Osobnosti minulosti: Ladislav Šaman (1873–1924)

Ladislav Šaman se narodil 5. září 1873 v Knížkovicích u Zdic v Čechách. Po vychození školy se vyučil slévačem a následně byl zaměstnán v huti v blízkosti Berouna. Zde se zapojil do sociálního hnutí a zařadil se mezi nejčilejší pracovníky v kovodělnické organizaci i v politickém hnutí v rámci Československé sociální demokracie. V roce 1903 Ladislav Šaman přišel na Ostravsko a stal se zaměstnancem ve slévárně Vítkovických železáren. Začal psát do periodika Duch Času, kde týdně přispíval svými kritickými statěmi v dopisech Z vítkovického pekla. Za své ostré články byl ze železáren vyhozen. Na čas se zapojil do kovodělnické organizace a posléze vedl filiální redakci Ducha Času ve Vítkovicích. Na počátku 20. století se stal nájemcem restaurace ve vítkovickém Dělnickém domě. Když se v letech 1905 a 1906 rozpoutal boj za všeobecné rovné a tajné hlasovací právo, byl to právě Ladislav Šaman, který jako první na dnešním Masarykově náměstí vztyčil rudý prapor, o který byla mezi ním a policií svedena bitva.

Ladislav Šaman

Ladislav Šaman

V roce 1911 koupil Ladislav Šaman spolu s Františkem Kurfürstem zábřežský hostinec Rudolfa Šugara č. p. 386. Hostinec se stal střediskem politického a společenského života zábřežských sociálně demokratických organizací. Začalo se mu říkat nově U Kurfürstů. Ještě před 1. světovou válkou provedl Ladislav Šaman potřebné úpravy přiléhajícího sálu a zřídil v něm nejstarší zábřežské kino (jednalo se o vůbec jedno z prvních kin na Ostravsku), jež po jeho smrti promítalo pod názvem Hvězda, později nazývané Šaman a od roku 1928 do roku 1948 Láďa. Ve 20. letech bylo označováno též jako kino Kurfürst. První zpráva o kinu pochází z 6. dubna 1914, kdy se žáci zábřežské měšťanské školy zúčastnili představení filmu Život a umučení Kristovo.

Plakát lákající na filmové představení v nejstarším zábřežském biografu.

Plakát lákající na filmové představení v nejstarším zábřežském biografu.

První světovou válku zpočátku Šaman prožil v relativním klidu. Ačkoliv Šamanův zdravotní stav nebyl dobrý, musel ke konci války narukovat do Primorska a Itálie. Bezprostředně před 28. říjnem 1918 přišel do Ostravy na dovolenou. Po válce se Šaman stal vládním komisařem Zábřehu nad Odrou, zároveň se v obci stal předsedou správní komise (2. června 1919). Byl tak ve své podstatě starostou Zábřehu až do období, kdy vznikla Velká Ostrava (1924). Byl také od 1. prosince 1922 posledním předsedou místní školní rady ,,a v této funkci prokázav vzácné porozumění pro školské a kulturní potřeby“. V roce 1924, kdy se Zábřeh stal součástí Velké Ostravy, se Šaman stal členem poradního sboru města Moravské Ostravy v oblasti sociálně-politické. Byl také členem DTJ.

Zápis o úmrtí Ladislava Šamana v matrice zemřelých.

Zápis o úmrtí Ladislava Šamana v matrice zemřelých.

Ladislav Šaman zemřel náhle 30. května o třetí hodině ráno ve věku 51 let. Již od dob války trpěl srdeční vadou. Před smrtí se u něj navíc projevila cukrovka, která mu přivodila otravu krve, na níž během několika málo hodin zemřel. Jeho pohřeb se konal 1. června 1924, kdy z domu u Kurfürstů vyšel smuteční průvod na zábřežský hřbitov, kde byl Šaman pochován. Jeho pohřbu se účastnilo velké množství členů DTJ z celé Ostravy. Šamanův hrob můžeme dodnes nalézt na zábřežském hřbitově ve skupině VIII. Pískovcový pomník na sobě nese reliéfní podobu Ladislava Šamana, je zde umístěna i jeho fotografie.

Petr Přendík

 

Zdroje:

Duch času, ročník 1924.

ZAO. Matrika zemřelých pro obec Zábřeh (online).

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *