Na úvod se zaměřme na rod Syrakovských – kdo vůbec byli? Začněme nezvykle rodovým erbem: Syrakovští užívali v rodovém erbu nejpozději od 16. století stříbrnou vrchní polovinu střely v červeném štítu. Tato střela byla zakončena dole polovinou stříbrného prstenu. Nad červeno-stříbrnými přikrývadly vyrůstají jako klenot ze zlaté koruny dvě lidské vztyčené paže v červených rukávech, které drží zlatý […]
čtěte dále »
Nejstarší zmínku o cihelně na katastru Zábřehu můžeme nalézt již v roce 1616. Právě z tohoto roku pochází zmínka v zábřežském urbáři (knize poddanských povinností), v němž je uvedeno: Ittem v Zábřehu jest cihelna k vypálení cihel, do kterýžto pece se mnoho desat ti- síc cihel může vklásti a vypáliti dáti. Cihelna v roce 1616? Zcela jistě souvisí s přestavbou zábřežského zámku za […]
čtěte dále »
Dne 16. června 2017 jsem se vypravil s panem Mojmírem Zmítkem ke starým zábřežským křížům. Kamenictví Zmítko od dubna provádělo restauraci křížů z 2. poloviny 19. století na Starobělské a Zimmlerově ulici. Opravu financoval Městský obvod Ostrava-Jih. Pane Zmítko, jakým způsobem jste restaurovali dva zábřežské kamenné kříže? Nechali jsme kříž na Starobělské a Zimmlerově ulici v takovém stavu, […]
čtěte dále »
Pošmourného 29. listopadu 2016 jsem se vypravil k paní Daně Gurecké, která již několik desítek let bydlí na ulici Kpt. Vajdy. V našem rozhovoru jsme se zaměřili na minulost Vzorného sídliště Zábřeh – Bělský les, které bylo roku 1950 přejmenováno na sídliště Stalingrad a v roce 1962 na Zábřeh-sídliště. Paní Dano, jste rodilou Ostravankou? Ano, jsem skutečný Ostravák, […]
čtěte dále »
Architekt Arnošt (Ernst) Korner je v rámci historie našeho obvodu často zmiňován jako architekt, jenž navrhl domy II. stavební etapy Jubilejní kolonie (1927-1929). Jen pro připomínku – jsou to domy, které stojí podél Jubilejní ulice, zejména mezi ulicemi Velflíkovou a Leteckou. Komplex je ukázkou expresionistické architektury inspirované sociální výstavbou tzv. Rudé Vídně. Rudá Vídeň nese v […]
čtěte dále »
Nynější kostel Navštívení Panny Marie ve starém Zábřehu byl postaven na počátku 19. století. Původně v Zábřehu stál dřevěný kostelík, k němuž nemáme příliš mnoho zpráv. Na základě kusých informací se pokusím nastínit historii starého svatostánku. První otázkou, která se nám nabízí, je doba vzniku kostela. Zábřeh byl až do roku 1480 rozdělen na několik dílů, které […]
čtěte dále »
Díky zápisům v Pamětní knize zábřežského faráře Josefa Bilčíka máme celkem detailní přehled o základních meteorologických datech ze Zábřehu, zejména pro 70. léta 19. století. Na jednotlivých zápisech můžeme poukázat na to, že počasí bylo i kdysi stejně rozmarné. Následky větrů, srážek a povodní však dosahovaly vážnějších důsledků, než je tomu dnes. Rok 1869 byl spíše […]
čtěte dále »
Dostatek kvalitní pitné vody byl odjakživa důležitý pro rozvoj lidských sídel. Zpočátku se lidé usídlovali v blízkosti vodních toků či vodních nádrží. Později se lidská sídla mohla rozvíjet díky budování prvních vodovodů. Těm však předcházelo čerpání vody ze studní, jak tomu bylo i na území dnešní Ostravy. Na Ostravsku začal rozvoj vodárenství na přelomu 19. a […]
čtěte dále »
Oblast Ostravy patřila v období třicetileté války k několika panstvím. Předně to bylo panství hukvaldské, dělící se na dvě části na levém břehu Ostravice: první část se rozprostírala od Místku a Brušperku na jih přes Příbor až za Frenštát k hřebenům Beskyd; druhá, menší, pak byla tvořena Moravskou Ostravou a Vítkovicemi spolu s panstvíčky Moravské Ostravy – vsemi Přívoz, […]
čtěte dále »
Pojmenování Zábřeh vzniklo spojením předložky za a podstatného jména břeh, přičemž druhá část slova není skloňována. Tento typ jmen je znám i z toponymie jiných slovanských jazyků (Podobora, Podbaba). Název Zábřeh odpovídal situování obce: ležel za tzv. vysokým břehem Odry (proti nižším břehům u Studénky). Poloha za vysokým břehem chránila osadu od záplavového území řeky. V průběhu času […]
čtěte dále »