,,Všechno je jiné, Zábřeh se změnil. Za mých mladých časů měl Zábřeh 12.500 obyvatel a na ně dohlížel jeden policajt, který sídlil v bývalé radnici u československého kostela, a když policajt Krakovský vešel do Havránka, hned všechno ztichlo,“ začíná své povídání téměř devadesátiletý Jaroslav Ermis, rodák ze starého Zábřehu, s nímž jsem zaznamenával vzpomínky v průběhu […]
čtěte dále »
Dřevěný kostel sv. Kateřiny v nedaleké Hrabové dodnes obklopují pozůstatky původního hřbitova s prostými kamennými či litinovými kříži. Od středověku až do počátku 20. století zde byli pohřbíváni také obyvatelé sousední Hrabůvky. Svou bohatostí se liší pouze jediný z křížů. Vyroben je z černého leštěného mramoru a nalezneme na něm zachovalou podobiznu staršího muže. Je jím Jan […]
čtěte dále »
Málokdy se povede, aby kronikář zpovídal kronikáře – respektive kronikářku. V průběhu roku 2017 a 2018 jsem se několikrát setkal s paní Lenkou Kocierzovou, která strávila svá dětská léta ve Vítkovicích a mladá léta v Hrabůvce, později žila ve Výškovicích. Dlouhý čas byla kronikářkou Vítkovic, na které nedá dopustit. Povídat si nebudeme však jen o Vítkovicích a […]
čtěte dále »
Josef Chalupník se narodil 9. května 1884 ve východních Čechách v Proseči nedaleko Chrudimi. Dětství neměl lehké, vyrůstal jako nemanželské dítě v péči své matky, služky v Proseči. Vyučil se slévačem a pracoval poté ve slévárnách ve Vysokém Mýtě a ve Vídni. Získal jen základní vzdělání, ale byl pilným samoukem a četbou se mu podařilo vzdělávací deficit vyrovnat. […]
čtěte dále »
Pan Stanislav Mazurek se narodil v roce 1943 ve Výškovicích. Jeho celoživotní zálibou se krom jiného stal sběr historického materiálu k dějinám obce. Také díky panu Mazurkovi mohla vzniknout kniha o historii našeho obvodu, do níž přispěl zásadně fotografickou částí k dějinám starých Výškovic. Společně jsme se sešli 17. ledna 2018 a zavzpomínali na zmizelé Výškovice. Pane Mazurku, […]
čtěte dále »
O zábřežském nebeském nástroji nemáme mnoho zpráv. Již snad po výstavbě kostela v roce 1811 byl chrám opatřen varhanami. Z poloviny 70. let 19. století se nám dochoval záznam prvního zábřežského faráře Josefa Bilčíka o tom, že v roce 1843 byl kůr kostela osazen novými varhanami v hodnotě 240 zl. Máme tak nepřímo doloženy varhany starší. Mladší záznamy hovoří […]
čtěte dále »
Moravská Ostrava, potažmo její okolí, náležela k oblastem, které ve středověku neměly žádné souvislejší židovské osídlení. Před obdobím josefínských reforem se zde objevuje jen několik náhodně se vyskytnuvších židů. Reformy Josefa II. neznamenaly plné zrovnoprávnění židovského obyvatelstva, ale položily k němu předpoklady, které se v průběhu 19. století dále rozšiřovaly s pomocí dalších zákonů a nařízení. Židé však v okolí […]
čtěte dále »
Odpoledne 28. listopadu 2017 jsem se sešel s panem Emilem Najzarem, který se narodil v září roku 1938 ve starém Zábřehu, kde žil až do poloviny 60. let. Spolu jsme zavzpomínali na 40. léta v Zábřehu – především na válečné události – ale třeba i na skautský oddíl. Pane Emile, jak vypadal Váš rodný dům? Stojí ještě? Můj […]
čtěte dále »
Ladislav Šaman se narodil 5. září 1873 v Knížkovicích u Zdic v Čechách. Po vychození školy se vyučil slévačem a následně byl zaměstnán v huti v blízkosti Berouna. Zde se zapojil do sociálního hnutí a zařadil se mezi nejčilejší pracovníky v kovodělnické organizaci i v politickém hnutí v rámci Československé sociální demokracie. V roce 1903 Ladislav Šaman přišel na Ostravsko a stal se […]
čtěte dále »
Nejstarší zábřežský hřbitov se rozkládal kolem dřevěného kostela svatého Marka, který bychom hledali v dnešním Mičanově sadu vedle současného kostela Navštívení Panny Marie. Můžeme předpokládat, že nejstarší zábřežský kostel vznikl po roce 1480, kdy byly jednotlivé části Zábřehu sloučeny Mikulášem Pelkou z Hořovic. O existenci zdejšího hřbitova máme nepřímou zmínku v dopise ostravského děkana Adama Hynka Oschevia z […]
čtěte dále »