Určitě jste již mnohokrát zhlédli na radnici Ostravy-Jihu znak tohoto městského obvodu. Jedná se o složitý znak, v němž je zašifrována minulost tří původně samostatných obcí a jednoho nově vzniklého katastrálního území, z nichž se obvod Ostrava-Jih dnes skládá. Který ze tří návrhů? V roce 1994 se Městský obvod Ostrava-Jih zamýšlel nad podobou vlastního obvodního znaku. Ve […]
čtěte dále »
Určitě jste již mnohokrát viděli současný znak obvodu Ostrava-Jih. Je rozdělen na čtyři pole, přičemž ve třetím modrém poli je kolmo položená stříbrná ryba. Právě toto pole bylo vytvořeno z původního obecního znaku dříve samostatné obce Hrabůvka (samostatná do roku 1924). Proč měla Hrabůvka ve svém znaku ryby? Znak vycházel ze zdejšího dříve rozvinutého rybnikářství. V roce […]
čtěte dále »
14. března 1939, 17. hodina. Německá armáda začala obsazovat ostravské obce. Obsazena je i Hrabůvka. Ostravští Němci jásají. O den později, 15. března ráno, začaly jezdit tramvaje vpravo. Již 24. března došlo k přejmenování ulic Hrabůvky na nová německá pojmenování. Některé z ulic byly nazývány pouze německým ekvivalentem původního českého názvu: Horní – Oberstrasse; Metodějská – Methodgasse. […]
čtěte dále »
Rozvoj hutnictví a uhelného průmyslu po druhé světové válce vytvořil z Ostravska jeden z pilířů československé ekonomiky. Příslib práce přilákal mnoho nových obyvatel, pro které se Ostrava stala brzy druhým domovem. Jedním z palčivých problémů rostoucí městské aglomerace se tak stala bytová otázka.
čtěte dále »
V dnešním článku se podíváme do Bělského lesa. Zatímco v dříve zveřejněném článku jsme na Bělský les s láskou vzpomínali s pamětníkem Antonínem Blažkem, dnes se podíváme do lesních houštin let válečných. Důležité postavení v německém systému obrany zaujímal Bělský les a jeho okolí.
čtěte dále »
Uvádím na tuto stránku vzpomínky aktivního pamětníka, pana Antonína Blažka, který se narodil na konci 20. let 20. století v Hrabůvce. Nejedná se tedy o článek faktografický, ale spíše vzpomínkově-literární. Myslím si, že by byla velká škoda, kdyby text zůstal jen v “šuplíku“.
čtěte dále »
Najde se ještě mnoho pamětníků, kteří si pamatují na dobu, kdy zajížděla tramvajová dráha do míst nedaleko dnešní restaurace Dakota na Plzeňské ulici. Přejděme k počátkům této tratě – odkud směřovala, kdy byla vybudována a kdy vůbec zanikla? K zodpovězení těchto otázek se musíme podívat do Vítkovic dvacátých let 20. století.
čtěte dále »
Na nároží dnešních ulic Závodní a Provaznická stojí nedávno opravená bílo-modrá budova, která nyní slouží jako učňovské dílny. I přes řadu stavebních zásahů můžeme i dnes najít několik původních prvků, které nám odhalí stáří budovy. Jsou jimi např. původní přiznané krovy. Na počátku stála německá rodina.
čtěte dále »
Najde se ještě mnoho pamětníků, kteří si pamatují na dobu, kdy zajížděla tramvajová dráha do míst nedaleko dnešní restaurace Dakota na Plzeňské ulici. Přejděme k počátkům této tratě – odkud směřovala, kdy byla vybudována a kdy vůbec zanikla? K zodpovězení těchto otázek se musíme podívat do Vítkovic 20. let 20. století.
čtěte dále »
Hrabůvka neměla dlouhá staletí svůj svatostánek, kde by se mohly konat církevní obřady. V církevní správě spadala obec pod vedlejší Hrabovou, kde již mnoho staletí stál kostelík svaté Kateřiny (první zmínka o něm pochází z roku 1564). Tento kostel musel být často opravován a tak byla zamýšlena stavba nového zděného kostela. První takové úvahy pocházejí již z 50. let 19. stol.
čtěte dále »