Život na Ostravsku s sebou přinášel na počátku 20. století celou řadu sociálních problémů. Mezi ohrožené skupiny obyvatel patřily také děti a především kojenci, jejichž matky po porodu často přežívaly v přeplněných bytech s nevyhovujícími hygienickými podmínkami. Situace byla kritická hlavně na konci první světové války, kdy se jednoho roku věku nedožila přibližně třetina narozených dětí. Přesto, že se po válce situace mírně zlepšila, kojenecká úmrtnost zůstávala stále na úrovni více než 17%.
Veřejná péče sice byla schopna v Československu zajistit matkám péči během porodu v síti porodnic, v období před porodem a po něm ale byly matky odkázány v případě nouze především na pomoc dobročinných organizací. Jednou z nich byl také spolek Ochrana matek a dětí, který v roce 1919 vytvořil na Ostravsku síť poraden, v nichž dobrovolníci nabízeli matkám v nouzi alespoň základní pomoc a rady v mateřství.
Útulek pro matky a kojence
Významný posun v péči o matky a kojence na Ostravsku přinesl rok 1923, kdy se podařilo porodníkovi a primáři slezskoostravské nemocnice MUDr. Františku Pachnerovi společně s Ochranou matek a dětí získat finanční prostředky na otevření útulku v malém domku bývalé epidemické nemocnice ve Slezské Ostravě. Za dva roky ale musela být tato budova vyklizena a útulek byl přemístěn do bývalé kaplanky nedaleko kostela sv. Václava v Moravské Ostravě. Podmínky pro fungování ústavu však byly i zde nedostatečné a to jak z kapacitních, tak hygienických důvodů. Hlavní snahou proto bylo vybudovat nový moderní ústav, který by poskytl matkám v nouzi potřebnou péči.
Masarykův ústav v Zábřehu nad Odrou
Pro zřízení nového ústavu poskytlo město v roce 1926 darem pozemek na katastru Zábřehu nad Odrou v blízkosti místa, kde měla brzy vyrůst nová městská nemocnice. Stavební projekt vypracoval zdarma architekt Karel Kotas a financování samotné výstavby bylo zajištěno s pomocí darů a subvencí zemské vlády, závodů, nemocenských pojišťoven, dobročinných spolků a jednotlivců.
Nový ústav byl vystavěn jako třípatrová budova s kapacitou 50 kojenců a 25 matek. V přízemí se nacházela ordinace lékaře a jídelna. Sály pro kojence byly umístěny v prvním a druhém patře, ve třetím byl ubytován personál. Po obou stranách třetího patra se nacházely prostorné terasy, na které bylo možné vyvážet postýlky s kojenci, aby byli na slunci a čerstvém vzduchu. U sálů v prvním a druhém patře se pak nacházely vytápěné verandy, které bylo možné využívat ke stejnému účelu v zimním období. Provoz ústavu byl zahájen na podzim roku 1930. Na počest 80. narozenin prezidenta republiky byl pojmenován jako Masarykův ústav pro matky a kojence v Ostravě a stal se jedním ze tří ústavů tohoto typu v Československu.
MUDr. Lukášová a činnost ústavu
Cílem ústavu bylo především řešení sociálních problémů. Matky, které se po porodu ocitly v obtížné životní situaci, zde mohly získat ubytování a péči. Přijímáni byli ale také kojenci, jejichž matka zemřela nebo se o ně nemohla postarat. V prvních letech sloužil ústav také jako dětské oddělení pro kojence, protože v Ostravě žádné jiné nebylo.
Vedení ústavu se ujala na Pachnerovu žádost mladá lékařka MUDr. Emilie Lukášová, kterou znal z jejího krátkého působení v porodnici a v útulku ve Slezské Ostravě, a která mezitím získala zkušenosti také v zahraničí. Výběr doktorky Lukášové byl pro fungování ústavu dobrou volbou, protože tím získal na dlouhá léta energickou vedoucí, která byla odborně výborně připravená. Byla zastáncem komplexní péče od prenatálního až po předškolní věk a její metody práce se staly po válce vzorem pro vznik dalších 23 ústavů v celém Československu.
Doktorka Lukášová se věnovala také osvětě v oblasti péče o děti a činnost ústavu dovedla úspěšně propagovat – čile komunikovala s novináři a vzniklo také několik rozhlasových pořadů, které byly natáčeny přímo mezi dětmi. Propagace ústavu byla důležitá, protože umožňovala oslovení dárců, kteří se výrazně podíleli na financování provozu a usnadňovala také získání dobrovolných pečovatelek, které doplňovaly stálý personál.
Svůj původní účel plnil ústav i po druhé světové válce a v období socialismu, kdy pod názvem Kojenecký ústav MUDr. E. Lukášové fungoval jako dětský domov pro děti do tří let. Dnes budovu využívá Dětské centrum Domeček, které se zaměřuje na stejnou věkovou skupinu dětí. Stejně jako při založení ústavu před více než 80 lety se i v současnosti na jeho činnosti podílí řada dobrovolníků. Jedním z nich se můžete stát i Vy.
Pokud se chcete chcete zapojit do dobrovolnické činnosti s tradicí, kontaktujte místní pobočku organizace ADRA, která bude v září a říjnu letošního roku vybírat nové dobrovolníky pro tento ústav. Více informací můžete nalézt na webových stránkách ostravské pobočky ADRA, nebo kontaktujte pracovníky na tel. čísle 737 913 114.
Tomáš Majliš