Po průlomu bojů u Visly se válečná fronta posunula v půli ledna 1945 směrem do Horního Slezska. Od té doby počaly průzkumné nálety sovětských letadel nad prostor Ostravska. Jejich účelem bylo narušit pravidelný chod ostravských průmyslových závodů. V závěru ledna roku 1945 projela Ostravou zmatená německá armáda v nákladních i osobních automobilech. Zatímco se Němci připravovali na úprk, […]
čtěte dále »
V sobotu 28. dubna 1945 vzlétla kolem šesté hodiny večer z letiště Poremba vzdáleného asi 50 kilometrů od Ostravy k bojovému letu skupina československých bitevníků IL-2 Šturmovik doprovázených stíhačkami Lavočkin. Jeden ze šturmoviků pilotoval Jarolím Gucman, kterému jeho spolubojovníci neřekli jinak než Jarek, rodák ze slovenského Leopoldova. K jednotce se připojil po svém přeletu ze […]
čtěte dále »
V areálu zábřežského hřbitova nalézáme hrob československého legionáře Rudolfa Rajnocha. Jeho hrob, který se nachází ve skupině IX místo č. 24, byl v průběhu léta 2024 generálně opraven a opět připomíná příběh jednoho z mnoha zábřežských legionářů. Rudolf Rajnoch se narodil 2. listopadu 1894 v obci Tarašča (dnes Kyjevská oblast v Ukrajině, cca 115 km […]
čtěte dále »
Jen pár metrů od hlavního vstupu do kostela Panny Marie, královny posvátného růžence v Ostravě‑Hrabůvce stojí žulový pomník, který připomíná zastřelení dvou letců britské RAF, kteří před osmdesáti lety, 27. března 1944, přišli v Hrabůvce o život. Stalo se tak jen pár dní po útěku z německého zajateckého tábora Stalag Luft III, který se nacházel poblíž města Záhaně (dnes polské město Żagań, […]
čtěte dále »
V roce 1924 byla Hrabůvka přičleněna k nově utvořenému velkoměstu Moravská Ostrava, čímž skončila samostatnost obce, která se stále vyznačovala agrárním charakterem a skromnou dělnickou zástavbou maximálně jednopatrových domů. Po roce 1924 se však začala Hrabůvka rozvíjet ryze městským způsobem. Stavební vývoj nově městské čtvrti Hrabůvka vykazoval až do závěru 80. let minulého století nebývalé […]
čtěte dále »
Na konci října jsme si připomněli 104. výročí vzniku samostatné Československé republiky a 11. listopadu 2022 si připomínáme také konec 1. světové války. V rámci obou výročí přinášíme čtenářům autentický zápis z výškovické kroniky, který v roce 1923 zapsal řídící učitel a zároveň kronikář Josef Král. Detailně v textu popsal nejen průběh války a její dopady na výškovické obyvatelstvo, […]
čtěte dále »
V roce 1921 bylo zejména díky úsilí Josefa Chalupníka založeno Obecně prospěšné stavební a bytové družstvo ve Vítkovicích, společnost s ručením obmezeným (dále jen OPSaBD), jehož hlavním cílem bylo vybudovat v oblasti horní části Zábřehu vilovou čtvrť, která dnes nese název Družstvo. Součástí zástavby měla být též rozvinutá občanská vybavenost. Prvním veřejným podnikem se měla stát družstevní restaurace. […]
čtěte dále »
Počátky knihoven v našem obvodu sahají až do 90. let 19. století, kdy docházelo ke vzniku prvních čtenářských spolků. Po vzniku Československa začal platit zákon, jenž obcím nařizoval zřídit obecní knihovny. Posledních sto let tak mohou obyvatelé jižní části Ostravy chodit do veřejných půjčoven knih, které náleží k základní občanské vybavenosti. Hrabůvka Počátky knihovnictví v Hrabůvce sahají do závěru […]
čtěte dále »
V červnu 2021 byl slavnostně odhalen opravený pramen v Zábřehu-Korýtku, který je jediným pramenem na území městského obvodu Ostrava-Jih, ačkoliv ještě před 100 lety bychom obdobných vývěrů vody našli na území Zábřehu a Hrabůvky povícero. Díky mému návrhu v loňském ročníku participativního rozpočtu Ostravy-Jihu se prameniště v Korýtku dočkalo opravy. Jakým překvapením bylo zjištění, že se návrh umístil dokonce […]
čtěte dále »
V sobotu 25. dubna 2020 jsme si mohli připomenout šedesát let od úmrtí nejvýznamnějšího literáta, který kdy žil na území našeho obvodu. Hlavní tepna v Hrabůvce, která od roku 1970 nese jeho jméno, je známá snad všem. Málokdo již ví, kdo dr. Martínek byl a jak obsáhlé a široké je jeho dílo. Dětství Brušperský kožešník Ludvík Martínek […]
čtěte dále »