústil ve zrušení poddanské správy. Pro obyvatele Zábřehu to znamenalo, že si své záležitosti mohli řídit v rámci zákonů sami. Vrchnostenskou správu nahradila od 1. 1. 1850 obecní samospráva.
čtěte dále »
Dne 20. července 1973 byl vypracován oddělením 044.1 VŽKG projektový úkol na výstavbu ,,Společenského zařízení Vítkovice“. Později dostalo toto zařízení pojmenování ATOM, které je mezi obyvateli Ostravy používáno dodnes, ač již řadu let nese hotel nové jméno. Původní pojmenování symbolizovalo tehdejší orientaci Vítkovických železáren na jadernou energetiku. Od průzkumu k realizaci Počátkem července roku 1973 […]
čtěte dále »
Jednou z nejhezčích dochovaných staveb starého Zábřehu je takzvaná Sýkorova vila, která se nachází na křižovatce ulic Dolní, Zimmlerovy a Hulvácké. Přestože původně vila sloužila nájemnímu bydlení, brzy po výstavbě změnila svůj účel a během minulého století byly její prostory využívány pro potřeby obecního sirotčince, chudobince a od 2. světové války internátu pro studenty VŠB […]
čtěte dále »